Databáze supercel navazuje na projekt pozorování supercel a jejím smyslem je zdokumentování četnosti výskytu supercelárních bouří nad naším územím, a zároveň by měla odhalit, zda existují oblasti, kde se tyto bouře vyskytují častěji než jinde.
Mapová část nerozlišuje jednotlivé typy supercel a zobrazuje jen ty případy, kdy bylo pravděpodobné, že se o supercely jednalo. Byly to případy, kdy jsme měli k dispozici jak obrazový nebo video-materiál, tak bouře dle radaru vykazovaly „podezřelý“ pohyb (levo/pravostáčivost oproti převládajícímu pohybu ostatní oblačnosti), povedlo se dopátrat dopplerovská data vykazující přítomnost mezocyklóny, nebo jsme získali PPI snímky z radaru ukazující „hook echo„.
Vzorem pro tento projekt je databáze supercel na německém serveru Frontgewitter, kde je několik případů bouří, které zasáhly i území České republiky. K některým však nemáme žádnou dokumentaci, takže v našem přehledu uvedené nejsou.
Při získávání jednotlivých případů jsme čerpali jednak z našeho přehledu uskutečněných pozorování, tak i z odkazů ve fóru, prohledávání zahraničních webů, kde mohou být pozorování i z bližšího okolí naší republiky a nakonec i vyhledávání přes Google pomocí klíčových slov jako je „supercela“ související s Českou republikou.
Nelze ovšem tvrdit, že dráhy bouří, tak jak byly zaznamenány do mapy, poukazují na supercelární charakteristiku v celé své délce. Vzhledem k neexistujícímu pozorování byť jen jediné bouře během celé své délky života zobrazují trajektorie bouří pouze celkovou životnost těch kterých buněk, na jejichž částech došlo k pozorování vedoucímu k podezření na supercelární povahu bouře.
Dále je třeba říct, že vyšší počet pravděpodobných supercel zaznamenaných v posledních letech lze zcela jednoznačně přičíst daleko většímu zájmu o dané téma a dostupnosti lepších informací ať již v podobě foto/video dokumentace, tak i lepší přístupnosti zmiňovaných radarových produktů, které pomáhají vyjasnit některé případy. Na druhou stranu jsme určitě nepokryli úplně všechny případy možných supercel. Ne všechny bouře byly zdokumentované a pokud jsme měli k dispozici pouze distanční metody pozorování (radarové produkty, družicové snímky, atd.), do spekulací jsme se raději moc nepouštěli.
Pokud máte kdokoliv reálné podezření na výskyt supercely, která se v našem přehledu nenachází, napište nám do diskuzního fóra. My se na to podíváme a v případě kladného výsledku případ do databáze doplníme.
Předběžné vyhodnocení databáze supercelárních bouří – 2014
Hned na začátku bychom rádi zdůraznili, že předložený článek si neklade za cíl být exaktní vědeckou prací. Důvodů je hned několik a hlavním z nich je samozřejmě nedostupnost a často i neexistence potřebných dat, jež by umožnila objektivně posuzovat možnou supercelární povahu jednotlivých konvektivních bouří. Přesto se po několika letech běhu projektu „Databáze supercel“ již nashromáždilo dostatečné množství případů pozorování možných supercelárních bouří. Nově jsme do databáze zahrnuli i některé starší případy až do roku 2000, kvůli několika velmi významným bouřkovým situacím (např. 21. 8. 2000, 31. 5. 2001). Dále byly aktualizovány mapky za jednotlivé roky, kdy jsme se oprostili od excelovské tabulky a místo toho jsme datum výskytu možné supercely zaznamenali přímo do mapek. Jedna barva několika drah možných supercel tedy odpovídá stejnému dni v daném roce.
