Pozoruhodný rok 1929

(Pozn.: přehled zpracoval Tomáš Púčik)

 

K doplnění ještě text z kroniky obce Trhový Štěpánov:

„Bylo to ve čtvrtek 4. července 1929 v pozdních odpoledních hodinách, kdy se nad střední Evropou rozzuřila větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím. Hnala se rychlostí 103 km za hodinu, to znamená 29 m za vteřinu. Tento orkán se přihnal z Bavorska a v šíři sta kilometrů se hnal přes Šumavu. Kolem šesté hodiny večerní vrazil do Čech a prudkou silou se hnal dál směrem severovýchodním. Dospěl až k toku řeky Moravy a tam se znenáhla rozplynul.“

Osudný den:

Čtvrtý červenec začal velkým horkem a dusnem. V odpoledních hodinách bylo dusno již nesnesitelné a čekalo se na blahodárný déšť. K večeru (čas se liší podle různých míst v Česku) se na západním obzoru objevila mračna a bouře se rychle přibližovala. Přišla bohužel tak rychle, že někteří lidé ani nestačili doběhnout z pole domů. Smršť zničila většinu domů a stodol a polomy v lesích byly katastrofální. Čas působení živlu se různí, v průměru od 15 minut do jedné hodiny. Někde smršť přišla rychle a také rychle odešla, někde se vítr postupně uklidňoval. Každopádně to muselo být velmi zajímavé. Přikládám několik nejzajímavějších útržků z kronik:

Košetice: vítr od západu byl tak silný, že rval i s kořeny velké vzrostlé stromy, zničil velké kusy lesů, shrnoval střechy domů, koně zapřažené do vozů srážel k zemi, kupy jetele přenášel na velké vzdálenosti.

V Hradci Králové vyhozeny byly vozy vlaku s kolejí a zničeny velké plochy lesa.

Karlovice-Sedmihorky: Kusy ledu, velikosti jablka padaly na střechy, rozbité tašky a břidlice padaly se střech, stromy se lámaly a velikou prudkostí tloukly do oken.

Brozany: Ze střechy čp. 49 (4 roky starý dům) strhla vichřice dokonale všechny tašky.

Dolany: Vítr zvedl do výše obklady prachu a písku, které zakryly už beztak tmavé nebe. V několika okamžicích nastala úplná tma.

Křičeň: Do vzduchu se vznesl prach, písek, došky, listí a posléze i ulomené větve stromů.

Rybitví: Bortila střechy a tašky létaly vzduchem jako rotující gilotíny po širém okolí.

Chvojenec: Blížící se vichřice zvedla mračna prachu, takže nastala dokonalá tma jako o půlnoci. Vichřice se zmocnila záhy fůr na polích a rozmetala je po širém okolí. Hroznou silou zpřelámala topoly, měřící v přelomu 150 – 168 cm v objemu.

Řečany nad Labem: Před bouří byla velká tma jako v noci.

Kunětice: Tašky ze střech létaly jako gilotíny a okna praskala jako při dělostřelecké přípravě. „Příšerná hudba živlů připomínala konec světa“, jak píše kronikář.

Býšť: Zvedla mračna prachu z polí a cest (vše bylo vyschlé). Setmělo se.

Lány na Důlku a Krchleby: „Šedé mraky se valily takřka po zemi!“ Nastala tma.

Opatovice nad Labem: Bouře trvala sotva půl hodiny a během ní nastala úplná tma.

Libišany: Jednotlivé tašky se nacházely ještě hodně dnů daleko za vsí kdesi na polích a v lesích.

Pardubice: Během několika minut se ve městě setmělo (žlutohnědá clona).

Záznamy z kronik:

Pokusil jsem se o tomto dni najít co nejvíce záznamů. Celkově jich mám 45, ať již více rozepsaných nebo jen krátká zmínka. Každopádně je jisté, že se jich v kronikách najde více, protože to vypadá, že se vichřice přehnala přes většinu území Česka a pravděpodobně byla i v Německu a o  pár dní později i na Slovensku. Také jsem rozepsal, jak tento jev nazývali v různých obcích. Tak o větrné smršti se píše nejvíce, 29 x, o  vichřici 12 x , o větrné bouři 3 x a v jednom případě se vyskytl pojem uragán. Pro pořádek na konci dokumentu jsou přiloženy všechny originální záznamy co jsem na internetu našel.

Odkazy a zdroje:

[1] Mgr. Petr Borovec – Větrná smršť na Pardubicku v roce 1929 v kronikách.
[2] Mgr. Petr Borovec – Katastrofický rok 1929 v Pardubicích.
[3] Internetové stránky různých obcí v České republice a citace z jejich kronik.

Příloha č.: 1 – Komentář Romana Manáka (Thunderstorm Observation Project):

Když jsem to četl, napadlo mě několik bouřky doprovázejících jevů. Některé popisované události vypadají jako při tornádech, jiné se zdají, že mohlo jít i mikrobursty. Všiml jsem si, že se nikde nějak extrémně nezmiňují o silných deštích (až asi na jeden nebo dva případy). Právě naopak – většinou tam není o dešti ani zmínka. V několika případech je zmíněno silné krupobití, což by mohlo být spojeno s mikrobursty.

Ale podle velkého rozsahu jevu jde téměř jednoznačně o derecho. Je docela škoda, že se už nikde nezmiňují o počasí jaké panovalo po přechodu, ale myslím, že šlo o derecho spojené se silnou instabilitou, které bývají v létě častější než například frontální derecha. To, že se někde mohla objevit tornáda není vůbec nic neobvyklého, neboť výskyt alespoň několika málo tornád je pro derecho taky typický. Někde se rovněž mohly projevit již zmíněné downbursty, které se taky při derechu vyskytují.

