Už několik let se ve svém volném čase věnuji meteorologii, prakticky denně sleduji meteorologické modely a utvářím si v hlavě vlastní představy o vývoji počasí. Často narážím na názory z řad veřejnosti typu: „Dnes měly být silné bouřky, ale venku máme slunečno a za posledních 14 dní nespadla ani kapka“. Jsem hlava zvědavá, takže pročítám i internetové diskuze. V jedné z nich mě zarazila následující teze: „Až se příště narodím, budu dělat meteorologa. Na vejšce se naučím formulku: Bude jasno až polojasno, přechodně až oblačno a místy přeháňky. “Vždycky mě to tak trošku zamrzí, víte proč?

Na úvod bych se zastavil u samotné meteorologické předpovědi. Velmi se líbí definice, kterou použil Dr. Šálek na své přednášce: „Meteorologická předpověď je fyzikální úloha, jejíž cílem je vytvořit nejpravděpodobnější scénář nebo scénáře budoucího vývoje atmosféry v časovém horizontu typicky několika hodin, dnů až týdnů.“.

CO SE STANE, NEŽ SE K VÁM DOSTANE PŘEDPOVĚĎ?

  1. Naprosto klíčovou záležitostí pro kvalitní předpověď je co nejpřesněji zmapovat aktuální stav počasí.
    Základním kamenem jakékoliv předpovědi počasí, na kterou narazíte, jsou naměřená data z meteorologických stanic. Dále informace, které jsme schopni získat z meteorologických radarů a družic. Podstatná část dat, která vstupuje do numerických modelů pochází z čidel, která jsou umístěna na letadlech. Důležitým článkem řetězce jsou také aerologická měření, která nám poskytují informace o vertikálním profilu atmosféry. Může se zdát, že zmapovat aktuální stav počasí je v dnešní době „hračka“, ale opak je pravdou. Jsou oblasti (např. oceány), kde jsou měření velmi problematická a finančně náročná. Navíc i malé nepřesnosti mohou mít v konečném důsledku velký vliv na finální předpověď (tzv. efekt motýlích křídel).
  2. Tyto informace jsou následně vloženy do numerických modelů, které pomocí složitých rovnic a propočtů dojdou k nějakým modelovým scénářům možného vývoje počasí. Často se výstupy různých modelů od sebe liší.
  3. Dále nastávají dvě možné situace. První a klasická možnost – data z numerických modelů zpracovává meteorolog, který se z obrovského množství informací snaží popsat nejpravděpodobnější vývoj počasí tak, aby mu každý porozuměl. Druhý případ zažil v poslední době obrovský „boom“ – data jdou z numerických modelů přímo ke koncovým uživatelům pomocí moderních technologií (mobilní aplikace či různé meteogramy na webu).

JAKÁ JE ÚSPĚŠNOST PŘEDPOVĚDI POČASÍ?

Úspěšnost předpovědi počasí na jednotlivé dny je zobrazena v OBRÁZKU 1. Je patrné, že procenta její úspěšností neustále rostou. Předpověď počasí na 1. den má úspěšnost zpravidla nad 95 %, úspěšnost na 3. den má stále velmi pěknou úspěšnost nad 90 %. Nikoho pak asi nepřekvapí fakt, že s délkou předpovědního období klesá její úspěšnost.

Zdroj: ČHMÚ

Úspěšnost předpovědi je v dnešní dobře, dle mého názoru, velmi vysoká. Jsou situace, které se předpovídají lépe. Přichází také situace, se kterými mají meteorologové i v dnešní době problém, ale stále se mi zdá, že je kritiků všude víc, než kolik by jich mělo být při tak fantastické statistické úspěšnosti.

Proto mě napadá několik základních otázek: Rozumíme si? Sledujeme skutečně meteorologem vytvořené předpovědi počasí nebo jen „surové výstupy“ z modelů v nejrůznějších aplikacích? Umíme se v množství informací orientovat? Každou otázku se pokusím v následujících kapitolách malinko rozvést. Samostatnou kapitolou je pak měsíční výhled počasí, který je tvořen jiným způsobem než klasické předpovědi.