Je třeba znovu zdůraznit, že v databázi určitě nejsou všechny supercely, které se nad naším územím vyskytly, a naopak je velmi pravděpodobné, že jsme zahrnuli i bouřkové buňky, které supercelou možná ani nebyly. Jelikož nemáme k dispozici dostatečné měřící prvky a často ani kvalitní pozorování z dané lokality, tak nelze výskyt mezocyklony obvykle jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit. Dosah potřebných dopplerovských měření nepokrývá celou plochu ČR, což nám také nedovoluje použít toto hlavní vodítko při určování všech možných supercel. Při rozhodování o tom zda je ta či ona buňka supercelou, bylo vynecháno mnoho nejednoznačných případů, zejména mimo ČR.
Jedním z výsledků předběžného vyhodnocení „databáze supercel“ je mapa ČR s vyznačenými oblastmi s počtem dní s možnou supercelou za sledované období 2007-2013. Starší případy (před r. 2007) jsme do mapy nezahrnuli, protože nemáme souvislý přehled o všech bouřkových situacích a zahrnutí jen některých případů by celou mapu znehodnocovalo. Tato mapa lépe vystihne rozložení výskytu pozorování možných supercel, bohužel i ona bude zřejmě zatížena chybami, jako je vliv hustoty přispívajících pozorovatelů v dané lokalitě.
Jednoznačně nejvíce pozorování možných supercel bylo zaznamenáno v oblasti Polabí, okolí Prahy a Brd. Jedná se převážně o rovinatou oblast, kde nedochází tak často k inciaci dalších buněk v okolí již existující konvektivní bouře, což se nejčastěji děje právě v členitém terénu. To je samozřejmě nemalý problém velké části České republiky, kdy charakter terénu výrazně ovlivňuje i možnou předpověditelnost a přesnější lokalizaci výskytu konvektivních bouří a s nimi spojených nebezpečných jevů. Když už dojde ke vzniku izolovaných intenzivních konvektivních buněk, tak často splynou s nově vytvořenými okolními buňkami do větších systémů. Častější výskyt možných supercel v oblasti Polabí a středních Čechách je však částečně spojen i s větším množstvím pozorovatelů, díky kterým se podařilo objasnit i případy jevící se z pohledu radaru nevýrazně. Další zajímavou oblastí jsou Krušné hory a jejich okolí. Zejména pak na německé straně Krušných hor dochází k situaci, kdy jednotlivé intenzivní bouře v různých letech téměř kopírovaly své dráhy postupu. Poněkud vzdálenou, ale velmi významnou oblastí s výskytem pravděpodobných supercel je severní podhůří Alp v Německu a Rakousku. V okolí Mnichova se dokonce hovoří o tzv. „mnichovské dráze supercel“. Z této oblasti jsme ale vyloučili velké množství buněk pro nedostatek důkazů o povaze buňky, protože vůči radarům ČHMÚ se nacházely velmi daleko a často byly ještě „odstíněné“ srážkami nacházející se mezi buňkou a radarem. Podobně tomu bylo v oblasti Podunajské nížiny a Malých Karpat na Slovensku. Minimum možných supercel bylo zaznamenáno v oblasti pohraničních hor (kromě Krušných hor) a na jižní Moravě. Pokud porovnáme orografii Polabí a jižní Moravy, tak se rozdílné množství možných supercelárních bouří jeví jako zajímavá skutečnost, kterou zatím ale nedokážeme vysvětlit.