Teď nevím přesně, ale zdá se mi, že aby byl jev charakterizován jako derecho, tak musí splňovat několik kritérií. Jedněmi z nich jsou velká územní rozsáhlost (což je v popisovaných případech splněno) a také rychlosti větru přesahující 30 m/s. V několika případech je tam uvedena rychlost větru a je tam přes 100 km/h čili určitě přes 30 m/s. Pro mě je to jednoznačně derecho.

Příloha č. : 2 – komentář Tomáše Púčika (Slovensko):

Po prečítaní desiatok záznamov vypovedajúcich o silnej búrke, ktorá sa prehnala Českom a veµmi pravdepodobne aj Nemeckom, je jasné, že išlo o  jav mimoriadny. Mimoriadny nielen silou ale aj oblasťou, ktorú zasiahol. Ak sa budeme držať záznamov, rozsah búrky bol taký obrovský, že pokryl stredné Nemecko, Bavorsko a celú Českú republiku až po Moravu. Všimnime si, že búrka tak za svoju existenciu prekonala stá kilometrov. Väčšina záznamov tvrdí, že búrka zasiahla oblasti v neskorých popoludňajších alebo večerných hodinách. Pretože obce, z ktorých záznamy pochádzajú sú roztrúsené po celom území ČR (sám som hµadal polohu obcí na mapách) musela mať búrka obrovskú rýchlosť pohybu. A aj silu. Z hľadiska škôd sú niektoré nevídané (poborené stavby, vytlačené okná i s výplňami, pozhadzované vagóny z koľají) a je jasné, že muselo ísť o vietor sily orkánu.

Akým úkazom teda búrka bola?? Prvá možnosť – tornádo. Ale ak zoberieme do úvahy rozsah škôd a obrovskú plochu (stá kilometrov štvorcových) je jasné že toto nemohlo byť jediné ale keď tak séria tornád. No po uzretí dvoch fotiek dokumentujúcich jav, je vidieť, že škody spôsobil downburst. Ale je reálne, aby sa vyskytol tak rozľahlý a ničivý downburst?

Odpoveďou by mohlo byť derecho. Obrovská veterná búrka, ktorá pôsobí škody downburstmi po dĺžke hoc aj tisíc kilometrov a šírke stá kilometrov. Tento jav je určite v strednej Európe vzácny ale práve rok 1929 mohol byť tým, kedy sa prelomili ľady a podmienky mohli byť vhodné na vznik derecha. Že sa v záznamoch spomínajú víry nemusí byť problém, veď samotný downburst často iniciuje množstvo menších vírov (tzv. gustnadoes) ba čo viac, derecho často tvorí séria superciel, v ktorých sa môže vytvoriť aj niekoľko tornád ( škody downburstom však väčšinou u  derecha zďaleka presiahnu škody tornádami).

Posledné vysvetlenie môže byť viac intenzívnych búrok, ktoré sa Česko i  Nemeckom prehnali v ten istý deň. Každá mohla byť nezávislá od tej druhej ale postupovali približne rovnakým smerom, pričom prvé také búrky sa tvorili v Nemecku a postupne sa ich vývoj presunul nad Česko. Niektoré z nich pravdepodobne dosiahli štádium supercely a mohli vyprodukovať i tornádo.

Tak či onak, búrkový deň 4.7.1929 by sa mal dôkladnejšie preštudovať a z  neho vydedukovať, za akej situácie vznikl(i)a búrk(y)a s takou intenzitou. Možno raz sa takýto deň zopakuje a nebolo by na škodu byť pripravený.

Pozn. P. T.: Oba komentáře napsali autoři zcela nezávisle na sobě.

Příloha č.: 3 – originální záznamy z kronik:

Kuroslepy: V červenci 1929 přišla strašná bouře, krupobití a vichřice, která zničila úrodu na polích. Proti krupobití byli pojištěni pouze J. Hort a Staněk č. 14. Na Moravě byla způsobená škoda odhadnuta na 100.000.000 Kč.

Hradec Králové: Na štěstí neopakovala se smršť z r. 1929. Hrozivá mračna s vichřicí a lijákem nadělaly sice dosti škod, polámány stromy i  střechy poškozeny, rozváleno obilí, ale celkem skončeno vše bez těžších následků. Jinde bylo hůře.

Košetice: začátkem července postihla ves větrná smršť; vítr od západu byl tak silný, že rval i s kořeny velké vzrostlé stromy, zničil velké kusy lesů, shrnoval střechy domů, koně zapřažené do vozů srážel k  zemi, kupy jetele přenášel na velké vzdálenosti .

Bechyně: 4. července 1929 se strhla velká bouře a větrná smršť, která vyvracela i mohutné staleté stromy. Cesta do obce byla zatarasena,mnohá domovní vrata vyvrácena, krytinaze střech smetena a rozbity,lesy postihly mnohé vývraty a polomy. V neděli 8. listopadu 1930 byla obec s okolím znovu postižena větrnou smrští. V lesích vznikly celéholé paseky. Smršť řádila hlavně kolem deváté hodiny dopolední, kdymnoho hvožďanských občanů zastihla na cestě do Bechyně. O štěstí mohou mluvit ti, kteří právě vyšli od mostu přes Smutnou na Větrov,kdy vichřice za jejich zády vyvrátila široký pás lesa.

Zastávka: 4.července 1929 se ve večerních hodinách přehnala obcí větrná smršť s prudkým deštěm a způsobila obrovské škody v okolních lesích,na elektrickém vedení a budovách. Silnice ze Zastávky do Zbraslavi byla zcela zatarasena polámanými a vyvrácenými stromy.

