Kromě (zatím poněkud dřímající) bouřkové sezóny začínají kolem období slunovratu další letní radovánky v podobě Nočních svítících oblaků (NLC) (http://ukazy.astro.cz/nlc.php). Po sérii pokusů, kdy byly k vidění v převážné většině akorát před rozbřeskem, kdy pozorovali jen ti nejotrlejší, jsme se konečně 3. 7. dočkali i večerní verze a to ve slušné podobě. V té „neslušné“ byly sice i den předtím, ale podívanou na mnoha místech zkazily mraky. Nyní ale bylo až na pár cirrů na východě celkem jasno.Už během dne při pohledu na „NLC radar“ bylo patrné, že se něco děje. Ač asi málokdo ví, jak ten „radar“ vůbec funguje, výrazné červené odrazy přes celé odpoledne dávaly tušit, že se večer možná bude na co dívat a i na sociálních sítí přibývaly výzvy k nočnímu pozorování. Čím víc se ale blížil západ Slunce, tím více odrazy slábly, až vymizely úplně. No jo, klasika, jako naschvál, tak zase nebude nic. Domů jsem se po celodenním nabitém programu vrátila až večer a celkem jsem se těšila do postele. Alespoň bude klid. NLC, kašlu na vás! Provedla jsem večerní hygienu a oblékla jsem se do pyžama, jakože tedy půjdu spát. Tak jako v mnoha podobných případech předtím, i toto zaručeně zabralo. Ačkoliv „radar“ již dávno neukazoval nic, Honza, který váhal, zda vyjet nebo nevyjet preventivně do terénu, mi náhle cca ve 22:20 utekl z chatu. Jsou? Jsou!
No tak dobře, přemluvili jste mě. Panika, honem se převléct, batoh, stativ a ven. Rozhodla jsem se vyrazit do centra na nábřeží a zkusit štěstí v kompozici s Hradčany. Akorát se mi při poklusu na metro připletl do cesty bus 119 – který jezdí směr letiště a obvykle ujíždí před nosem, když tam člověk zrovna potřebuje. Teď ale celkem ochotně počkal ve stanici a tak jsem přehodnotila pozici a skočila do něj. Divoká Šárka, která je po cestě, bude možná lepší. Jednak tam budu rychleji, než když strávím 10 minut čekáním na metro a jednak, kdyby byly NLC slabší, můžu v tmavé oblasti použít třeba i vyšší ISO než v přesvětleném centru. Ale to byly zbytečné obavy.
Když jsem vyskočila v Divoké Šárce z busu, svítilo to na SZ už dost a tak jsem neváhala a rozložila stativ už na poloprázdném parkovišti zdejšího McDonaldu a pořídila pár snímků, co kdyby ty NLC náhodou zhasly. Poté co mi do kompozice vjelo několik taxíků a pak se zde objevil jakýsi neustále kroužící cyklista, rozhodla jsem se přesídlit víc do tmy a do divočiny, kde budu mít i víc klidu.
Zamířila jsem na skálu s výhledem na SZ- S, která naštěstí nebyla moc daleko a snažila jsem se tam najít nějaký vhodný osamocený strom do popředí. Nepodařilo se a potmě (nevzala jsem si baterku) se mi nechtělo chodit moc k okraji, abych nikam nespadla. Vzala jsem zavděk i jen prostým výhledem, který mohlo protnout leda přistávající letadlo, ale zrovna žádné nepřiletělo. Podívaná to byla opravdu nádherná, neboť takto výrazná NLC jsem viděla snad jen 1x a to před 2 lety, kdy je brzy zakryly mraky. Teď byly možná i o něco hezčí a jako rozvlněná řeka pluly po severozápadním nebi.
Animace v Gifu:
Další fotky:
Do terénu vyrazili i ostatní kolegové. Honza tradičně na Rovina, Tomáš na své oblíbené místo u Horoměřic. Sumie (Karolína Plšková) se usídlila u Ďáblické hvězdárny a Lukáš vyrazil v Trutnově.
