V chladné polovině roku je na obloze mnohem méně prvků počasí vhodných k fotografování a jediné, na co se těším, je pozorování inverzní oblačnosti, kterou jsem před lety v jednom článku již popisoval. Zejména listopad a prosinec jsou měsíce typické výskytem tohoto pro většinu lidí nepříjemného jevu.
Pozorování 4.-5.12. z Milešovky a Krušných hor
V neděli 4.12. se během nočních a ranních hodin začala vytvářet inverzní oblačnost především v sv. Čechách a postupně se rozšiřovala západním směrem. Naše území ovlivňovala rozsáhlá tlaková výše zajišťující bezoblačnou oblohu splňující podmínky pro intenzivní vychládání povrchu a následný pokles teplot radiačně ochlazeného vzduchu pod teplotu rosného bodu. Nebylo ani potřeba přílivu výrazněji teplého vzduchu ve vyšších hladinách (cca 1-2km), který obvykle zvýrazní teplotní inverzi. Kolem nedělního poledne se nízko položená (cca 500 m n.m.) inverzní oblačnost natáhla do Českého středohoří. Na inverzi, při níž by vyčnívalo nad oblačnost více kopců než jen Milešovka, čekám roky a proto jsem ihned kontaktoval Luboše Tuháčka, zda-li si nechce udělat výlet. Necelou hodinu před západem slunce jsme po vražedném tempu během výstupu nahoru dorazili na vrchol Milešovky, odkud se naskytnul opravdu pěkný pohled. Nad inverzí se nacházel velmi suchý vzduch zajišťující vynikající dohlednost, byly patrné i 130 km vzdálené Krkonoše.
Nejhezčí je inverzní oblačnost až během tzv. modré hodinky, přesněji asi 40 – 60 minut po západu slunce, kdy je stále nad jz. obzorem trochu světla. Během několikahodinového pozorování se horní hranice oblačnosti zvedla o cca 50 m a proto zmizelo pár dříve vyčnívajících kopců. Díky tomu, že inverzní oblačnost nebyla příliš mohutná, bylo patrné i umělé osvětlení mlhou zalitých měst a vesnic. To bylo však tlumeno natolik, že i v sz. Čechách, v oblasti s výrazným světelným znečištěním, bylo možno pozorovat krásnou noční oblohu i s mléčnou dráhou.
 |
Snímek z družice NOAA v nočním mikrofyzikálním produktu zobrazujícím tvorbu nízké oblačnosti. © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 146.2 kB |
Asi dvě hodiny po západu slunce jsme to s Lubošem zabalili a vydali se na noční sestup k autu. Celkem rychle jsme dospěli k tomu, že podmínky jsou opravdu vynikající a měli bychom toho náležitě využít. Ještě během nedělního večera jsme si zařídili na pondělí dovolenou a byli jsme připraveni vyrazit na východ slunce. Během noci inverzní oblačnost sílila a rozlévala se téměř po celých Čechách. Kromě plošného rozšiřování se také zvedala horní hranice oblačnosti, což bylo patrné především na webových kamerách a na sondážce z Prahy. Zároveň se střed tlakové výše posunul jihovýchodně od našeho území a ve výšce 850 hPa došlo k mírnému přílivu relativně teplého vzduchu, čímž se teplotní inverze ještě zvýraznila. Na východ slunce jsem se tak těšil, že jsem nemohl stále usnout a furt jsem kontroloval meteo situaci, což mělo za následek necelých 3 hodin spánku. Vstávalo se kolem 3 ráno, po chvíli mě vyzvedl Luboš a jelo se. Po cestě jsme usoudili, že inverze možná stoupla natolik, že výhled z Milešovky jv. směrem zřejmě bude jen na „moře“ mlhy a ostatní kopce (zejména Lovoš) nebudou vyčnívat. Zvolili jsme tedy jednu vyhlídku v Krušných horách, což se potvrdilo jako správná volba. Pohled na oblačnost byl opět nádherný, včetně oblohy plné hvězd a nevýrazně nasvícených částí oblačnosti nad městy. Nad tu vyčnívalo pouze několik vrcholů Českého středohoří a hřeben Krušných hor, výška horní hranice oblačnosti byla cca v 550 – 650 m n.m. Samotný východ slunce trochu pokazil pruh vysoké oblačnosti, nacházející se tou dobou na pomezí Česka a Slovenska.
 |
Snímek z družice Suomi-NPP v nočním mikrofyzikálním produktu zobrazujícím tvorbu rozšiřování oblačnosti. © Český hydrometeorologický ústav, NASA Velikost: 2962.4 kB |
 |
Analýza synoptické situace dne 5.12.2016 © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 912.5 kB |
 |
Aerologická sondážka z Prahy-Libuše 5. 12. 2016 v 6:00 UTC. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 10.7 kB |
Inverzní oblačnost během dne stále sílila, čímž se neustále zvedala její horní hranice. Během pondělního západu slunce už to bylo téměř v úrovni vrcholu Milešovky. Já měl dovolenou i na úterý, ale další noc s pouze pár hodinami spánku už bych asi nedal a navíc byla dost nejistá situace s oblačností, protože během rána měla naše území začít ovlivňovat rozpadající se studená fronta. To se projevilo především změnou směru větru a jeho částečného zesílení, což mělo za následek rozpuštění inverzní oblačnosti během úterního dopoledne.