Karlovice-Sedmihorky: Parný a dusný den ve čtvrtek 4.července 1929 (v 11 hodin bylo 27,5 °C dle meteor. stanice v Karlovicích) dával tušiti něčemu hroznému. Bylo ticho, úplné bezvětří a veliké dusno. Okolo 5.hodiny odpoledne se zamračilo a v dáli bylo slyšeti hřmění. Náhle strhl se hrozný vítr, přihnala se bouře a s ní krupobití s prudkým lijákem. Velikých škod naděláno v Táboře, kde byla právě krajinská výstava, v Hradci Králové vyhozeny byly vozy vlaku s kolejí a zničeny velké plochy lesa. Sem přihnala se bouře od Mladé Boleslavi a zasáhla všecku krajinu až po Kozákov. Ve zdejší obci prudkost větru a krup částečně zasáhla Radvanovice, Roudný, více Štěpánovice, nejvíce postiženo bylo Rovensko. Zde konaly kroupy se smrští „Boží dopuštění“. Kusy ledu, velikosti jablka padaly na střechy, rozbité tašky a břidlice padaly se střech, stromy se lámaly a velikou prudkostí tloukly do oken. Lidé nevěděli, co se děje a leckde schovali se pod postel. Doškové střechy kroupám a smršti vzdorovaly. V naší krajině padaly kroupy r.1874, méně 1876. Nezemědělcům, postiženým krupobitím, povoleno Zemským úřadem v okresu turnovském 30.000 K, z toho obci rovenské dáno 13.000 K.

Malasín: Obec stíhaly i mimořádné přírodní kalamity. V únoru 1929 byl mráz -35 stupňů C a téhož roku 4. července nás postihla větrná smršť s krupobitím a zničila 70 % úrody na polích a lesů.

Lázně Bohdaneč: V létě roku 1929 se nad městem přehnala větrné smršť, která způsobila ohromné škody, zejména na lesních porostech a u  několika domů byly poničené střechy.

Vlašim: V létě 1929 vyhladila ohromná větrná smršť velkou část porostů Obory. Polomy a vývraty byly tak rozsáhlé, že trvalo déle než rok než bylo dřevo zpracováno.

Lukovna: Ve čtvrtek 4. 7. 1929 stihla obec nová pohroma. Větrná smršť, „které pamětníka nebylo!“ Celý den byl dusný a horko, až „se slejvalo!“ K večeru se obloha zatáhla a od západu se hnal obrovský šedý mrak. Zdvihly se sloupy prachu a po vsi se točili „rarášci“. (rarášek je slangový výraz pro malý točivý vítr, jakési minitornádo, vyskytující se v našich zeměpisných šířkách). Pak následoval strašlivý náraz vichru. Trval půl hodiny, ale následky byly strašlivé. Velké stromy v okolí Lukovny přestaly rázem existovat. Zejména s vysokými topoly si vichřice hravě poradila a „přehodila“ je jako suchá stébla přes silnici. Díky stromům přes silnici byla doprava na tři dny přerušena. Ani jediná střecha v Lukovně nezůstala celá. V obci i v okolí zavládla hrozná spoušť. Celou noc a den spravovali lidé střechy a jezdili do cihelny pro tašky. Do rána však byly zásoby v cihelně vyčerpány a lidé museli jezdit pro tašky do vzdálenějších cihelen. Tam však byla situace stejná.

Kostěnice: Ve stejný rok (4. 7.1929) se kolem půl sedmé večer přihnala k obci větrná smršť. Domy se začaly chvět od základů a brzy začaly vzduchem poletovat ulámané větve. Vichr trval 1,5 hod. a byl doprovázen deštěm. Po osmé hodině večerní se vichr trochu ztišil. Stromy, které měly v průměru přes 40 cm, byly přelámány jako hole. Mnoho z nich při pádu strhlo el. vedení. Na silnicích leželo velké množství topolů. Vichr převrátil, rozmetal nebo nadzdvihl a zcela přemístil mnoho stodol, jako např. stodolu čp. 50 (Benešova) apod.

Brozany: V dalším zápisu, který je až z roku 1929, se dočítáme o  známé ničivé větrné smršti, která se nad Pardubickem i celou republikou přehnala 4. 7. a nevyhnula se pochopitelně ani Brozanům. Zasáhla vesnici tak, že neušetřila jediné stavení. Největší škody nadělala na střešní krytině. Ze střechy čp. 49 (4 roky starý dům) strhla dokonale všechny tašky. Z otevřené půdy rozmetala veškeré zásoby píce po celé vesnici. Velké škody byly na domech „Na úhoře“ (novostavby). Každý majitel utrpěl průměrně škodu 5000 Kč. Na škodách vydělaly nesmírně cihelny, protože nastal katastrofální nedostatek střešní krytiny. Za vývratě (dřevo) dostala obec 11 970 Kč.

Rosice nad Labem: Dne 4. 7. (čtvrtek) zasáhla Rosice n. L. jako i  jiná místa naší republiky zdrcujícím způsobem neuvěřitelně silná vichřice, mající rychlost orkánu! Nejvíce byli poškozeni: Jaroslav Štěpánek, Rudolf Livora, Marie Holubová, František Bartoníček a Čeněk Knížek. Josefu Šimůnkovi a Augustínu Šulcovi vichr zlikvidoval celé domy. Ve vsi nebylo snad jediné chalupy, která by více či méně nebyla poškozena.