Vyhodnocení některých parametrů na základě aerologických měření
U jednotlivých případů byly sledovány i některé parametry popisující prostředí v němž docházelo k vývoji konvekce, zejména pak míra energie instability (CAPE), vektorový rozdíl větru v 0-6 km (DLS) a míra relativní helicity (SREH) a dále doba životnosti zájmových konvektivních buněk. Z více než stovky případů vyplývá, že ony možné supercely mají v našich podmínkách životnost průměrně 1,5 – 3 hodiny (zahraniční publikace uvádějí 1 – 4 hodiny, vyjímečně až 8 hodin). Z grafu závislosti ML CAPE na DLS je patrné, že zájmové konvektivní buňky se obvykle tvoří při DLS > 15 m/s v kombinaci s dostatečnou energií instability. Se vzrůstajícími hodnotami DLS však zdá se „klesá význam“ CAPE (běžně stačí pár stovek J/kg), což je v souladu s poznatky jiných studií. Naproti tomu sledované hodnoty SREH se často držely i v nižších hodnotách, než je uváděno minimum pro vznik supercel (nad 150 m2/s2). Námi sledované údaje však vychází z aerologických sondáží, jejichž poloha byla často velmi vzdálená od dané buňky a naměřené hodnoty nemusí odpovídat místu výskytu zájmové bouře, to zejména platí právě pro SREH, jež je lokálně velmi proměnlivým parametrem, zejména pak v regionech s komplexnějším terénem. Tyto údaje je tedy potřeba brát s jistým nadhledem.
-
- Graf ML CAPE vs DLS © Tomáš Novotný
Databáze bude nadále doplňovaná o nové, ale i starší případy a v budoucnu dojde určitě na podrobnější vyhodnocení především povětrnostních podmínek situací s výskytem možných supercel. Snad dojde i ke zlepšení možnosti určování supercelárních bouří tak, aby bylo možné o supercelárním charakteru bouře rozhodovat objektivně, tedy primárně na základě dopplerovských měření meteorologických radarů.
Vybrané případy
Zde budeme publikovat nejvýraznější případy supercel z naší databáze, které byly dobře zdokumentované a není pochyb o jejich supercelární povaze.
LP supercely a noční bouřky 5. 7. 2017
Když odpoledne vyskočila první buňka u Mostu s propagací k JV, vyjeli jsme to na Rovina omrknout. Buňka sice ve svém postupu přes Středohoří mezitím rychle zdechla, nicméně jsme si všimli poměrně podezřelé struktury. Přejeli jsme k Třebusicím, abychom byli trochu blíž a lépe na ni viděli a skutečně to stálo za to.
Nedospělá supercela 6. 6. 2017
V úterý 6. června 2017 postupovala přes Německo během dne k východu výrazná studená fronta, jenž odpoledne a večer ovlivnila počasí i na našem území. Předpověď ESTOFEXu nasadila na tento den nad střední Evropu rozsáhlý prostor se stupněm 1, přičemž Morava, Slezsko a západní část Slovenska se ocitly dokonce ve stupni 2….
Supercela nad Prahou 28. 6. 2016
V tomto dni jsem neočekával nic významného, ale jako vždy, když je sebemenší šance na bouřky, jsem počítal, že by něco nakonec dorazit mohlo, ale i tak jsem se dopustil celkem fatální chyby, kdy jsem zapomněl dobít náhradní baterii do fotoaparátu, který používám na natáčení time-lapse videí. Den předtím totiž přišla celkem fotogenická bouřka a spotřebovala většinu energie z baterie.
Supercell outbreak 16. června 2016
Ve čtvrtek 16. června postupovala od jihozápadu přes Francii a Alpy do střední Evropy zvlněná studená fronta. Před ní nad naše území přechodně pronikal teplejší vzduch od jihu. Po poledni byl na JZ Čech předpovídán vývoj mělké tlakové níže, která měla při svém prohlubování postupovat dále k severovýchodu. V Čechách byl v rámci případných bouřek očekáván výskyt velmi intenzivních doprovodných jevů, a to přívalových srážkek, silných krupobití i silných nárazů větru. Díky očekávané vysoké dynamice prostředí (střih větru až 40 m/s + výrazná helicita) byl předpokládán vznik supercelárních bouří, ve kterých nešlo vyloučit možný výskyt tornáda.
Intenzivní bouřky, supercela a bleskové povodně 28. 5. 2016
Po předchozích dnech, kdy jsem měl na lovení bouřek spíše smůlu, jsem byl i dnešní den trochu skeptický. Luboš, jenž už měl ze začátku týdne nějakou tu supercelu ulovenou a byl opět plný elánu, tak mne přemlouval na další výjezd. Já, sledujíc radar, a v tento den i poměrně líný jezdit někam daleko, jsem spíše upouštěl od nějaké cesty za bouřkami. Nakonec mě ale Luboš s radarovými snímky společně přemluvili.