Pozorování 30.-31.12. z Krušných hor a Milešovky
Po úspěšném pozorování inverzí ze začátku prosince zbytek měsíce pokračoval v podobném rázu počasí, s tím rozdílem, že horní hranice inverzí ležela obvykle o něco výše. Z nejlépe dostupných Krušných hor vyčníval pouze Klínovec, ze kterého je kromě rozhledny omezený výhled. Během dne 29. prosince doznívaly srážky z rozpadající se studené fronty a plně se začala projevovat mohutná tlaková výše, jejíž střed se do následujícího dne měl přesunout východně od našeho území. To sebou přineslo utišení větru, rozpuštění oblačnosti a následné intenzivní radiační vychládání povrchu a od něho i přilehlých vrstev vzduchu. Dešťové a sněhové srážky v předchozích dnech zajistily dostatečnou vlhkost vzduchu při zemi, čímž byl splněn předpoklad pro vznik nízko položené inverzní oblačnosti. Situaci měl ještě vylepšit příliv teplého a suchého vzduchu (až 5°C, zatímco při zemi i -7°C) zhruba ve výšce 500 – 2000 m. Podle předpovědi to navíc vypadalo, že situace zůstane poměrně stabilní nejméně do neděle. Na následující den (30.12.) jsem se tedy domluvil s kamarády Lubošem T. a Karlem Š., že po druhé hodině ráno vyrazíme buď do Krušných hor nebo na Milešovku. Protože webkamera na Milešovce měla výpadky a nebylo zcela jasné, zda je její vrchol nad inverzí, raději jsme zvolili Krušné hory nad Litvínovem. Krátce před odjezdem volá Karel, že nejede, že mu klekla baterka v autě. Takže ani na pošesté, co jsem se těšil, že sebou někdo vezme drona a udělá fotky z výšky, to nevyšlo. Při stoupání hřebenem Krušných hor se nám povedlo vyjet nad inverzi a zároveň nás opustila nervozita, jestli jsme nevyjeli zbytečně. A opravdu nevyjeli 🙂
Tentokrát nás neobtěžovala žádná vysoká oblačnost a mohli jsme si tak vychutnat svítání nad pěkně členitou inverzní oblačností. Nad ní se ještě vytvořila velmi slabá vrstva zesíleného kouřma, která zřejmě odpovídá druhé výše ležící inverzi patrné na sondážce z Prahy. Právě tato výše ležící inverzní hranice, oddělující hustší níže ležící a řidší výše ležící vzduch, se stala místem pro lom světla. To se projevilo tzv. svrchním atmosférickým zrcadlením především na vzdáleném hřebeni Jizerských hor a Ještědsko-kozákovského hřbetu (vzdálené až 120 km). Tímto rozhraním byl stupňovitě zdeformován i sluneční kotouč těsně při východu slunce.
Celou už tak velmi pěknou podívanou dokresloval čerstvě napadaný sníh z předchozích dní. Během cesty zpátky jsme si povšimli, že inverzní oblačnost za několik hodin klesla o cca 80 výškových metrů. Takové výškové rozkolísání je poměrně běžné a pokud se oblačnost pohybuje ve výšce těsně pod určitým místem, odkud chceme pozorovat, tak raději nevyjíždím, protože kromě klesání může i stoupnout.