Dolany: V letních měsících červnu a červenci 1929 bylo na Pardubicku nesnesitelné vedro. 4. 7. se k večeru objevily na západě mraky, které nevěstily nic dobrého. Blížila se sedmá hodina večerní. Pět minut poté, co se objevily hradby černých mraků udeřila na Dolany vichřice. Vítr zvedl do výše obklady prachu a písku, které zakryly už beztak tmavé nebe. V několika okamžicích nastala úplná tma. Vítr zaútočil na komíny a střechy. Začala praskat krytina a komíny vybuchovaly jako po zásahu granátů. K zemi se začaly řítit celé domy a následoval praskot větví i celých kmenů. V Dolanech nezůstalo jediné stavení, které by nebylo poškozeno. 21 domů a 5 stodol bylo zcela v  rozvalinách. Staleté doby u silnice byly vyvrácené a v lesích vichřice způsobila rozsáhlé polomy. Františka Kopáčová byla zasažena střešní taškou a musela být odvezena do nemocnice. Příštího dne začaly v  Dolanech opravy. Jak bylo později zjištěno, nejvíce byly vichřicí na pardubickém okrese postiženy právě Dolany. Výčet poškozených chalup by byl dlouhý: Stačí jen uvést jako příklad: chalupu Josefa Špačka, Václava Nováka, Jana Novotného, Josefa Fejla, Františka Jezdinského atd. Škody, které vichřice nadělala v celé republice (obzvlášť silně zasáhla již. Čechy a okolí Prahy) byly odhadnuty na 833 mil. Kč.

Křičeň: K roku 1929 (4. 7. ) se už tradičně vztahuje popis větrné smršti. Kolem půl osmé večer se i na Křičeň přihnala směrem od JZ větrná smršť. Lidé, kteří byli kousek od svých domovů na polích nestačili doběhnout. Do vzduchu se vznesl prach, písek, došky, listí a posléze i ulomené větve stromů. Jako první byla v obci zlikvidována stodola pana Slavíka (čp. 5), která měla historickou cenu. Těžce byla poškozena stodola i dům pana Čecha (čp. 30). Následovala pohroma v  podobě zničených střech čp. 40 (Křepský) , čp. 50 (Bekera) a čp. 9 (Horský). V dalších minutách byl zasažen dům čp. 49 (Skála). Smršť doslova převrátila půl stodoly u čp. 18 (Noskovi) a stejně tak u čp. 44 (Štěpánkovi). Z uvedených domů byla zároveň strhána většina tašek (mnohde doškových). Smršť se nevyhnula ani hřbitovu, který taktéž těžce poškodila. Strhla západní plot, poškodila kostelní střechu a vyvrátila mnoho pomníků. Nejvíce škod napáchala vichřice v okolních lesích (především směrem na Bohdaneč). Na odklízení následků se podílela i četa ženijního pardubického pluku. Celková škoda na domech v obci byla odhadnuta na 0,5 mil. Kč.

Rybitví: 4.7. 1929 zasáhla Rybitví a širé okolí ve večerních hodinách silná větrná smršť. Vyvracela i kmeny staletých stromů jako sirky. Bortila střechy a tašky létaly vzduchem jako rotující gilotíny po širém okolí. Škody způsobené smrští byly obrovské. V Rybitví nezůstalo stavení, které by nebylo poškozeno. Např. celá stodola paní Bažantové byla doslova rozmetána jako domeček z karet. Ve Lhotce Blatnické byly rozbořeny celé stodoly Josefa Livory a Františka Černíka. Smršť zničila i  nedostavěnou hasičskou kůlnu. V Bohdanči byl poškozen lázeňský park a kostel. Lipová alej na bohdanečské silnici byla silně poškozena. Smršť si naneštěstí nevyžádala v Rybitví ani ve Lhotce životy (jinde ano, např. ve Svítkově či v Opatovicích nad Labem).

Chvojenec: 4. 7. 1929 se kolem 8. hodiny večerní přihnaly mraky, které „jako kdyby nad špicí Kunětické hory se rozštěpily.“ Část mraků směřovala na Ředice a část na Chvojenec. Blížící se vichřice zvedla mračna prachu, takže nastala dokonalá tma jako o půlnoci. Vichřice se zmocnila záhy fůr na polích a rozmetala je po širém okolí. Hroznou silou zpřelámala topoly, měřící v přelomu 150 – 168 cm v objemu. Stromy byly poražené ve výšce 250 – 300 cm. Ve vsi nezůstalo jediné stavení bez poškození. Došky na střechách byly trhány a zanášeny daleko do polí. Obilí bylo na polích tak umlácené, jako kdyby přes ně přejížděl válec. Strašný pohled byl na zahrádky a aleje. Katastrofální vichřice postihla celkem 21 obcí na Pardubicku

Řečany nad Labem: Katastrofický den 4. 7. je v záznamu kronikáře uveden na sobotu. To je mylný údaj. Správně mělo být ve čtvrtek. Ten den. kolem sedmé večer, zasáhla i Řečany ohromná vichřice. Ani na jednom stavení ve vsi nezanechala všechny tašky. Krátce padaly i velké kroupy. Před bouří byla velká tma jako v noci.

