M. Sedlmajer, J. Drahokoupil
Úterní podvečer nebyl vůbec ničím zajímavý. Právě jsem se vrátil z práce, zalil jahody na zahrádce a pustil se do zpracování fotek z víkendového výletu. Na nějaké bouřky jsem neměl ani pomyšlení, nakonec ani obloha chaoticky pokrytá malými kumulky nic nenapovídala. Právě jsem se chystal na spojovaní panoramat, když se mi v dolním rohu rozblikalo okno ICQ. Píše Honza, jestli prý nechci vyjet na Rovina. „Proč?“, říkám si. Rychlý pohled na radar mi dává odpověď, přesně na západ od Brandýska, zatím nějakých padesát kilásků daleko, je docela aktivní bouřka.
 |
Radarový zoom z 19:10 SELČ, kdy jsme se chystali na výjezd. Křížek značí Brandýsek. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 267.2 kB |
Domlouváme se a za dvacet minut nasedám do Honzova auta a vyjíždíme na Rovina. Vyhlédnutá bouřka zůstávala zatím ještě daleko a přímo proti zapadajícímu slunci, tak nás zaujala spíše bližší konvekce. Směrem na Prahu pomalu ožívá a roste zprvu malý cumulus mediocris. Chvíli uvažujeme nad timelapsem, ale zkušenosti nám říkají, že by z toho nic nebylo, a tak naše lenost vítězí. Během deseti minut se samozřejmě k naší smůle spouští krásné nebeské představení, kdy postupně vzniká a zaniká několik krásných tenoučkých závojů – oblaků pileus. Alespoň je zvěčňujeme s pomocí teleobjektivu. Nad hlavou nám právě prochází jakýsi cumulus fractus a my si tak mimoděk povzdechneme nad poslední úrodou tromb, která se nám úspěšně vyhýbá. V mžiku se na slábnoucím fraktu ukazuje zdánlivě mohutná tromba – ne, ani chvíli nejsme na pochybách, že jde jen o oblačný „cancour“ – jaká provokace v tuhle chvíli!
Na západě se kýžená bouřka přibližuje a pomalu vystrkuje růžky, občas vykoukne čerstvá prorůstající věž, sem tam to na obzoru blikne a slábnoucí slunce krásně vykresluje vydatné srážky. Vypadá to, že nás bouřka bude míjet jižně a projde nad Kladnem. Dynamický postup je příslibem možné húlavy, ale pro pozorování jsme stále ještě moc daleko. Čelo bouře bude někde na Rakovnicku nebo Novostrašecku, to bude něco pro Tomáše. Než ho stačíme kontaktovat, přichází od něj zpráva o mohutné húlavě. Sami ji asi vidíme matně na obzoru, ale postupující soumrak a velká vzdálenost pozorování značně komplikují. Nasazuji do akce opět teleobjektiv a pořizuji několik snímků včetně panoramatického.
To už se ale opět o pozornost hlásí sílící cumulus nad Prahou. Opět vzniká tenký pileus, který tentokrát ale nemá dlouhého trvání. Oblak již zůstává jen zpola nasvícený a já se rozhoupávám k timelapsu, sic to nejlepší je už dávno pryč.
My s Honzou obracíme pozornost zpět k přibližující se bouři. V jejím předvoji vzniká ještě jedna slabá buňka, která nám roste přímo před nosem. Nebude však mít dlouhého trvání. Jádro naší bouře se teď nachází jihozápadně od nás a již v dostatečné vzdálenosti na to, abychom zapojili Lightning triggery a zkusili zachytit nějaký ten blesk. Každý máme odlišný typ způsobu snímání – můj trigger funguje na principu detekce světelného záblesku, kdežto Honzův na infra světlo emitované bleskovými výboji. Zatímco můj byl rušen blikajícím pozičním světlem větrné elektrárny a foťák jel chvílemi na plné obrátky, druhý většinou zarytě mlčel, což Honza neopomněl jízlivě komentovat. Když už mu trigger zareagoval, blýsklo se mimo záběr. Nakonec byl ale přeci jen horlivější přístroj úspěšnější, zatímco Honza neulovil vůbec nic, mě se povedlo alespoň dva slaboučké záblesky zachytit.
 |
Radarová animace – zoom – z 19:10-21:50 SELČ. Křížek označuje Brandýsek. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 3876.2 kB |
Možná více než sporadické a nevýrazné blesky nás fascinovaly vydatné srážky zformované do jasně ohraničené stěny, která postupovala jižně od nás. Pražská – nyní již – bouře zatím stále sílí, sledujeme silné srážky a občasné zablesknutí, ale to už je mimo náš dosah.
Během pár minut nás zkrápí první kapky z blížící se bouřky, které poměrně rychle přerůstají v silný déšť. V tu chvíli jsme již ukryti v autě a sledujeme situaci. Bouře se přesouvá jižně od nás a bere nás svým okrajem. Jelikož bylo srážkové pole předtím poměrně omezené, zkoušíme se přesunout z dosahu deště. Volíme nedaleké místo nad Třebusicemi. Chvilkově sice z dosahu deště ujíždíme, ale za nedlouho se na nás opět spouští provazy deště. Ještě před tím ale stíháme rychle vyfotit České středohoří ve večerním zlatavém protisvětle. Nic zajímavého už nás nečeká, tak výjezd ukončujeme.
T. Novotný – Nové Strašecí
L. Opalecký – Plzeň
Slabou, ale neméně fotogenickou bouřku pozoroval i Luboš z Plzně…
Související odkazy:
