Supercela s oblačnou nálevkou 4. 6. 2020 na Kladensku

David Rýva – observatoř Libuš – Praha

Byl jsem zrovna v práci, jak už to v týdnu tak u většiny z nás bývá a nedlouho po obědě mě úbytek světla z venku donutil vyhlédnout z okna. Následovalo překvapení. Nad jihozápadním obzorem viselo ze základny oblaků cosi, co výrazně připomínalo wall cloud supercelární bouře. Popadl jsem tedy mobil a malou kamerku a pádil na střechu, kam jsme nakonec vyrazili s kolegou Martinem Setvákem, který se chystal celou podívanou natimelapsovat. To mu bohužel zhatil velmi brzký nástup prvních kapek deště. Mě to s vodotěsnou kamerou neodradilo, ale po chvíli mě ze střechy vyhnala první hřmění nad hlavou. Bouřka se poté přesouvala dál k severu nad centrum Prahy a u nás začal nudný trvalý déšť. Pohled na radar ukazoval vnořenou konvekci, která rostla v jinak vrstevnaté oblačnosti přecházející teplé fronty. Zpracování prvních radarových obrázků dopplerovskéh měření radiální rychlosti podalo vysvětlení té pěkné struktury. On to byl fakt wall cloud, ta mrcha rotovala. Na regulérní supercelu slabé, ale i tak zajímavé a hlavně, potěšilo to 🙂

• 

• 

---

Tomáš Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník; Malíkovice, okr. Kladno; Hřešice, okr. Kladno

Tohle datum si kvůli bouřkám po dlouhé době zase zapamatuji. I když tento den měla přecházet studená fronta, tak se něco málo mělo odehrát spíše až na Vysočině a Moravě (viz estofex). V podvečer začala z Německa postupovat linie silnějších přeháněk a po 18h před ní naskočila západně od Rakovníka nevýrazná konvektivní buňka, avšak stále bez bleskové aktivity. Po chvíli jsem raději vzal základní výbavu a jel se na kole podívat za město. Na první pohled byla podezřelá, ale těch pseudosupercel už jsem taky viděl dost, takže jsem v klidu. 

• 

Jenže jak se bouřka blíží, tak se její vzhled dramatizuje. Vypadá jako supercela, ačkoliv na radaru to není žádná sláva. Každou chvíli posílám fotky Honzovi a Lubošovi, kteří jsou na různých místech nedaleko a do toho fotím co se dá a hlavně začínám litovat, že jsem se jel projet na kole a ne autem. Supercela má jasně ohraničený sestupný a vzestupný proud, který viditelně rotuje. Blesková aktivita je velmi nízká, pozoruji snad jen záblesky v mracích. Ve chvíli, kdy mě supercela západně míjí si vytváří wall cloud, který začíná rotovat a vzhledem k nízké základně a vlhkosti z lesů je mi jasné, že do tornáda moc nechybí. 

• 

• 

• 

• 

Rychle spěchám domu pro auto a mířím zase blíže k bouři. Dostávám se k ní u Malíkovic, kde si všimnu trychtýře až na zem v místě, kde by se učebnicově mělo tornádo vytvořit. Záhy mi volá Honza se stejnou myšlenkou. Rychle cvaknu pár fotek a zase jedu o pár kilometrů blíže, kde už se ale útvar rozpadá a začíná silněji pršet. V tom spěchu jsem neměl čas pozorovat rotaci útvaru, ale to naštěstí pěkně dokumentuje Honza.

• 

• 

Ihned se rozhoduji projet oblast, kde možné tornádo postupovalo ale nacházím jen utržené větší větve a s pomocí dalších lidí odstraňujeme jeden menší spadlý strom přes silnici u Hřešič. Zajímavé bylo, že strom spadnul kolmo na směr postupu bouře a ne „po větru“. Podrobnější terénní průzkum jsme si nechali až na následující den, který však žádné další škody nepotvrdil. Nejprve jsme udělali menší letecký průzkum lesů kolem obce Bor a pak ještě sz. od Pozdně, kde podle nás mohlo k možnému dotyku tornáda se zemí dojít. Stejně jako v případě pozemního průzkumu jsme však nic zásadního neodhalili. Těžko posoudit jestli jeden spadlý strom a pár ulomených větví u Hřešic způsobilo tornádo nebo húlava rozlévající se z bouřky. Timelapse pořízený Honzou jasně dokazuje rotaci oblačné nálevky téměř až na zemský povrch, ale rychlost větru při zemi zřejmě nebyla dostatečná pro vznik významnějších škod. Jelikož není jasný důkaz o dotyku se zemí, musíme zůstat pouze u tromby.

• 

• 

• 

• 

• 

---

Jan Drahokoupil – Tuřany, okr. Kladno

Tento den jsem byl na případný výjezd sám, protože Dáša měla dlouho dopředu naplánovaný sraz, který nechtěla rušit. No nechtělo se jí, když jsme koukali na Aladina, ale mně nepřišlo, že by se tu mělo dít něco výrazného. Nicméně Dáša odcházela s tím, že to tu mám jistit.

Relativně dlouho se ani nic nedělo, jen se od jihozápadu pomalu přibližovala očekávaná oblačnost se srážkami, ale na nic dramatického to nevypadalo. Kolem 18:45, tedy odhadem asi ve stejnou dobu jako Tomáše, upoutala mou pozornost izolovaná buňka, která se objevila jako předskokan zmiňované oblačnosti. Po 19. hodině se na ní dle detekce objevily první blesky a tím to začalo být zajímavější. Její zdánlivá trajektorie, dá-li se o tom hovořit tak brzy po jejím vzniku, mohla vést nedaleko kolem mé domoviny. Začal jsem zvažovat krátký výjezd na Rovina s myšlenkou zkusit případně vyfotit jedny z prvních letošních blesků… Říkal jsem si, že to bude ten den asi jediná příležitost, a tak jsem tedy sedl do auta a jen se základní výbavou se vydal na obvyklé místo. Krátce poté, co jsem dorazil, přišla zpráva od Tomáše s fotkou bouřky s wall cloudem a mně hned bylo jasné, že musím jet co nejblíž k předpokládané trajektorii bouřky. Dohlednost nebyla nic moc, takže bych toho ze současného místa pravděpodobně moc neviděl ani nevyfotil. Klasickou komplikací posledních let jsou všelijaké dopravní uzavírky a ne jinak je tomu letos… most mezi naší obcí Brandýsek a Knovízí se bourá a bude se dělat nový, takže až do listopadu musíme počítat s objížďkou, což v danou chvíli znamenalo se úplně vrátit a vzít to okolo. No naštěstí sledovaná bouřka nepostupovala kdo ví jak rychle, takže jsem to na nové pozorovací místo (Rejdiště mezi obcemi Tuřany a Hvězda západně od Slaného) stihl včas.

Mezitím mi přišly další fotky od Tomáše, které hovořily samy za sebe… to je prostě supercela… navíc celkem ukázková. No rychle jsem zhodnotil mou situaci. Na západě bylo zatím jen tmavo, přičemž při horizontu jsem začínal tušit jakýsi shelf cloud a možná i wall cloud. Bylo to s ohledem na dohlednost ještě docela daleko. Blesková aktivita byla poměrně slabá a navíc se blýskalo spíš ve srážkách po mé pravé straně, než že by se blýskalo směrem k jádru bouře. Místo pokusu o focení blesků jsem se tak poměrně rychle rozhodl, že musím pořídit timelapse. No neměl jsem po ruce obvyklý kompakt, s kterým timelapsy dělám, takže mi nezbylo nic jiného, než použít zrcadlovku. Jak se záhy ukázalo, stálo to za to. Jsou prostě situace, kdy člověk tu mechanickou závěrku rád opotřebuje rychleji :-). Na ostatní dokumentaci mi zbyl už jen mobilní telefon… naštěstí fungl nový, tak jsem mohl otestovat jeho foťák i voděodolnost v lehkém dešti.