Kunětice: Po denní výhni (až 40oC) přišla k 7. hodině večerní bouře. Vichřice začaly lámat vyvracet ty nejsilnější stromy. Tašky ze  střech létaly jako gilotíny a okna praskala jako při dělostřelecké přípravě. „Příšerná hudba živlů připomínala konec světa“, jak píše kronikář. Jen na zdejší škole bylo zničeno 25 okenních tabulí. Jakou sílu měla vichřice, lze doložit na dvou oknech, které vytrhla i s železným kováním a mrštila na zahradu. Lípa před školou byla vyvrácena. Byla silně poškozena i plechová střecha. Vichřice rozmetala stodoly V. Hrobaře, Jos. Víha (?), Jos. Kamenického atd. Žádný dvůr nezůstal ušetřen pohromy. Na břehu Labe byly vyvráceny stoleté topoly. Velmi poškozen byl i les v okolí Kunětické hory. Kraj vypadal jako po bitvě. Nejhůře řádila vichřice mezi Přeloučí a Pardubicemi, směrem k Hradci Králové. Podrobné vylíčení materiál. škod v celém okrese je v kunětické školní kronice.

Choltice: Dne 4.7. 1929 se kolem 7. hod. večerní strhla větrná bouře, jakou podle záznamů v kronice „nepamatovali ani nejstarší usedlíci“. Celé lesy, aleje, ovocné stromy á úroda byly zničeny. Nastala hrůza, „již nemožno vypsati!“ V tzv. Choltičkách byly zbořeny i nově postavené domky. Ohrada obory byla na mnoha místech vyvrácena a daňci utekli do polí. Mnohým domům chybě- la střecha. Vichřice servala i  plechový pokryv střechy na kostele. Ještě dlouhou dobu se celá obec vzpamatovávala z nenadálé přírodní pohromy.

Jezbořice: Čtvrtého července byl čtvrtek. Teplota stoupla až na 49°C (zde kronikář pravděpodobně zapomněl napsat 49°C na slunci, nebo se pomýlil a místo 39°C, které se objevují běžně i v jiných kronikách, napsal 49°C). Bylo mrtvolné ticho a očekávalo se, že „něco určitě k  večeru“ přijde. Po sedmé hodině večerní se od JZ a zároveň od SZ přihnaly černé mraky. Bouře se rozzuřila ihned s takovou silou, že lidé, kteří pracovali na polích, nestačili doběhnout do chalup a schovávali se, kde se dalo. „Živlové se tak rozběsnili, že se zdálo, jako by nastával konec světa!“ Vichr nadzvihl střechy domů, ze kterých nejdříve strhal jednotlivé tašky. V některých domech vytloukl všechna okna. „Vichr zadul s takovou silou, jako když svět se v základech bortí a hned také zaskučely děsivě stromy a první buď vyvrácené nebo v půli přeražené kladly se na zem“. V nedalekých Pardubicích dosáhla vichřice takové síly, že roztříštila i silné výkladní skříně. Věž děkanského kostela, která byla nedávno opravena, byla celá stržena na zem. Vichr poškodil i Zelenou bránu („celá střecha byla vyšinutá, hodiny vyraženy a ciferníky strženy, takže věž vypadala jako po požáru.“) Velké škody způsobila vichřice i na pardubickém zámku. Hrozným způsobem zasáhla i  Vinici, kde i největší stromy byly vyvráceny, zpřeráženy a roztříštěny. Sady podlehly celé zkáze. Avšak daleko větší škody než v Pardubicích a jiných větších městech způsobila větrná smršť na venkově. V některých obcích to vypadalo tak, jako kdyby se přes ně přehnala válka! Některé objekty, jako např. tzv. Kamenný dvůr v Popkovicích, přestaly existovat. Zcela byla ochromena železniční a silníční doprava. Směrem na jih se řádění vichřice zmenšovalo, takže v obcích Dražkovice, Jesenčany, Třebosice, Čepí a konečně i Jezbořice byly větrným uragánem poškozeny „pouze“ střechy. O deset let později (29. 8.) napadly v odpoledních hodinách v Jezbořicích a okolí kroupy v takovém množství, že během čtvrt hodiny pokryly zemi do výše několika centimetrů. Kusy ledu velikosti holubího vejce ležely po několika hodin na zemi a nadělaly mnoho škod. Štěstím bylo, že obilí bylo již sklizeno.

Černá za Bory: 4. 7. 1929 se přihnala bouře, jaké pamětníka nebylo. Ty stromy, které přežily katastrofální mrazy, nepřežily větrnou smršť. Vichřice zcela zdecimovala hostinec „U Kosteleckých“ a chalupám čp. 13 a 16 odnesla celé střechy. Poškozena byla i střecha školy, kterou vichřice zasáhla v obci jako první. O této vichřici se píše i v Pamětní knize školní.

Býšť: Po osmé hodině večerní se směrem od Kunětické hory přihnala vichřice. Zvedla mračna prachu z polí a cest (vše bylo vyschlé). Setmělo se. Smršť, jaká není v našich zeměpisných šířkách zvyklostí, zasáhla v Býšti nejdříve stodolu čp. 15 a doslova ji obrátila. Vzápětí rozmetala sousední stavení. Stromy o průměru 30 – 40 cm (měřeno ve  spodní třetině) byly zlámány jako třísky. Na odstranění škod byli povoláni dělníci z Rumunska a Slovenska (asi stovka). Stromy, které zůstaly pro hrůzostrašném červenci 1929 napůl vyvráceny, spadly k zemi za vichřice v červnu 1931.

Břehy: 4. 7. 1930 (zde je chyba, správně má být 1929 ) zasáhla Břehy větrná smršť a způsobila během 15 minut zkázu v celé obci.

Lány na Důlku a Krchleby: V červenci (4. 7.) 1929 se od západu přihnala o večerní hodině větrná smršť. „Šedé mraky se valily takřka po zemi!“ Nastala tma. Ve chvíli bylo množství velkých stromů pokáceno nebo vyvráceno i s kořeny. Jediné stavení v obci nezůstalo ušetřeno. Poškozeny byly především střechy (štíty, krovy a tašky). Silou vichru byl na nedalekém Labi utržen z kotvících lan vodní bagr, převrácen a potopen. Trvalo 14 dnů, než byl opět vytažen.