 |
Aerologická sondážka z Prahy-Libuše 30. 12. 2016 6:00 UTC. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 10.7 kB |
 |
Snímek z družice NOAA v nočním mikrofyzikálním produktu zobrazujícím nízkou oblačnost žlutou barvou. © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 144.6 kB |
Během večera téhož dne se situace nijak zásadně nezměnila. Inverzní oblačnost zůstávala ve stále podobné výšce, nad ní nacházející se mírné kouřmo postupně zmizelo a jak je vidět zejména na grafu průběhu vlhkosti na Milešovce, došlo k výraznému vysušení vzduchu ve vyšších hladinách, což podporovalo skvělou dohlednost nad inverzí. Večer jsem tedy zase přemlouval kamarády Přemka P. a Karla Š., který si mezitím koupil novou baterku do auta, Luboš tentokrát vynechal. Po pár hodinách spánku se vstávalo zase kolem druhé ráno (31. prosince), webkamera na Milešovce tentokrát nezklamala a bylo vidět, že oblačnost mírně klesla, tím pádem by mohlo v okolí vyčnívat více kopců. Ještě rychlá kontrola sondážky, družice, webkamer, předpověď Aladina, data z meteostanic… prostě všeho, co by mi pomohlo… vypadalo to na ideální podmínky. Jedem. Při příjezdu pod Milešovku už byla oblačnost mírně protrhaná a trochu se mě zmocnila nervozita. Výstup s plnou výbavou (foťáky, stativy, náhradní oblečení, svačina, pití) ve 4 ráno nebyl úplně jednoduchý, ale odměněni jsme byli náramně. Hned po výstupu mi bylo jasné, že to bude stát opravdu za to a hned jsme se pustili do focení. Kéž by taková hvězdná obloha bez světelného znečištění byla ve Středohoří častěji. Na prvních fotkách hvězdné oblohy jsem si všimnul jakýchsi pruhů, ale nevěnoval jsem jim pozornost. Až doma při zpracování fotek mě napadlo, jestli by nemohlo jít o gravitační vlny v airglow. Ve stručnosti se jedná o přirozené světelné záření atmosféry, které může být určitými procesy tvarované do vln. Více se o tomto jevu můžete dočíst zde nebo v článku Martina Setváka, který potvrdil tento jev i na mých fotkách.
Na vrcholu foukal relativně teplý stálý vítr západního směru a tak nám ani nebyla zima během několika-hodinového stání u stativu a občasného přebíhání z vyhlídky na vyhlídku. Nejlepší scenérie přišla opět cca hodinu před východem slunce, kdy se nebe krásně zbarvilo od oranžové, žluté až po tmavě modrou a postupně vynikla i perfektní dohlednost. Ještěd jsme měli jako na dlani.
Chvíli před východem slunce Karel vyzkoušel vzlet s dronem aby pořídil fotky Milešovky vyčnívající z inverze. Postupně obletěl celý vrchol a pořídil opravdu netradiční záběry. Zachytil i malou oblast s protrhanou oblačností severně od Milešovky, kde bylo vše obalené námrazou.
Samotný východ slunce jsem málem prošvihnul. Neměl jsem vůbec zaostřeno ani připravenou expozici a najednou to začalo. V hledáčku jsem hned zaznamenal, že východ slunce začíná zeleným zábleskem. No to jsem ještě neviděl! Rychle přepínám vše na automatiku a doufám, že to stihnu zachytit. Naštěstí se povedlo. První paprsky slunce spolu se zeleným zábleskem se neobjevily na horizontu, nýbrž na vyvýšené inverzi těsně nad horizontem. Na něm opět docházelo k svrchnímu atmosférickému zrcadlení a jiným směrem byly pozorovány i deformované vrcholy Křivoklátské vrchoviny.
Už před východem slunce se to začalo na vrcholu Milešovky hemžit fotografy a asi hodinu po východu už bylo na vrcholu téměř k nehnutí. Spousta lidí se rozhodla si takto zpříjemnit silvestrovskou sobotu. Před sestupem jsme udělali ještě pár fotek a po cestě vyhlídli ještě jedno místo vhodné pro vzlet s dronem a tímto zakončili zřejmě nejpovedenější pozorování inverze, jaké jsem zatím zažil. Lepší zakončení roku jsme si s kamarády ani nemohli přát.
Mohutná anticyklona se držela nad střední Evropou ještě na Nový rok a tak bylo možné nad inverzi vyjet ještě jednou, to už ale nebylo v mých silách i vzhledem k tomu, že jsem musel absolvovat oslavy Silvestra. Inverzní ráz počasí ukončil až noční přechod studené fronty 2. 1. 2017.
 |
Předpověď nízké oblačnosti modelem Aladin. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 23.3 kB |
 |
Snímek z družice Suomi-NPP v nočním mikrofyzikálním produktu zobrazujícím nízkou oblačnost žlutou barvou. © Český hydrometeorologický ústav, NASA Velikost: 1343.7 kB |
 |
Snímek z družice Suomi-NPP v DNB (Day/Night) + IR produktu zobrazující utlumení světelného znečištění díky inverzi. © Český hydrometeorologický ústav, NASA Velikost: 1735.6 kB |
 |
Aerologická sondážka z Prahy-Libuše 31. 12. 2016 6:00 UTC. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 10.8 kB |
 |
Synoptická situace o Silvestra 2016. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 854.7 kB |
 |
Průběh počasí na Milešovce poslední den roku. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 52.7 kB |
 |
Inverze 1. 1. 2017 pohledem webkamery na Milešovce. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 180.8 kB |
Související odkazy:
http://www.bourky.com/ostatni-clanky/krasy-mlh-aneb-co-fotit-kdyz-nejsou-bourky/ – Krásy mlh, aneb co fotit, když nejsou bouřky
http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/nizka-oblacnost-predpoved-26.10.2014/ – Nízká oblačnost a problematika její předpovědi
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