ROLE MÉDIÍ: PŘEDPOVĚĎ POČASÍ X OBRAZ PŘEDPOVĚDI POČASÍ

Média hrají zásadní roli v našich životech, ovlivňují myšlení lidí a podílí se taky na tom, jaký obraz si lidé vytváří o meteorologii. Pro příklad si uveďme jednu modelovou situaci. Na webu ČHMÚ visí pro Českou republiku následující předpověď: „Dnes bude jasno až polojasno, při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. Během odpoledne a večera od západu přibývání oblačnosti, přeháňky a bouřky na většině území, ojediněle i intenzivní.“

Jak si tu předpověď vyložím já (zkušený amatérský meteorolog)?
Od rána očekávám slunečné počasí. Na obloze, pokud vůbec, tak pouze pár mráčků, s přibývajícím časem existuje malá šance, že by se mohla objevit nějaká přeháňka nebo bouřka, ale pravděpodobnost je velmi malá. To se však změní v průběhu odpoledne, kdy se na obloze začne objevovat více oblačnosti a výrazně vzroste šance, že mě po cestě z práce chytne přeháňka nebo bouřka. Dá se říct, že bych ji přímo očekával (= v předpovědi je na většině území), proto si s sebou raději vezmu ráno deštník. Ale protože se „většina území“ nerovná „celému území“, tak existuje šance, že budu mít zrovna dneska štěstí a budu v oblasti, kterou to tentokrát nezasáhne. Zároveň beru na vědomí, že některé bouřky mohou být výjimečně silné.

Jak tuto předpověď často vyloží některá média? (jedna z X možností)
Českem se večer proženou silné bouřky. Doprovodí je kroupy, přívalové srážky a silný vítr, uvádí meteorologové.

Jak si stejnou předpověď vyloží člověk sledující vybrané médium?
Pepa z Prahy čte, že přes Česko přejdou silné bouřky, a proto u sebe očekává kroupy. František z Plzně očekává taktéž silné bouřky. A důchodkyně Jarmila ze Znojma? Ta se taky raduje, že nebude muset večer konečně zalévat zahradu. Každý, kdo si tento nadpis nebo článek přečte u sebe čeká skoro apokalypsu.

Jaká ale může být realita?
Předpověď se tento den naplní. Na velké části území se objevily bouřky, včetně Prahy. V Plzni se vyskytla bouřka už kolem poledne. Ale ve Znojmě měli smůlu! Zrovna dnes se jim srážky vyhnuly. Ale celkem těsně, bouřky přešly jen 20 km severně od Znojma. V diskuzi mezi přáteli pak chválí předpověď jeden člověk. Další dva se domnívají, že předpověď nevyšla a říkají, že je meteorolog naprosto zbytečná práce. A přitom? A přitom…?

DOPORUČENÍ PRO ČTENÁŘE PŘEDPOVĚDI I REDAKTORY:

Bohužel se stává, že se předpověď naplní, ale k mnoha uživatelům se dostanou různě zkreslené informace z původní originální předpovědi, a tak si čtenáři myslí opak. Je třeba si uvědomit, že meteorolog články na Seznamu, Idnes nebo další serverech nepíše! Vždy za takovou předpovědí stojí jejich editor. Ten má někdy za úkol úmyslně zveličovat fakta za účelem přitáhnutí pozornosti. Někdy však ani samotná bulvarizace předpovědi počasí není účelem, ale redaktor sám předpověď špatně pochopí a článek pak zkresluje. Někdy se stávají tak kuriózní situace, že redaktor jen zkopíruje text, který visí na webu ČHMÚ, ale přidá k tomu nadpis, který je nesmyslný a vůbec neodpovídá samotnému textu a mnohdy ani perexu.

V každé předpovědi je velmi důležité se zaměřit na popisná slovíčka. V tomto případě jsou klíčová slova OJEDINĚLE (= výskyt jevu na 5 až 29 % plochy území) a NA VĚTŠINĚ ÚZEMÍ (50 až 69 % plochy území). Přestože se tedy v poledne zdála bouřka málo pravděpodobná – neznamenalo to, že se nemůže vyskytnout. Taktéž odpoledne a večer neměly bouřky zasáhnout celé území! Bohužel autor článku to tak omylem nebo úmyslně pochopil a vyvolal mylnou představu v hlavách čtenářů!

