Ojediněle až místi bouřky, přičemž bouřky mohou být ojediněle i silné. Přesná lokalizace je však problematická.


— SITUACE —

Situace zůstává i nadále poměrně podobná. Ze severního Atlantiku zasahuje nad sever střední Evropy výběžek vyššího tlaku vzduchu, po jehož J straně k nám mezi ním a oblastí nižšího tlaku vzduchu, nad S Afrikou a Středomořím, proudí teplejší, relativně vlhká a mírně labilní vzduchová hmota od V-JV. V této vzduchové hmotě lze očekávat během dne tvorbu přeháněk a bouřek.

— PŘEDPOVĚĎ —

Situace je problematická na předpověď zejména co do lokalizace oblastí s největším rizikem bouřek. Narozdíl od situace předešlý den se modely výrazně neshodují jak v lokalizaci největší lability, tak i v lokalizaci srážek. Na jednu stranu není divu, situace je velmi špatná, chybí jakákoliv dynamická podpora pro rozvoj bouřek a tak ty budou vznikat víceméně nahodile v rámci orografie a lokálních faktorů, které je prakticky nemožné dopředu odhadovat. Navíc proudění se od předešlého dne změnilo natolik, že zejména v Čechách je velmi obtížné říct, kde přesně bouřky budou a jak se budou vyvíjet.

— Šumava a J-JZ Čech —

Oblast kde se modelové předpovědi asi nejvíc rozcházejí co do podmínek. Model GFS zde dává labilitu MLCAPE( 50hPa) až kolem 2000J/kg, ale mísením sinější vrstvy než spodních 50hPa od země, dostaneme podstatně slabší labilitu v řádu stovek J/kg. I další výstupy ukazují, že labilní vrstva zde má být spíše tenká. I tak je zde zajímavostí prognóza GFS, která počítá s lokálně zvýšeným nízkohladinovým střihem větru a helicitou v této oblasti. Tento fakt podporuje ranní sondáž z Kuemmersbrucku na Německé straně Českého lesa a nelze tedy vyloučit vliv na organizaci bouřek, zejména podporu obnovy buněk v těsné vazbě na hřeben Šumavy a případně tak možnost výskytu ojedinělých výraznějších srážkových úhrnů, s ohledem na proudění by to ale mělo být spíše na Německé straně, popř. v případě splnění dalších podmínek ani ojedinělý výskyt tromby či snad tornáda. Vysoká labilita by pak mohla vést i k výskytu ojedinělého krupobití. Model ECMWF ale zůstává pro tuto oblast velmi skeptický s hodnotami CAPE pouze do 500J/kg a i menší pravděpodobností výskytu srážek, proto prozatím zůstáváme v této oblasti u základního stupně rizika.

— JZ SR a JV Moravy —

Území, kde naopak panuje poměrně dobrá shoda modelů. Modely zde čekají mírnou labilizaci kdy hodnoty CAPE dávají přes 1500J/kg a rovněž se shodují an výskstu konvektivních srážek v této oblasti, reálná měření zde naznačují nejlepší přízemní vlhkosti i labilitu, problémem v této oblasti zůstává chybějící spouštěcí mechanismus pro rozvoj konvekce a tak necháváme prozatím pravděpodobnost výsktu bouřek na 40%. S ohledem na předpokládanou mírnou labilizaci a předpokládané vyšší hodnoty směšovacího poměru až ke 12g/kg ve spodních 500m, nelze vyloučit vyšší srážkové úhrny v bouřkách a a to až přes 30mm, zejména dojdeli k backbuildingu některé bouře. Jako pravděpodobnější se ale zatím jeví možný výskyt krupobití a to ojediněle i silnějšího, v „pulzních bouřkách“, které by se díky výše zmíněné hodnotě CAPE mohly vyskytovat, nelze vyloučit ani nárazy větru nad 20m/s, díky již nezanedbatelným hodnotám delta EPT. Pro oblast JZ Slovenska a přilehlé okresy tak vydáváme stupeň č.1 ale je zde na místě upozornit, že přesná lokalizace je za těchto podmínek, s téměř nulovou dynamikou velmi obtížná a často i nespolehlivá.

— Zbytek území —

Pro zbytek území necháváme žlutou s pravděpodobností >10% a někde >40%, lokalizace je ale dnes velmi nejistá, přesto se zatím zdá výskyt bouřek pravděpodobnější v J- JZ částech ČR i SK, samozřejmě je nutné přihlédnout k vlivu horských oblastí jako Tatry, Fatra, Beskydy a přilehlé horské oblasti, popř. i vlivu některých vrchovin. Od lokalizace srážek dle ECMWF a GFS se v rámci ČR výrazně liší předpovědi modelu Aladin, který pásmo přeháněk a bouřek klade spíše od JV Moravy přes Vysočinu a stř. a V Čechy dále k SZ a S Čech. V tomto případě by v bouřkách bylo krom jiného i riziko ojedinělých silnějších nárazů větru nad 20m/s, kvůli lehce vyšším hodnotám delta EPT, zejména v rámci Čech, ale lokálně i vyšších úhrnů srážek přes 30mm, s ohledem na možnou vazbu na orografii a v takovém případě i podporu backbuildingu bouřkových buněk. Situace by tak lokálně mohla splnit kriéria stupně 1, ale s ohledem na již zmíněné nejistoty, menší pravděpodobnost a nemožnost lokalizace, zde necháváme základní stupeň rizika.