Supercela 24. května 2016
Na úterý 24. 5. 2016 modely slibovaly menší šanci na něco významného, na rozdíl ode dne předchozího, kdy se na našem území vyskytly HP supercely. Bohužel jsem na úterý neměl zajištěné výjezdové vozidlo, takže den poté, co nás vypekly pondělní rychle vznikající bouřky pod Prahou, jsem se musel už spoléhat výhradně jen na sebe a „walk chasing“…
HP Supercely 23. května 2016
V pondělí 23. května nás měla začít ovlivňovat vlnící se studená fronta, která se však nad ČR už spíš rozpadala. Přesto se nad námi nacházela mírně labilní vzduchová hmota, jejíž rozložení se dokonce celkem překrývalo i se zvýšenou dynamikou prostředí, což dávalo jistou šanci na výraznější bouřkové projevy včetně možného výskytu supercel. Především mělo docházet k vyšším srážkovým úhrnům díky tomu, že bouřky opakovaně vznikaly nebo přecházely stejné lokality. Zároveň se dal v bouřkách očekávat výskyt krupobití či silnějších nárazů větru.
Supercela 22. 6. 2015 ve Vyškově
Když jsem se po chladném víkendu, kdy jsem neměl přístup k modelům, vracel v pondělí dopoledne z chaty, vůbec jsem netušil, že by se mělo ten den urodit nějaké překvapení. Onoho pondělí nás ovlivňovala brázda nízkého tlaku vzduchu postupující dále k východu. Před studenou frontou k nám proudil od západu slabě labilní oceánský vzduch.
Supercely a silné bouřky 14. června 2015
Na den 14. 6. 2015 jsme se chystali již několik dní dopředu a doufali, že na modelech nevymizí příznivé parametry pro tvorbu významnějších bouří s CAPE až 2000J/kg, střihem větru přes 15m/s a helicitou 200m2/s2, alespoň podle modeláže :-). Měly tedy nastat celkem vhodné podmínky pro vznik případných supercel, tentokrát navíc s velmi pomalým pohybem, což by značně ulehčilo sledování.
Supercela na srazu lovců bouřek u Brandýska 26. 4. 2015
Myšlenka na sraz lovců z Kladenska vznikla už kdysi v srpnu roku 2013. Vzhledem k tomu, že se to z pozorovatelského hlediska v této lokalitě poměrně zahušťuje, usoudili jsme, že by bylo dobré poznat osobně všechny ty lidi, co mají dost podobné fotky jako my :-). Ale jak už to bývá, chvíli trvalo, než jsme se konečně shodli na nějakém datu a nakonec se sraz uskutečnil až 26. 4. 2015. Předpověď vypadala na ten den celkem optimisticky – Estofex nabídl 50% pro celou ČR, a tak jsme doufali alespoň v nějaký pěkný mrak s pár blesky.
Předběžné vyhodnocení databáze supercelárních bouří
Hned na začátku bychom rádi zdůraznili, že předložený článek si neklade za cíl být exaktní vědeckou prací. Důvodů je hned několik a hlavním z nich je samozřejmě nedostupnost a často i neexistence potřebných dat, jež by umožnila objektivně posuzovat možnou supercelární povahu jednotlivých konvektivních bouří.
Bouřky včetně podezření na supercelu 9. 6. 2013
Podmínky slibovaly bouřky dynamičtější a o něco málo strukturnější než v předešlý den. Už ani nevím, kdo komu volal, ale nakonec se z tohoto dne vyvinul hromadný výjezd v sestavě obvyklé pro polovinu loňské sezony – trojice Tomáš Chlíbec, Dáša Müllerová a já.