Na tomto příkladu lze také vyvrátit tvrzení z internetové diskuze, o kterém se zmiňuji v samotném úvodu článku, že meteorolog schválně vyjmenuje všechny možnosti, které mohou v daný den nastat, aby mu nikdo nemohl říct, že předpověď nevyjde. Počasí je někdy velice proměnlivé, může být polojasno a za hodinu úplně zataženo s deštěm. Meteorolog tak musí do předpovědi zakomponovat vše od polojasna po zataženo. Neznamená to, že tam dává úmyslně všechno, aby vytvořenou předpověď nemohl nikdo zkritizovat.

Většina lidí bohužel při hledání zpráv na internetu čte jen nadpisy, a pak dochází k situacím, kdy předpověď počasí vyjde, ale obraz předpovědi, který byl vytvořen médii, nikoliv. Jediným poraženým hráčem je tady meteorologie.

Záměna nebo vypuštění jednoho slovíčka v předpovědi může úplně změnit její význam! A proto z toho vyplývá jedno mé doporučení – sledujte předpověď vždy přímo od zdroje. Důrazně nedoporučuji (s několika vykřičníky) sledovat články s výhledy počasí, které vychází v médiích!

METEOROLOGICKÉ APLIKACE (METEOGRAMY)

Moderní technologie přináší spoustu nových vymožeností. Výrazně ovlivnily také rozvoj meteorologie. Naskytla se příležitost sypat data z modelů přímo koncovým uživatelům. Příkladem toho jsou meteogramy. Meteogramy znázorňují jednoduše, přehledně vývoj počasí pro jakékoliv místo na zemském povrchu, pro které chceme znát předpověď počasí. Jednoduchý graf znázorňuje vývoj jednotlivých meteorologických prvků prakticky hodinu po hodině. Člověk tak dostane jedním nebo dvěma kliknutími jednoznačnou představu o průběhu počasí v libovolném místě.

Jaké jsou výhody a nevýhody používání meteogramů? Ukažme si na příkladu.

Podívejme se konkrétně na jednu situaci z 20. 8. 2016 zveřejněnou na webu Infomet.cz.

V jednotlivých výřezech na níže přiloženém obrázku jsou předpokládané srážkové úhrny pro Českou republiku za 12 hodin pohledem 4 různých modelů, mj. Aladina, ECMWF a GFS. Je vidět, že modely předpokládají největší množství srážek v pásu přes oblast Čech a Vysočinu. Poměrně dobře se shodují v lokalizaci srážek do prostoru SV Čech, resp. Broumovského výběžku, Orlických hor a Jeseníků.

Ovšem koukněme se na oblast západních Čech. Jeden model tam dává pouze zanedbatelné úhrny (max. kolem 1-2 mm srážek za 12 hodin), zatímco další model je o poznání optimističtější a počítá s téměř 20 mm srážek za 12 hodin. To je velký rozdíl, že? Proč mi autor před chvíli tvrdil, že má předpověď tak velkou úspěšnost?

V předpovědních modelech je Česká republika rozparcelovaná na několik různě velkých čtverců (podle rozlišení modelu). Nejvíce rozsekané je naše území u Aladina (po 2,3 km). Proto by měl být také nejpřesnější. Stejně je rozsekané území i ve vertikální směru (v různých výškových hladinách). V každém čtverci model zvlášť počítá hodnoty meteorologických prvků (teploty, vítr, srážky, apod.). V reálu tvoří tyto čtverce gridové (uzlové) body. Meteogram pro dané místo (Třinec, Praha, …) je pak vytvořen z vypočítaných dat z nejbližšího uzlového bodu.

Zpět k příkladu západu Čech, kde existuje výrazná neshoda mezi modely. Kromě prostorového vyjádření srážek (viz OBRÁZEK 3), můžete např. pro Karlovy Vary najít na internetu také meteogram (viz OBRÁZEK 2). Aladin dává v prostorovém vyjádření pro Karlovy Vary poměrně dost srážek. Po kliknutí na jeho meteogram, který je na webu ČHMÚ, nijak nepřekvapí, že uvidíte v předpovědi na nejbližší hodiny ikonu zatažené oblohy a déšť. Jste zděšeni, tak o deset sekund později kliknete na norské stránky Yr.no, kde se meteogram pro Karlovy Vary vytvoří z výpočtů modelu ECMWF, který pro tuto oblast dává jen minimum srážek. Je tak dost možné, že na vás vyskočí nějaké ikony se sluncem (oblačno, možná polojasno) a téměř bez deště. Přiznejte, kdo z vás se s podobnou situací nesetkal? Pokládali jste si otázku, proč je všude na internetu jiná předpověď počasí? Tak už víte. Každý model může počítat s jiným scénařem, a tak je každý meteogram jiný. A nemusí se jednat pouze o graf, některé weby z toho generují přímo ikonky počasí.