Dříteč: Také na Dříteč ve večerních hodinách udeřila větrná smršť v nebývalé síle. Následovala po velkých vedrech (až 40°C). Zasáhla a ihned rozmetala čp. 20 (Václav Panchartek), čp. 39 (Josef Tobiášek) a čp. 43 (Frant. Trubač). Rozmetala mnoho stodol a poškodila většinu domů (střechy). Škody v obci byly odhadnuty na 221.900 Kč (na budovách 101.000 Kč).

Hrádek: 4. července v 19,30 hod. začala v Polabí, a nejen tady, řádit vichřice, která si nijak nezadala s tropickými cyklony. Zaútočila na střechy domů a rozmetala je. V několika vteřinách těžce poškodila domy č. 8 (Ludvíkovi) a č. 2 (Hrubý). Staré stavení č. 14 Josefa Šafaříka zlikvidovala úplně. Vypadalo jako po zásahu dělostřeleckého granátu! Ploty, vrata a stromy se válely v bahně. Mohutná lípa u Hrubých padla k zemi na náves a pobořila nejbližší zeď. Památná hrušeň u  Hrubých č. 5 (severozápadně od vsi, na místě, kterému se říkalo U borku) byla rozčísnuta, zbyl jen pahýl. Došlo i na tzv. Havelkův topol (č. 9) u  lesa poblíž hřbitova, který byl vyvrácen i s kořeny. V lesích padaly celé pruhy stromů. Vichřice neušetřila žádné stavení. Úrody se však překvapivě dotkla málo. V okolních obcích to bylo s úrodou horší.

Opatovice nad Labem: Ve čtvrtek 4. 7. 1929 v 19.50 hod. se do Opatovic přihnala „vichřice století.“ Přihnala se do obce směrem od západu a měla rychlost 120?km/hod. V Opatovicích rozmetala během několika sekund osm stodol. Velice poškodila stavení starosty Jana Jozífa (čp. 63), dále poškodila dům Františka Moliče (čp. 23), Františka Jozífa (čp. 34), R. Feilera (čp. 173) atd. Poškozena byla v obci téměř všechna stavení včetně školy. Bouře trvala sotva půl hodiny a během ní nastala úplná tma. Bouře vyvrátila telegrafní sloupy a zpřetrhala dráty. Všude leželo plno rozbitých střešních tašek a zpřelámaných větví. Starý mlýn (čp. 48) byl rozlámaným větvovím přímo zabarikádován. Pět čápů bylo z hnízda topolu smeteno a zabito (4 mladí a 1 starý). Na živu zůstal jediný čáp. Jedno z oken školy bylo urvané i s rámem a leželo až u  vrat domu pana Šandery. Paní Nosálová se vracela s kočárkem ke svému domu (čp. 43). Doprovázely ji 4 děti. Bouře ji zasáhla na nechráněném místě a mrštila jí do příkopu. Kočárek byl převržen a dítě za několik dní zemřelo v hradecké nemocnici. Paní Nosálová byla nalezena v  bezvědomí Ladislavem Benešem. Zranění utrpěli lidé z čp. 104 a čp. 62. Do okolních lesů byl zákaz vstupu kvůli bezpečnosti (rozsáhlé polomy). První starostí mnoha lidí v Opatovicích bylo opatřit si nový střešní kryt. Tašky byly objednány ze Sedlce u Prahy, neboť okolní cihelny nestačily pokrýt spotřebu. Bylo odhadnuto, že v celé obci bude potřeba asi 300 000 nových střešních tašek. Fotografie ze strany 77 III. pamětní knihy obce vypovídají dost výmluvně o zkáze, kterou větrná smršť z  července 1929 natropila.

Libišany: v podvečerních hodinách dne 4. 7. 1929. Kdo byl v okolí Libišan zrovna na poli, snažil se rychlým během „spasit“ v některém z  blízkých stavení. Kdo byl ve stavení, neodvažoval se naopak vystrčit hlavu ven. Větrná smršť řádila zhruba půl hodiny a po ní vypadala vesnice a blízké okolí jako kdyby se ocitly kdesi na západní frontě uprostřed bitvy o pevnost Verdun! Vichřice smetla obrovské množství střešní krytiny. Jednotlivé tašky se nacházely ještě hodně dnů daleko za vsí kdesi na polích a v lesích. Střechy ze stavení čp. 86 (F. Skála) a čp. 39 (J. Zvolský) byly celé nadzdviženy jako kdyby byly z pouhého papíru a byly „neseny“ vzduchem do vzdálenosti 30 metrů! Vichřice zlikvidovala hladce i stoleté stromy, které buď vyvrátila nebo zlomila. Topolové stromořadí, vedoucí “ k Mrcolandě“ přestalo existovat docela. Kořeny stromů se zemí čněly do výše až 4 metrů! V samotných Libišanech vichřice napáchala škody přes čtvrt mil. Kč. Okresní péče o mládež v  Pardubicích zaslala 180?Kč jako příděl ze státní vyživovací akce. Děti nezaměstnaných byly podělovány pečivem.