Supercely 27. 4. 2013
K sobotě 27.4. jsme vzhlíželi s jistým očekáváním, neboť to vypadalo na první letošní možnou významnější situaci. Navíc to vyšlo i krásně na víkend, což nám dávalo daleko větší možnosti k výjezdům. Sobotní dopoledne probíhalo poněkud nervózně studováním radaru, družice, synoptických pavouků a čekáním na předpověď Skywarnu, která ve finále favorizovala stupněm č.1 oblast v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po východní Čechy.
Večerní supercela na Litoměřicku 21. 8. 2012
Úterý 21. srpna mělo přinést určité ochlazení po rekordně teplém pondělku a především jsme se po nějaké době mohli těšit z toho, že by se mohly vyskytnout bouřky v našem okolí. Estofex vydal nejprve stupeň jedna pro západní Čechy, i když jen s menší pravděpodobností výskytu bouřek, ale během odpoledne vydal update a „jedničku“ rozšířil na celo ČR s tím, že přidal i dvojku na velkou část Německa.
Ranní bouřky, slábnoucí supercela a MCS 1. 7. 2012
Ranní bouřky, které byly docela výrazným dozvukem večerních a nočních bouřek na západě Čech, pro mě znamenaly snad můj historicky první výjezd za bouřkami ve 4 hodiny ráno. Většinu noci jsem stejně pořádně nezabral, jednak kvůli tropické noci a za druhé v očekávání příchodu oněch zmiňovaných bouřek. Kolem půl páté ráno se vytvořila východně od Brandýska linie radarově intenzivních bouřek, která se rychle rozrostla od Příbramska až do Severních Čech.
Intenzivní noční MCS z 24. na 25. srpna 2011
Jedna z posledních bouřkových situací tohoto roku snad každého zaskočila. Nejprve to začalo pravděpodobnou supercelou, která se objevila na webkameře na Klínovci, což je kolem asi 70 km vzdušnou čarou od mého bydliště. Vyrazil jsem jí proto naproti…
Supercely na Opavsku 22. 8. 2011
Tento den se zapíše mezi ty nejzajímavější v mém pozorování. Již dva dny předem dával GFS jakousi naději na severovýchod pro potencionálně zajímavý vývoj. GFS však někdy pěkně kecá. V následujících výpočtech tuto situaci více či méně potvrzoval, ale pořád tam bylo co kdyby a nevěnoval jsem přípravě dostatečnou pozornost, což se mi vymstilo.
Supercely a squall line 22. 6. 2011
Defakto již dva dny předem upozorňovala předpověď ESTOFEXu na možnost výskytu silných bouřek, které by se možná mohly stát i vrcholem celé letošní sezóny. První předpověď z 20. června počítala ještě se stupněm 1 pro celou ČR, avšak update o den později již „přitlačil na pilu“ a vytasil se se stupněm 2 pro Čechy a stupeň 1 rozšířil dále na východ…
Tornádo a tromby 21. 6. 2011
Přes naše území přecházela teplá fronta frontálního systému souvisejícího s tlakovou níží nad Británií a za touto teplou frontou se nad naše území nasouvala teplá, vlhká a labilní vzduchová hmota. To vedlo během dne k postupnému přechodu srážek od vrstevnatých na konvektivní a tvorbě zpočátku vnořených a poté i samostatných kumulonimbů, z nichž některé doprovázela slabá elektrická aktivita……Některé z buněk navíc ukazovaly, jak na fotografiích a videích, tak i radarově, více či méně výrazné znaky napovídající, že se s velkou pravděpodobností jednalo o supercely. S ohledem na jejich menší vertikální rozsah je možné, že šlo o tzv. minisupercely.
Silné bouře a supercely 15. srpna 2010
Bouřková předpověď pro neděli 15. srpna slibovala po delší době velmi zajímavou situaci. Vlnící se studená fronta měla přinést do stření Evropy silné bouře s četnými nebezpečnými jevy a nebyly vylučovány ani bouře supercelární….