Logicky nám nabízí otázka, kterému z těchto dvou meteogramů věřit víc a kterému ne?

Odpověď je trochu smutná, ale i nadějeplná. Neexistuje jeden model na všechno. Existuje celá řada synoptických, popř. meteorologických situací a každý model je dobrý na něco. Realita je zkrátka složitá. Například jeden model umí lépe předpovědět bouřky než druhý. A můžeme jít dál. Jeden model umí lépe předpovědět frontální bouřky než orograficky podmíněné bouřky. Druhý model zase perfektně umí vypočítat oblasti se závětrným a návětrným efektem. U třetího modelu víte, že se můžete spolehnout na to, že plus mínus odhadne minimální teploty. A člověk už musí něco zažít, aby dokázal posoudit jednotlivé vlivy. A proč je tato odpověď i nadějeplná? Protože od toho abyste se v tom všem zorientovali, je tady meteorolog, který nepracuje jen z výsledky modelů, ale zároveň se svými zkušenostmi a intuicí.

ALE POZOR! Meteogram, ani žádná mobilní aplikace vám v této orientaci nepomůže.

Přesto nechci nikoho úplně odrazovat od jejich sledování. Myslím, že se zlepšujícími se technologiemi mají do budoucna obrovský potenciál. Pokud už hledáte něco spolehlivého, určitě nedoporučuji postupovat stylem zadání hesla např. „počasí v Třinci“ přes google vyhledávač. Nebo kliknout na tu ikonku počasí na tapetě od mobilu. Pro Českou republiku jsou nejspolehlivější meteogramy z Aladina. Přestože se někomu může zdát, že Yr.no vychází lépe, je to pouhá iluze nebo náhoda. Z dlouhodobého sledování jsem zjistil, že pro oblast Třinecka, kde hraje velkou roli orografie, je lepší si hodit kostkou než sledovat zmíněné norské stránky.

DŮLEŽITÉ SHRNUTÍ:

Údaje o počasí, které ukazují meteogramy, neupravuje žádný meteorolog. Jedná se čistě o předpověď na základě numerického modelu. V Česku opěvované Yr.no jede na základě evropského modelu ECMWF, meteogramy od ČHMÚ jsou generovány na základě modelu Aladin. V čem je problém? Stále jsou to jen a jen modely, které ukazují pravděpodobný, nikoliv vždy skutečný scénář vývoje počasí. Kdyby pro klasickou předpověď počasí stačily modely, tak už je dávno meteorolog, který předpovídá počasí, zbytečný.

MODELY NEDOKÁŽOU PODCHYTIT VŠECHNY VLIVY – PROČ?

Numerické modely nedokážou úplně přesně podchytit vlivy horského terénu, protože nepracují se skutečnou orografií, ale jen s určitým modelem terénu (viz obrázek – Sněžka nemá v modelu 1 603 metrů, ale má méně. Jestli vznik bouřky závisí na tom, jak moc se prohřeje povrch. Je rozdíl, když si model myslí, že slunce bude prohřívat povrch ve výšce 1 200 metrů, a on je ve skutečnosti ve výšce 1 600 metrů. Intenzita návětrných a závětrných efektů přímo závisí na výšce horské překážky. Jestli model počítá, že je avizovaná překážka nižší, logicky závětří i návětří neodhadne. Meteorolog, který však už vidí postup tlakové níže od jihu podvacáté v životě, moc dobře ví, jak se projevila tato situace v minulosti a v hlavě si provede korekci modelového výstupu!

Pokud se někdo chce koukat přímo na nějaký model, tak doporučuji sledovat výstupy od Aladina, kde lze vidět prostorové rozložení teplot, srážek a dalších charakteristik! Dozvíte se totiž i informace o počasí kousek vedle od vašeho místa, což se z meteogramu nikdy nedozvíte, pokud nezadáte vyhledávání okolního města.