Nemošice: V létě téhož roku (4. 7.) krátce před 8. hod. večerní přilétla větrná apokalypsa. Vichřice zničila vše, co jí přišlo do cesty a co po lednových a únorových abnormálních mrazech zůstalo. Jen na škole byla způsobena škoda za 3 000 Kč. V obci byly 20leté smrky a modříny lámány jako sirky. Domovní štíty byly ze západu proráženy a taktéž okna vyražena. Nově postavený domek Františka Poláška utrpěl značné škody. Celková škoda byla v Nemošicích odhadnuta na 180 000 Kč. V důsledku pohromy se nekonaly obvyklé oslavy uctění památky Mistra Jana Husa. Jakási náhrada byla uspořádána v domě u Mandysů. Následující rok byla provedena statistika zničeného stromoví (mrazy a vichřicí). V Nemošicích bylo zlikvidováno téměř 900 jabloní, 300 hrušní, 150 ovocných keřů atd. Vše v ceně 154 232 Kč. V celých Čechách zničila větrná smršť na 15 mil. ovocných stromů!

Litošice: Dne 4. 7. (čtvrtek) se před večerem přihnala od západu větrná smršť, která nejvíce zasáhla střední Německo a západní okraje naší republiky. Silně se však podepsala i na Pardubicku. Obec Litošice byla poměrně ušetřena, avšak v okolních lesích se vichřice vyřádila. Statné stromy zpřelámala jako třísky a nakupila v nepřehlednou spoušť. Hukot vichřice byl příšerný, i když netrval příliš dlouho (zprávy v  mnoha kronikách se shodují vesměs na 30 – 40 minutách). Celkově postižená lesní plocha se rovnala ploše 6 leté těžby. V obecních a „selských“ lesích byly vyvráceny nejméně borovice (jen jednotlivě). Celé lesy byly zničeny po obou stranách silnice mezi Krasnicí a Litošicemi, dále ve „vražebném“, „na bahnách“ a u „vápenky.“ Ke zpracování dříví přijelo asi 30 Rusínů z Podkarpatské Rusi. Přijeli ve svých krojích a značně se lišili způsobem práce od našinců. Pracovali převážně jako ruční dřevaři.

Pohránov: Dne 4. 7. téhož roku 1929 se přihnala do kraje obrovská vichřice, která nadělala po celé obci a okolí velké škody. Nejvíce byla v obci poškozena stavení čp. 3 a 20. Vichřice vyvrátila i největší dub v  katastru Františka Ceradského.

Vostřešany: Každé stavení v obci pocítilo sílu vichřice za 4. 7. 1929. Největší škodu utrpěl J. Matěna (čp. 156), kterému vichřice rozházela docela střední krytinu. Janu Horákovi odnesla štít u domu. R. Drábkovi (čp. 99) rozbořila střechu. V. Čabanovi (čp. 31) vichr poposadil celou střechu dřevěné stodoly o celý metr. Nebýt blízkého stromu, ulétla by střecha zřejmě docela! U největší lípy v obci byla přeražena větev, která sama o sobě byla jako dospělý strom. Byla mrštěna do blízkého rybníka. Téměř byla zdevastována školní zahrada a alej javorů.

Vlachovo Březí: velká větrná smršť (4. 7.).1929.

Pohoří: 4. července bylo po celý den veliké parno a dusno. K  večeru o 19 hodině se zatmělo a přihnala se větrná smršť, která nadělala velké škody. Vyvracela stoleté stromy, odstrojila mnoho střech, tašky létaly vzduchem jako pírko. Škody šly do tisíců.

Velké Svatoňovice: V den 4. července 1929 bylo nesnesitelné parno. K večeru přihnal se černý mrak a po půl osmé hodině strhl se takový vichr, že se stromy ohýbaly k zemi, slyšeti jen praskot větví stromů, hukot burácejícího vichru a v to hrozná bouře a blesky se křižovaly až oči přecházely. Elektrické vedení přetrháno,sloupy vedení vyvráceny,jetel z kup rozmetán až na stromech, vůz s krmením převrhnut.

Batňovice: 4. července po šesté hodině večerní se nad Batňovicemi přehnala větrná smršť s dešťovým přívalem. Silná vichřice „vyvrátila a přerážela i mohutné stromy a na mnohých místech dokonala v sadech dílo zkázy mrazy započaté. Pod kaštanem u hostince Ottova leželo po bouři mnoho ptáků, ponejvíce vrabců, kteří v koruně stromu hledali útulek a byli vichřicí sraženi a zabiti. U Řezníčků „na valech“ se pod nárazem větru převrátil vůz s nákladem zeleného krmení, v Suchovršicích dokonce strhla střechy.

Trhový Štěpánov: Bylo to ve čtvrtek 4. července 1929 v pozdních odpoledních hodinách, kdy se nad střední Evropou rozzuřila větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím. Hnala se rychlostí 103 km za hodinu, to znamená 29 m za vteřinu. Tento orkán se přihnal z  Bavorska a v šíři sta kilometrů se hnal přes Šumavu. Kolem šesté hodiny večerní vrazil do Čech a prudkou silou se hnal dál směrem severovýchodním. Dospěl až k toku řeky Moravy a tam se znenáhla rozplynul. Všude po sobě zanechal kruté následky. Nevyhnul se ani našemu mikroregionu. Ve Zdislavicích byla zničena nová dřevěná kostra kruhové cihelny a krytina mlýna, byly povaleny dva štíty budov, na hřbitově povaleno a zničeno 21 pomníků a křížů. V Bolině a v Řimovicích byly rozbořeny stodoly. Na střechách všech domů byla poškozena krytina. V  lesích zůstalo někde stát jen několik stromů.V trhovém Štěpánově činily škody na budovách na 50.000 Kč, v lesích 3 a půl milionu, v zahradách asi 80 tisíc. Úplně byly rozbořeny nové stodoly pana Vobeckého (dnes u  č.p. 244) a pana Šamši (č.p. 227). Krásné stromoví na štěpánovském náměstí bylo téměř úplně zničeno. Podobné škody byly v celém okolí. Lesy severně od Javorníka byly někde úplně zničen, místy trčelo k obloze jen několik ojedinělých stromů, které řádění přečkaly. V Souticích byla bleskem zabita mladá žena, stojící za bouře pod topolem. Krytiny budou soutického zámku byly silně poškozeny. V Souticích, Černýši, Kalné a v  Dubu bylo rozbořeno celkem 14 stodol. Vzácné stromy v zámeckém parku byly vyvráceny nebo polámány. Věkovité lípy kolem dvora a v obci byly zničeny. Smutný byl pohled na zničené lesy „Lugha“ a „Nešperky“. Polovina obecního a selského lesa mezi Dalkovicemi a Střechovem byla zničena. To vše je jen velmi stručný výčet způsobených škod. Vichřice úplně zničila všechny staré stromy ve vlašimské knížecí Oboře. Obora, kterou se zatím marně snažila od knížete koupit muniční továrna z  Prahy – Žižkova, aby se sem přestěhovala, ztratila ve chvíli hodnotu lesa. Najednou byl kníže Auersperg ochoten vyjednávat a za původně nabídnutou cenu Oboru prodal.

