Místy silné bouřky, ojediněle až intenzivní, zejména pak v rámci Čech.


— SITUACE —

Nad Z Evropou se ve vyšších hladinách stále udržuje mohutná brázda/cyklona, zatímco nad V Evropou a V stř. Evropy stagnuje výškový výběžek vyššího geopotenciálu spojený s advekcí teplého vzduchu v nižších až středních hladinách troposféry. Po přední straně oné cyklony nad Z Evropy se budou přes naše území v JZ až J proudění přesouvat jednotlivé, nepříliš výrazně vyjádřené krátkovlnné poruchy pravděpodobně bez výraznějšího vlivu an dynamiku.
V přízemním tlakovém poli pak lze nalézt mělkou cyklonu v oblasti JZ Britských ostrovů a Z Bretaně a oblast vyššího tlaku vzduchu nad Skandinávií. V rámci stř. a J Evropy ale převládá spíše nevýrazné tlakové pole s teplou a labilní vzduchovou hmotou. Ta je oddělena od chladnější S a SZ části Evropy frontálním rozhraním, jež se bude i nadále udržovat a vlnit nad střední Evropou a bude tak určujícím prvkem pro vývoj počasí v naší oblasti, jež by mělo i nadále být charakterizováno výskytem bouřek.

— PŘEDPOVĚĎ —

Stupeň 1 je vydán kvůli riziku silných krupobití ale i přívalových lijáků s možností vyšších srážkových úhrnů

Modelové předpovědi slibují povětšinou mírně labilní zvrstvení prostředí s hodnotami MLCAPE nad 1000 J/kg, v některých lokalitách přechodně až přes 2000 J/kg. Vyjímkou je opět velmi optimistický model GFS, který pravděpodobně v důsledku opětovného nadhodnocování vlhkosti v mezní vrstvě slibuje plošně silně labilní zvrstvení prostředí s hodnotami CAPE nad 2500 J/kg a s možností velmi silné lability při hodnotách špičkově až přes 3500 J/kg. Ranní sondáže dávají za pravdu spíše ostatním modelům s předpokládem odpoledních hodnot CAPE v mírných hodnotách, tedy s CAPE do 2500 J/kg.
Co se dynamické stránky situace týče, v naší oblasti počítáme převážně jen se slabým střihem větru, kdy by se hodnoty vektorového rozdílu větru v 0-6 km nad zemí měli pohybovat pod 10 m/s, v rámci oblasti Čech pak modely naznačují možnost až mírného střihu větru při hodnotách vektorového rozdílu větru v 0-6 km nad 10 m/s. To jsou spíše nevýrazné hodnoty a až na vyjímky lze tedy počítat s vývojem shlukových multicel, či velmi chabě až chaoticky organizovanými konvektivními shluky. Poměrně výrazné hodnoty CAPE ale mohou zajistit dostatečnou intenzitu výstupných proudů pro vznik krupobití, jež by ojediněle mohla být i silná. V součinnosti s lokálními podmínkami, při zohlednění vyšší vlhkosti v mezní vrstvě, je pak nutné počítat i s rizikem výskytu výraznějších srážkových úhrnů v bouřkách, jež by mohly dosahovat hodnot přes 30 mm/h.
Co se dynamické podpory iniciace konvekce týče, situace by měla být nevýrazná a celkově se jeví špíše jako chaotická a špatně předvídatelná. Modelové předpovědi se sice shodují v největší pravděpodobnosti výskytu bouřek v rámci Z-SZ Poloviny ČR, ale v ostatních regionech panují někdy protichůdné postoje k vývoji situace, zejména pak pro oblast středního Slovenska, kde model GFS počítá s četnějším výskytem bouřek zejména ve večerních hodinách ale ostatní modely jen s ojedinělým, nebo dokonce žádným vývojem. Rovněž předpovědi labilizace prostředí pro tuto oblast jsou velmi sporné, kdy model GFS téměř nepočítá s výskytem lability, zatímco model GFS s hodnotami, jež jsou sami o sobě postačující pro marginální „jednotkovou situaci“.
S ohledem na velmi neurčtou situaci téměř dynamiky, kdy vývoj bouřek je pro mnohé oblasti prozatím jen těžko předvídatelný, necháváme plošně stupeň 1 s tím, že největší šance pro jeho naplnění se prozatím jeví pro oblast Čech, nejnižší pak pro JV Slovensko.