Honza:
Tomáš:
Lukáš:
Ještě jsem napsala i mým přátelům, kteří byli zrovna tou dobou na Islandu, jestli v tak vysokých zeměpisných šířkách přeci jen něco nad sebou nevidí, ale asi tam bylo příliš mnoho světla, ostatně zapomněla jsem na 2 hodinový časový posun. Kolem 23:30 už NLC zeslábly, a tak jsem se rozhodla vše zabalit a vyrazit k domovu. Jen tak tak, že jsem stihla poslední autobus.
Šla jsem spát velmi pozdě. Druhý den po probuzení jsem projela noční snímky S-SV nasměrovaných webkamer a spadla mi čelist. Ranní verze byla ještě o dost lepší než ta večerní, ale to by už člověk asi nemohl jít spát vůbec a navíc když ho druhý den čeká brzké vstávání do práce. Kdo to ovšem udělal, naskytl se mu pohled, který se asi jen tak opakovat nebude.
Z. Černoch – Větřkovice 3. 7. 2014 večer a ráno 4. 7. 2014
V průběhu dne si někdo na IRC všimnul, že na radaru pro pozorování horních vrstev atmosféry je velmi tlustý červený had, značící, že se tam něco děje. Každý s napětím očekával večer a to co se bude dít na obloze. K večeru však z mohutného červeného hada nebylo nic. Z očekávání byla rázem skepse, zda vůbec budou. Na IRC jsem se rozloučil s tím, že ráno mám budíka na 2:50 h a těším se na lov. Na facebooku jsem však byl stále příhlášen a chvilku diskutoval, zda budou či ne. Potom od L. Šimíčka (jakýsi ogar z dalekého východu, kde ani lišky nedávají dobrou noc) přišla zpráva, že jsou vidět. Vzal jsem výbavu a upaloval na pole. Chvilku jsem marně pátral, kde je jako vidí, než jsem konečně zaměřil sotva viditelný chuchvalec čehosi nesvítícího daleko nad západním obzorem. Rozložil jsem výbavu a jal se dělat timelapse, co kdyby ráno nic nebylo, tak bych měl aspoň ty z večera. Na fotkách po nastavení delší expozice byla NLC viditelná, takže jsem byl pro tu danou chvilku spokojen a říkal si MÁM JE. O pár minut později přišla SMS od Sumie, abych mazal na pole. Jsem moc rád, že si na mě vzpoměla a děkuji ji za to i když už jsem stál na poli a fotil. Po nějaké době jsem se rozhodl, že tohle nemá cenu. NLC byla mizerná a než se trápit, tak jsem si šel lehnout a doufal, že ráno bude lepší.
Po probuzení jsem rychle kouknul na kamerky a nechtělo se mi věřit, co vidím. V maximální rychlosti jsem vystřelil z domu a skrz větve viděl světlo na severu. Když jsem konečně vyběhnul na pole, nevěřil jsem vlastním očím, zda se mi to jen zdá, či zda je to skutečnost. Přes celý sever se táhla neskutečně zářící NLC. V některých místech NLC tak zářila, že nebyla vidět jejich struktura. Dal jsem se do snímaní a vychutnával tu nádheru. Byl to sen, který se mi splnil. Co mě zarazilo, byl do červena zabarvený horní okraj vycházejích NLC. Odpoledne jsem se na diskusi ukazy.astro.cz dozvěděl, že by to mohly být mezosférické červánky. Bylo již kolem 4. h ranní a mě na foťačku již nějakou dobu blikala baterka, než se vybila úplně. S pocitem maximální spokojenosti jsem si šel lehnout a dospat. Po probuzení jsem na facebooku našel pár fotek z večera a u nich komentář o překrásných NLC, já si v tem okamžik pomyslel – večer byly leda mizerné.