NA PŘÍKLADU TŘINCE:

Meteogram vám řekne, jaké bude počasí v Třinci. V prostorovém vyjádření může být předpovídaná bouřka v Beskydech (kousek jižně od města), v meteogramu pro Třinec se vám to nezobrazí (protože není nad městem) – pravděpodobně vám bude ukazovat slunečné počasí. Ale zkušený pozorovatel ví, že signalizovaná bouřka pro Beskydy, znamená zhruba stejnou šanci na bouřku i pro Třinec. V psané předpovědi ČHMÚ se to jisto jistě taky objeví. Ale model to nedokáže vždy trefit na kilometry přesně. Výsledkem je, že uživatel mobilní aplikace bude bouřkou zaskočen, ale čtenář psané předpovědi nikoliv. A trochu zkušenějšího pozorovatele prostorové verze Aladina bouřka taky nezaskočí.

Celý problém je pak ve své podstatě ještě složitější. Jsou situace (např. předpověď přeháněk nebo bouřek), kdy ani v dnešní době nejsme schopni přesně říci, v kolik hodin zasáhne Třinec bouřka, kolik celkem naprší, a v kolik hodin přesně přestane pršet. Umíme dobře vymezit oblast výskytu jevu, pravděpodobnost, resp. jeho četnost a upozornit na případná nebezpečí, která z něj plynou. Ale nikdo vám nezaručí, jestli náhodou bouřka nepůjde 5 km severně od Třince.

Ale vyvstává několik otázek: Potřebujeme vědět se stoprocentní pravděpodobností počasí v daném místě? Nestačí nám k životu vědět, že s velkou nebo pravděpodobností se dnes v tomto prostoru vyskytne bouřka? Potřebujeme vědět úplně přesnou lokalizaci srážek? Nestačí nám vědět, že např. v oblasti Beskyd se dnes vyskytnou srážky na většině území, na polovině území, jen na třetině území? Pokud si odpovídáte na všechny otázky „NE“, tak vás podruhé a naposledy zklamu, protože tady naráží meteorologie v současné době na své limity. Limity, které jsou o kus dál, než byly v devadesátých letech. A úplně upřímně? Pro mě jsou ty limity fakticky neexistují.

VYJÁDŘENÍ POČASÍ PRO CELOU ČESKOU REPUBLIKU JEDNÍM SYMBOLEM
(MOJE NOČNÍ MŮRA)

Zejména v televizi se často setkáváme s předpovědí pro celou Českou republiku pomocí jednoho symbolu (sluníčko, zataženo, déšť). Pod uvedeným symbolem je často nějaká průměrná teplota, která bude na našem území převládat.

V tomhle musím bohužel částečně píchnout i do „vlastních řad“. Počasí je často velice proměnlivé, existují mnohdy obrovské rozdíly v teplotách mezi východem a západem Česka. Navíc se teplota odvíjí od nadmořské výšky daného místa. Srážky jsou v poslední letech stále více lokálnějšího charakteru. Přesně z těchto důvodů je dobré brát tyto předpovědi spíše jen orientačně. Samozřejmě, když je nad střední Evropou tlaková výše a převažuje všude slunečné počasí, pak vám taková předpověď bohatě stačí. Ale když budete mít v grafice 0 °C, tak může být v Karlových Varech
-3 °C, Praze -1 °C a v Ostravě +3 °C. A zase vzniknou pochybnosti v hlavách čtenářů či posluchačů. Bohužel v televizních relacích jdou v poslední době cestou maximálního zjednodušování. Určitě vám to dá základní přehled o vývoji počasí, ale pro počasí v konkrétním místě to není použitelné.

JAK BUDE ZA 2 HODINY? IDEÁLNÍ PŘÍLEŽITOST KOUKNOUT NA RADAR NEBO DRUŽICI

Z chování lidí kolem sebe jsem přišel na to, že když chce někdo vědět, jak bude za hodinu , dvě nebo tři, tak nejčastěji sáhne po mobilu a koukne na nějaký meteogram. Výše jsem už zmiňoval nevýhody tohoto zdroje informací. Vždy se je při této příležitosti snažím upozornit na to, že zde existuje lepší možnost zjištění, jak bude. RADAR. DRUŽICE.

Meteogram je předpověď. Radar a družice ukazují aktuální stav. Když chcete vědět, jestli bude za 2 hodiny svítit slunce, protože se chcete jít opalovat, není nic jednoduššího, než kouknout na družici. Tam si dáte animaci a podle rychlosti jejího postupu dokážete mnohem přesněji než meteogram určit, zda sem za 2 hodiny dojde oblačnost nebo ne. To stejné platí i u radaru v případě srážek. Ano, chce to trochu praxe, zkušeností. Někdy lajk neodhadne závětrný efekt, a tak srážky nemusí dojít. Ale po nějaké době sledování už člověk získá přehled a je to určitě lepší volba než meteogram.