Bořitov: Ještě obyvatelé nezapomněli na hrůzy povodně, když v r. 1929 a opět přede žněmi byli překvapeni novým neštěstím. 4. července přihnalo se k večeru krupobití a sním hrozná a vše ničící větrná smršť. Hodinu nad naším krajem zuřila a nadělala za desetitisíce škody. Zničila úrodu, vyvrátila mnoho stromů z kořenů, nesčíslné množství jiných zlomila, zničila ovocné stromoví, strhala dráty elektrického vedení, odnesla střechy a kácela štíty. … Smršť tato řádila v šířce 25 km mezi Letovicemi a Blanskem.

Loučovice: Strašná větrná smršť, která v Loučovicích shodila komín a v lesích nadělala ohromné škody, se Frymburku vyhnula.

Drnovice: a v létě větrné smršti a velká bouře s krupobitím.

Pardubice: K večeru se přihnaly mraky od JZ a SZ. Během několika minut se ve městě setmělo (žlutohnědá clona). Pak zaútočila nebývale silná vichřice. Hukot a hvízdot vichru byl strašlivý. Ihned byl provázen lijákem. Bouře se přihnala krátce po sedmé hodině večerní a trvala asi půl hodiny. Za tu chvíli stačila ve městě a okolí napáchat ohromné škody. Bylo poškozeno mnoho domů (střechy). Vichřice servala stovky tašek a rozmetala je do okolí, vymlátila tisíce oken a skleněné projektily zasáhly a poranily mnoho lidí. Vichřice doslova ukroutila věž děkanského kostela a shodila ji dolů. Poškodila ciferník hodin na Zelené bráně. V budově obecné školy byly téměř všechny okenní tabule vyraženy. Stejně dopadl hotel Veselka. Korouhev na zámecké věži byla ohnutá. Jen na zámeckých střechách vichřice způsobila škody za 1,5 mil. Kč. Velké škody byly na továrnách. Tak např. Svobodova kopytárna na Skřivánku byla zbořena i s komínem (25 m vysoký). Vznikla škoda za 400 000 Kč. Pobořena byla též Machaňova továrna. Hrozné škody nadělala vichřice v Bubeníkových sadech a na Vinici. V Bubeníkových sadech bylo 15 mohutných stromů vyvráceno (některé i s kořeny). Nejstarší a největší stromy byly jako suchá stébla zlámány. Jen pařezy zůstaly jako upomínka na strašlivý větrný meč. Mnohé stromy v sadech stály od roku 1880. Padl i starý topol, který byl zasazen poblíž břehu Chrudimky po míru ve  Vídni v roce 1815 (jeho koruna byla poškozena vichřicí z 15. 8. 1922). Velmi byla poškozena stará alej na děkanské hrázi, lipová alej pod zámkem, stromy v sadu u kostela sv. Jana, lipová alej v Palackého třídě atd. V městských lesích byly způsobeny takové škody, že nebylo možné po šest let stromy kácet. Do hotelu Zlatá štika udeřil blesk a prorazil strop až do přízemí. V Dělnickém domě byla ze střechy stržena lepenka a rozbito 600 kusů krycích tašek. Střecha byla poškozena i na hotelu Buchar, na mlýnu Jandíka i na firmě B. Jičínského – semenářství. V  továrně Pokoj a Nový si oprava střechy vyžádala např. 150 000 Kč. apod.

Běrunice: Dne 4. července po horkém dnu povstala strašná vichřice s prudkou bouří a silným deštěm. Vichřice natropila hojné škody na střechách, vyvrátila mnoho stromů. U nás přestála na těchto škodách, ale v jiných krajinách byla skutečná živelní pohroma.

Osice: Dvě stodoly ve vsi rozvalila větrná smršť v r. 1929.

Žernovník: 4 .7. se přehnal přec celou republiku ničivý uragán.Stromy se ohýbaly k zemi, křidlice lítala ze střech a docela se setmělo.Škody byly nevyčíslitelné.Na střechách trčely holé krovy, stromy v zahradách byly vyvrácené nebo polámané, stromoví vedle silnic skoro všechno zničené. I stoleté lípy byly vyvrácené nebo zlomené. Nejhůře to vypadalo v lesích. Něco tak hrozného málo kdo viděl. Kladové stromy byly v půlce přelámané jako dřívko,jiné zase i s kořeny vyvrácené. Tak to leželo jeden přes druhý jako po válce.