Sumie-dh – 3.7 2014 – Praha – Ďáblice / 4.7. 2014 – Praha – Vysočany
Tak jako v předešlých dnech byly na OSWIN-VHF radaru vidět známky přítomnosti mesosferické oblačnosti, i 3.7. byly odrazy v 84-88 km viditelné na datech ze severního Německa téměř po celý den. Pěkné hodnoty byly na datech z družice MLS z předešlých dnů, což potvzovaly i jednotlivé záznamy z ČR na ukazy.astro.cz z 1.7. (ranní pozorování) a 2.7. (večerní pozorování) jak z webkamer tak přímo od pozorovatelů.
Jak se ale říká „nechval dne před večerem“, již kolem 16:00 UTC začala odrazivost oblačnosti na radaru poměrně strmně klesat. Tak či tak, pozorování NLC je vždy trošku loterie, přeci jen se data sbírají z různých míst Evropy a samotný jev je pozorovatelný z obrovské rozlohy. Případnému úspěchu nahrávala i poměrně dobrá dohlednost (stanice ve Kbelech dlouhodobě hlásila dohlednost 25 km) a jasno, které zajistila tlaková výše se jménem Yoshiki.
K večeru se na #amsos probíralo kdo kam vyrazí a jestli vůbec. Civilní soumrak pro tento den byl v 21:58 a nautický v 23:03, tudíž bylo třeba být v 22:30 SELČ již na místě. Vyrazila jsem na svoje obvyklé stanoviště pro pozorování NLC – hvězdárna Ďáblice. Tohle místo splňuje vše, co je k úspěšnému pozorování potřeba (až na vyšší světelné znečištění, se kterým se musí do velké vzdálenosti od Prahy počítat) výhled na západ i východ bez zbytečného rušení zástavbou. Navíc je to prostě příjemné místo, občas tu potkám jiné pozorovatele a dá se „hodit kus řeči“. Nutno ovšem podotknout že v průběhu medializovaných eventů jako jsou výrazné meteorické roje či průlet komety (naposledy to byla C/2011 L4 PanSTARRS), tu bývá skoro hlava na hlavě.
Cestou „na kopeček“ zavibroval v kapse mobil, v 22:21 SELČ přišel NLC alert z . Výlet se vyplatil a na ještě modré obloze se nad kupulemi hvězdárny objevila zatím slabá luminescence snadno zaměnitelná s nasvícenou vysokou oblačností. Na hvězdárně klid, Měsíc zrovna zapadal.
Na kopečku také nikdo, tudíž byl ideál pro rozbalení techniky, výměnu objektivů, ostření a jiné fotografické náležitosti. V té době potvrzovaly přítomnost NLC i webkamery, hlášení z kanálu #amsos a i ostatní pozorovatelé, kteří byli v terénu. Tak například SMS od Dáši přišla deset minut po NLC alertu z . Odeslala jsem alert ještě dobrmankovi, ktery psal cosi o tom, že si počká na ranní várku. Nakonec mu to nejspíš nedalo a v době, kdy mu přišel ode mne alert, již bral snímky pro budoucí timelapse. Celkem nás bylo vidět na přehledu pozic pět.
Zajímavá byla i struktura pozorovaných NLC. Dalo by se to shrnout jako to, co známe pod označením odrůdy oblaků typu undulatus, v kategoriích podle kterých se klasifikují NLC tedy typ III. Později čeřinovitá struktura zmizela a byla nahrazena pravděpodobně typem II. O typech a jejich klasifikaci lze více dohledat v této PDF příručce v EN nebo krátce na ukazy.astro.cz v CZ.
Celé pozorování se neobyčejně protáhlo, neboť zatímco obvykle NLC trvají právě do času nautického soumraku nebo kratince tento čas přetáhnou, tentokrát byly vidět poměrně výrazné kusy oblačnosti ještě v 23:40 nízko nad severní obzorem. Kolem 23:50 jsem měla zabaleno a jelo se domů.
