Bouřky a hokej nejdou příliš dohromady a paradoxně nejhorší je, když se daří oběma. Po výhře našeho hokejového mužstva na mistrovství světa ve čtvrtfinále nad USA a shlédnutí předpovědi bylo jasné, že by o víkendu mohla nastat téměř Sofiina volba. A tak se nakonec i stalo. Zatímco jsme se z části věnovali českému drcení švédského týmu a z části úklidu domácnosti, kdesi za Brdy naskočila celkem slušná bouřka, která poměrně dlouho setrvávala na místě a vodními příděly v kapalném i pevném skupenství hojně zásobila oblast v okolí Zbirohu, kde by se následně pomalu dalo sáňkovat. Zatímco jsme na ni jen tak mezi hokejem sporadicky mrkli na radaru, nenápadně se začala vysouvat směrem k našim humnům.
Od hokeje nás probrala až fotka od Jardy Fouse, z které bylo patrno, že ta bouřka opět nebude jen tak ledajaká.
V tu chvíli hokej ztěžknul nejen Švédům, ale i nám. Stále více jsme sledovali tmavnoucí jihozápadní obzor a snažili se v něm vykoukat nějakou strukturu, která se bohužel v tu chvíli nacházela za horizontem. V okamžiku, kdy Honza dostal fotku od Tomáše Novotného, byla Sofiina volba dokončena a hokej šel stranou.
Popadli jsem plnou polní a jelo se do terénu. Nejprve jsem zamířili na jih, ale pak jsme zjistili, že to uhýbá víc k SZ, a tak jsme to raději otočili a jeli na Rovina.
Bouřka se ovšem zachovala klasicky a při přiblížení k Brandýsku nabrala kurz přímo do kopru. Začalo to slábnout, ačkoliv se před námi vyrýsovala celkem zajímavá struktura a nebe občas protnul nějaký ten blesk, který se snažil co nejvíce vyhnout záběru.
A co bude dál? Na východě naskočila nová buňka a rychle sílila. Že by to bylo podobného ražení? Rozhodli jsem se za ní vyrazit. Minuli jsme Slaný, zamířili na Velvary a pak jsem se podívala z okýnka a uviděla „UFO“. Co to je? Vždyť už to mělo být zdechlé. Vedle “létajícího talíře” proletělo CGéčko. Fláááák.
“Východní bouřka šla rázem stranou. Sjeli jsme z trasy na východ a při nejbližší příležitosti jsme zastavili. Že by se supercela zase recyklovala? Od Tomáše Novotného přišla zpráva, že předtím tak učinila snad 3x. Rozhodli jsme se tedy pokračovat před ní směrem na sever. Kam směřovala i bouřka východně od naší pozice, takže jsem se ocitli v jakési uličce. Občas jsme udělali krátkou zastávku, vše se velmi rychle proměňovalo přetáčelo a nabývalo zvláštních útvarů. Opět jsme zastavili na místě s celkem slušným výhledem do všech stran. Sníženinu připomínající wallcloud jsme spatřili i na východní bouřce. Bohužel na té naší se spodní část za chvíli od celého mraku oddělila a bouřka spěla ke svému definitivnímu zániku. Chvíli jsme ještě pozorovali tu druhou, ze které sice intenzivně hřmělo, ale bohužel se od nás již vzdalovala. Na webkameře na Milešovice jsme uviděli velmi krásný shelf, který jsme bohužel již nemohli dostihnout. Zatímco první supercela byla zkraje poměrně stacionární, tato bouřka nabrala na rychlosti.
Zamířili jsme tedy k domovu. Naši hokejisté mezitím porazili Švédsko 7:3 a postoupili do finále, které pak následující den po 14 letech vyhráli.
Na závěr přikládáme radarovou animaci celé situace od jejího vzniku až do konce pozorování, tak jak jednotlivé bouřkové buňky procházely kolem a my jsme je v terénu naháněli.
Související odkazy:
https://www.chmi.cz – ČHMÚ