• 

• 

• 

Člověk měl před sebou supercelu, která s ohledem na podmínky neměla žádnou extra výšku… podle radaru jen cca kolem 10km a blesková aktivita byla velmi slabá. Kde to ale bouře doháněla, byla struktura v její nejnižší a střední partii, která byla naprosto učebnicová…

• 

• 

Jak se supercela blížila, začal se kromě celkem očekávané struktury objevovat i jakýsi útvar… trychtýř či kondenzační nálevka, která se zdánlivě dotýkala horizontu. No to jsou věci… Volám Tomášovi, zda to taky vidí. Co to je? Může to být tornádo? Nechceme tomu věřit. Ale pokud by bylo, bylo by na tom správném místě v rámci obecně známé struktury supercelárních bouří…

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Bohužel, díky jen základní výbavě, kterou jsem vzal na výjezd, jsem právě teď pocítil nedostatek další fototechniky… chtělo to druhý foťák s teleobjektivem, který ležel doma. Mobil tohle nenahradí. Běžící timelapse jsem nechtěl rušit, protože jsem si začal uvědomovat důležitost celého timelapsu, který by tak mohl ve finále zaznamenat nějakou rotaci, a tak jsem jen upravil kompozici a pokračoval v pravidelném 5s intervalu.

Jak se blížil okraj bouře, začalo mírně pršet, ale oblačná nálevka byla stále vidět, takže jsem ve snímkování musel pokračovat a alespoň rukou jsem bránil kapkám deště, aby znehodnotily záznam ulpěním na čočce objektivu. V normální situaci bych focení ukončil, ale tady to prostě nešlo :-). Nicméně nakonec přeci jen došlo k tomu, že se nálevka stáhla a zároveň začalo pršet tolik, že bylo po pozorování. Rozhodl jsem se k návratu domů s tím, že po cestě se ještě pokusím čelo teď již pohlcené bouře předhonit a udělat ještě pár fotek. Nakonec došlo u obce Želenice už jen ke krátké zastávce, kdy jsem při pohledu zpět mohl krátce pozorovat poměrně velký shelf cloud. Tím tento nečekaný a úspěšný výjezd skončil.

• 

---

Luboš Tuháček – Kladensko; Mělnicko

Přes naše území měla v odpoledních hodinách přecházet studená fronta. Estofex vydal pro střední Čechy 50% pravděpodobnost výskytu bouří. Vyšší riziko – stupeň jedna byl pro jižní Vysočinu a jižní Moravu.

Během dopoledne u nás lehce sprchlo. Samotná studená fronta vstoupila na naše území po 17. hodině od JZ a zpočátku to nevypadalo na nic dramatického. Postupem však sílila a začala vypadat zajímavěji. Kolem půl sedmé večer ze západně od Rakovníka začala zhruba 30 minut před čelem fronty vytvářet silná buňka, která postupovala SV směrem. Kolem sedmé jsem zavolal Tomášovi Novotnému, zda není v terénu. Zajímalo mě, jestli nevidí čelo fronty, zda není na jejím čele viditelný shelf. Do terénu se teprve chystal, bavili jsme se zmíněné buňce u Rakovníka. Byli jsme domluveni, že mi dá vědět. Mezitím buňka zesílila a začala být elektricky aktivní. Vyrazil jsem tedy na pozorování směrem k Pcherům s tím, že si na ní počkám. Cestou mi Tomáš poslal fotky, kde zmíněná buňka začínala připomínat supercelu. Znervózněl jsem. Dojel jsem na místo pozorování. Dohlednost nebyla moc dobrá. Dle radaru se k buňce fronta přiblížila a hrozilo, že ji pohltí, dřív než přijde ke mně. Nastavil jsem časosběr směrem, kde by měla být. Bohužel se opravdu odporoučela do věčných lovišť dříve, než se stihla přiblížit na „příjemnější“ vzdálenost. Všiml jsem si jakéhosi trychtýře. Vzhledem k horší viditelnosti jsem mu hloupě nevěnoval velkou pozornost. Až později na časosběru (po velkém zvýraznění kontrastu atd) se ukázala nálevka, která rotovala.