STŘEDNĚDOBÁ NEBO DLOUHODOBÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ?

S předpovídáním na delší období dopředu výrazně roste počet možných scénářů, jakými se bude počasí vyvíjet. Jak je vidět na obrázku níže, zhruba na nějakých 5 dní dopředu jsou jednotlivé čáry blízko u sebe. To znamená, že se jednotlivé běhy modelu shodují na stejném scénáři. Je na nich patrný slabý pokles teplot v hladině 850 hPa (cca 1500 m n. m.).
Ale jak je vidět dále, tak na nějaký 7. nebo 10. den dopředu existuje varianta, že teplota v 1500 metrech vyletí na +5 °C, ale také poklesne na neuvěřitelných -15 °C. Opět upozorňuji na meteogramy, u kterých se může díky tomu předpověď na 10. den dopředu měnit doslova jako ponožky. Záleží, jaký scénář zrovna drží příslušný meteorologický model.

Zase záleží na konkrétní situaci. Někdy je celkem jisté počasí na 10 dní dopředu. Někdy existují ještě na 4. den dopředu třeba dva scénáře vývoje. Sezónní předpovědi typu „Jaké bude léto?“ prezentované několikrát ročně v médiích od různých „meteorologů“ jsou tak vydávány jen za účelem pobavení amatérské meteorologické obce.

Měsíční výhledy jsou v poslední době také velkým trendem zejména v médiích. Je důležité si uvědomit, že měsíční předpověď není klasická předpověď. Jedná se o jakousi statistickou predikci, kde se odhaduje na základě již proběhlých podobných scénářů v minulosti, jaký bude mít počasí charakter v následujících 4 týdnech. A statistika? Pch. To je oříšek pro všechny redaktory.

Stačí, aby na v půlce srpna bylo v měsíčním výhledu na 3. týden dopředu zmíněno, že bude průměrný a redaktor z toho vykouzlí nadpis: „Tropy už se nevrátí!“. Přitom to, že bude týden průměrný neznamená, že 2-3 dny nemohou být nadprůměrné s tropy, ale 4. den přijde ochlazení a zbytek týdne bude podprůměrný. A jak se pak vše za ten týden zprůměruje, tak z toho vyjde teplotně průměrný týden. Reakce veřejnosti? Zase se netrefili.

OK, zase se netrefili. Trefil jsem tímto článkem já? Nechci, aby to všechno vyznělo jako obhajoba předpovědi počasí nebo konkrétně předpovědi od ČHMÚ a vyvolat tímto dojem, že meteorologové jsou ve svých předpovědích vždycky neomylní. To rozhodně ne. Občas se stane, že zkrátka něco nevyjde. Tato pravděpodobnost se zvyšuje s délkou, na kterou se předpovídá. Mým cílem bylo ukázat, že vše není tak černobílé, jak se na první pohled může zdát, obeznámit naše čtenáře s novými informacemi a vysvětlit, že některou kritiku si meteorologové, potažmo meteorologie jako věda, nezaslouží.

DOPORUČENÉ ODKAZY:

Předpověď ČHMÚ pro kraje (zvolte si váš kraj): 
http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/kraje/moravskoslezsky

Výsledky modelu ALADIN (s přihlédnutím na nebezpečí popsané v článku):
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ov/aladin/results/ala.html

Meteogramy ČHMÚ (s přihlédnutím na nebezpečí popsané v článku):
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ov/aladin/results/public/meteogramy/meteogram_page_portal/m.html

Aktuální radarové informace (pro krátkodobou předpověď, když jdete např. do obchodu, zdali má význam si vzít deštník):
http://radar.bourky.cz/

Družicové snímky (pro krátkodobou předpověď):
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/sat/data_jsmsgview.html

Přehled o aktuálních teplotách v České republice:
http://meteo.amut.net/pocasi-v-cr

Předpověď bouřek:
http://www.estofex.org/

Odkaz na ansámbly modelu GFS:
http://www.wetterzentrale.de/de/show_diagrams.php?geoid=29801&model=gfs&var=205&run=12&lid=ENS&bw=