Timelapse je sestavený ze 64 snímků pořízených pomocí kompaktu Canon G12 ve spolupráci s triggerem Ubertronix (blesky sice nechytá, ale na časování timelapsu bez nutnosti mít na své SD kartě dodatečný firmware je zcela vyhovující). Čas framů se pohybuje od 22:32 do 22:54. Doporučuji použít kvalitu vyšší než 480p.
Ve 2:47 přišel další NLC alert, tentokrát byla NLC opravdu výrazná. Protože ale s ranními pozorování mám téměř nulovou praxi, vhodný čas se trefoval mezi 3:30 a 4:00, zatímco v poznámkách u ranních pozorování jsou časy většinou do 3:30 a technika byla z večerní akce rozházená úplně všude, nikam se již nejelo.
Tak alespoň „výcvak“ z okna. Nejlepší bylo beztak schováno za proseckým kopečkem. Opět se opakovalo dlouhé trvání NLC – poslední snímek byl pořízen v 3:59.
Protože focením život pozorovatele nekončí, stojí za to zmínit pár datových zdrojů, které můžou pomoci s vyhodnocením získaných dat nebo jsou alespoň zpestřením této práce. Velmi zajímavým zdrojem je zpracování dat z družice AIM (The Aeronomy of Ice in the Mesosphere) , která určená právě pro studium mezosferických oblaků v polárních oblastech. Aktuální data z experimentu CIPS (obvykle tři dny stará) lze nalézt na tomto odkazu, archiv dat zde. Přikládám složeniny snímků mesosferické oblačnosti z kamer družice nad severní polokoulí pro 3.7. a 4.7.
 |
Složenina snímků z experimentu CIPS pro datum 3.7.2014 |
 |
Složenina snímků z experimentu CIPS pro datum 4.7.2014 |
Dalším neméně zajímavým zdrojem jsou data z experimentu MSL (Mircowave Limb Sounder) informující o množství vlhkosti a teplotě v hladinách s obvyklým výskytem NLC, opět publikovaná s třídenním zpožděním zde. Zde k nalezení data z 3.7. , data z 4.7. se mi podařilo někde zašantročit, takže jsou vzhledem k dynamické povaze stránky nedosažitelná. Každopádně je to produkt užitečný ke zpětnému hodnocení, za jakých podmínek NLC pozorovány byly nebo nebyly.
Jako poslední odkáži na již zmiňovaný realtime radar OSWIN-VHF-Radar patřící Leibniz-Institute of Atmospheric Physics. Data z tohoto systému krátkovlných antén většina pozorovatelů používá společně s webkamerami jako rozhodující pro plánování výjezdu. Protože realtime data nejsou určena pro přímou publikaci, přikládám alespoň link na měsíční archiv z tohoto radaru, který nám bude muset postačit pro ilustraci situace z termínů 3.7. a 4.7. 🙂
Související odkazy:
http://ukazy.astro.cz/nlc.php – Noční svítící oblaky – optické úkazy v atmosféře
http://www.iap-kborn.de/fileadmin/user_upload/MAIN-abteilung/radar/Radars/OswinVHF/Plots/latestresults.png – NLC „radar“
http://spaceweather.com – News and information about the Sun-Earth environment
http://www.iap-kborn.de/OSWIN-VHF-Radar.176.0.html – OSWIN-VHF-Radar
http://mls.jpl.nasa.gov/index-eos-mls.php – Mircowave Limb Sounder
http://aim.hamptonu.edu – AIM (The Aeronomy of Ice in the Mesosphere)
http://lasp.colorado.edu/aim/index.html – AIM (The Aeronomy of Ice in the Mesosphere) – experiment CIPS
http://ed-co.net/nlcnet/ – Noctilucent Cloud Observing Network