Mezitím se severněji na frontě občas zablesklo. Druhým foťákem jsem tedy zkoušel chytit nějaký ten blesk. Pohled nad radar mě vyděsil – najednou jakoby celá linie ztratila sílu. Všiml jsem si, že čelo fronty ze srážkami přecházelo radar v Brdech a napadlo mě, že to může být způsobené tím (což mi nakonec kolegové potvrdili). Čelo fronty se přiblížilo a začínal se rýsovat shelf. Začalo pršet, proto jsem přerušil časosběrné snímání a věnoval se pouze focení čela fronty.

• 

• 

Linie nepostupovala moc rychle, rozhodl jsem se, že se ji pokusím předjet směrem k Mělníku. Celou cestu mi pršelo z kovadlin, které se natahovaly před frontu. Během cesty k Mělníku jsem pozoroval výrazné srážkové pole SZ ode mě. Hodně pršelo, proto jsem nefotil. Zhruba po 15 km těsně před Mělníkem jsem zastavil a našel místo s výhledem na západ. Čelo se více přiblížilo. Bohužel stále mírně pršelo dlouho před  jeho samotným příchodem. Zde jsem byl asi 15 minut a vše nafotil. Arcus mezitím zmohutněl. Ke mně se dostala asi ta jeho nejvýraznější část, která před tím mohla být supercelou. 

• 

• 

Tento den se hodně povedl. Jen mě pak mrzelo, že jsem si nepopojel blíže k Rakovníku, abych SC viděl lépe. Ponaučení pro příště ☺.

---

Michal Janoušek – Slaný, okr. Kladno

Když v podvečer začal od západu na naše území postupovat pás spíše slabého deště a přeháněk, sliboval jsem si od toho aspoň nějakou tu porci vody, která by mohla opět trochu vylepšit bilanci půdní vlhkosti nejen u nás na chatě. Na poslední chvíli ale začala tato linie překvapivě sílit a ještě k tomu se před ní vytvořila samostatná buňka, která rychle dosáhla vysoké odrazivosti. Došlo i na první blesky. Navíc mířila přímo na místo, kde máme chalupu. I tak jsem tomu nevěnoval moc pozornost a trvalo ještě chvíli, než jsem se v klidu odebral do terénu.

K mému překvapení bouřka už vypadala velmi zajímavě. Na jižní straně byl docela zřetelný wall-cloud, nad ním oblast výstupních proudů v provedení, které je typické pro supercelu a v severní části bouřky bylo rozsáhlé a silné srážkové pole – občas s bleskem či hromem. Po krátké konzultaci s Honzou jsem se opět pustil do focení této nevšední bouřky a za chvíli mně upoutala ještě další věc. Pod základnou wall-cloudu se kromě jiných oblačných chuchvalců objevil nápadný kuželovitý útvar, jehož pomyslný hrot dosahoval (z mého pohledu) až k zemi. Že by snad tornádo? Nejprve jsem udělal několik detailních fotek a potom pozoroval další podrobnosti, které by pomohly určit, o co se jedná. Rotace vidět nebyla a zřetelný funnel-cloud také ne. Ještě jsem chvíli útvar pozoroval, ale nic se na tom příliš nezměnilo a postupně nastal jeho rozpad. Ani tak v tuto chvíli nelze vyloučit, že rotace ve středu kužele nebo pod ním mohla být dostatečně silná, aby způsobila nějaké škody – třeba na porostu.

• 

• 

• 

• 

• 

Když se bouřka přiblížila nad Slaný, byla již spojena s linií, která ji dostihla a zřejmě i tím ztratila něco ze své síly. I tak přinesla do Slaného 5 milimetrů při docela intenzivním dešti. Ovšem jinak tomu bylo v místech, kudy procházelo centrum bouřky. Po příjezdu na chatu jsem na základě výpočtu z plochy stříšky a vody v sudu spočítal, že spadlo přibližně 18mm. Rovněž jsem provedl terénní průzkum části plochy, kudy mělo procházet potenciální tornádo, ale na porostu nebyly nalezeny žádné známky byť jen silného větru.

---

Analýza Davida Rývy z ČHMÚ a další doprovodná data

---

Související odkazy:

www.chmi.cz – Český hydrometeorologicky ústav
www.estofex.org – European Storm Forecast Experiment
www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps
https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/bourky-na-kladensku-a-rakovnicku-za-sebou-nechaly-skody-20200605.html