J. Drahokoupil, D. Müllerová – Jeneč, okr. Praha-západ
Studená fronta, která 1.9. ukončila další vlnu veder a možná i léto, vyšla u nás v Praze i v Brandýsku opět naprázdno. Bouřky najely až někde za Mladou Boleslaví a pokračovaly tak v trendu ze srpna, kdy se z Prahy stala největší bezbouřková díra v ČR.
 |
Srpnová statistika počtu dní s bouřkou. Zdroj dat Blitzortung.org © Blitzortung.org Velikost: 84.6 kB |
Poněkud zklamáni jsme nad končící sezónou zlomili hůl. Překvapivě za pár dní nám Estofex v rámci podzimního paběrkování nabídl 15%, což tu někdy funguje lépe než 50%. V práci jsem byla ten den poměrně dlouho a k letišti za Honzou jsem se dostala až kolem 17:00. Nic se ovšem nedělo a tak jsme se věnovali oblíbenému náhradnímu programu – pozorování letadel. Od jihu se přibližovalo cosi, co vykazovalo občasnou bleskovou aktivitu, ale vše zatím mimo dosah. Rozhodli jsme se pro přesun na Šestku, jednak kvůli lepšímu výhledu a také že si tam případně dáme večeři. Jídlo ovšem muselo počkat, neboť nás zaujala poměrně čerstvá tmavá základna na JZ, ze které začaly vypadávat srážky. To by mohlo začít blikat, jedeme blíž k Unhošti. Sotva jsme vyrazili, začala základna nabývat tvarů, které zvýšily náš tep. Je to možný? Že bysme skončili tak, jako jsme letos začali? Pro všechny případy jsem udělala pár fotek mobilem z auta, kdyby se to rozpadlo.
Ani jsme k Unhošti nedojeli a raději jsme zastavili na prvním použitelném místě už za Jenčí. Chvatně jsme vyskákali z auta a honem všechno ven. Já jsem nainstalovala triggera, neboť jsem zahlédla první blesk, Honza se raději pustil do timelapsu, aby zjistil, jestli onen útvar, připomínající mezocyklonu náhodou nerotuje. Blesková aktivita nebyla nijak závratná. Viděla jsem ještě jeden blesk, na který sice trigger reagoval, nicméně na fotce jsem nic nenašla. A tím bylo vymalováno. Přešla jsem tedy raději na dokumentaci proměny mraku.
Honza stejně jako na jaře i teď zkoušel „přítele na telefonu“, ovšem ten oproti dubnu tentokrát naše podezření nepotvrdil. Data mlčí, respektive něco málo tam bylo, ale příliš krátce. Supercela to tedy není, nicméně snaha se bouřce upřít nedá. „Mezocyklona” verdikt poslechla a pro jistotu to také za chvíli zabalila.
 |
Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup podezřelé bouřky. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 5362.4 kB |
Ačkoliv jsme se nakonec supercely nedočkali, příliš zklamaní jsme nebyli. Podívaná to byla hezká a opět jsme si potvrdili, že zářijové posezónní bonusy s větší dynamikou můžou být někdy zajímavější, než bouřky v samotné sezóně. Počkali jsme si ještě na celkem koukatelný západ Slunce a pak jsme – hladoví jako vlci vyrazili konečně do Jenče na večeři.
T. Chlíbec – Ořech, Praha-západ
J. Džugan, J. Řehák, L. Opalecký – Toužim, okr. Karlovy Vary; Plzeň
Bylo to dva dny nazpět, první den meteorologického podzimu, když končila poslední výrazná vlna veder. Vkládali jsme ve večerní frontu naději, že snad přinese poslední lepší bouřky roku 2015. Nakonec se o konec léta a teplotní pád postaral v našich končinách pouze silný vítr a nám nezbylo nic jiného, než frustrovaně sledovat Blitzortung na bouřky řádící až daleko v Sasku a zároveň zas nadávat na „pevnost Česko“ už po kolikátém letošním výpeku :-).
Určitá naděje na reparát se mohla konat třetí zářijový den. Oproti předvčerejšku bylo již chladno, teplota jen neochotně překračovala dvacku. I tak modely slibovaly hodnoty CAPE okolo 300J/kg, co ovšem upoutávalo pozornost, byla velmi silná dynamika, třeba střih větru ve vrstvě 0-6km okolo 25m/s. Při takových situacích nemusí být ani kdovíjak velká labilita, aby bouřky nebyly marné.
Skutečně se tak stalo v odpoledních hodinách. Radarový odraz, zpočátku ve formě takové neforemné „patlanice“ na radaru v Německu, začal sílit s tím, jak se blížila k západní hranici. Obvykle to bývá obráceně :-). Objevily se první oranžové odrazy a s nimi i blesková aktivita. Nejhezčí byl jižní konec shluku, tam se zformovala jedna z několika dnešních podezřelých buněk. Další výraznější odraz byl na Chebsku, nové buňky se tvořily i u nás jihozápadní směrem. Měly tmavě šedé vyvýšené základny, skrz které se posléze propadala jednotlivá srážková pásma. Vizuálně připomínaly klasické bouřky po vedrech, akorát se vše dělo při 20°C a zatím nebyly bleskově aktivní.
Jak se přibližovaly, tak se spojily do jednoho pásma, do pár minut začalo pršet. Nebyl to žádný silný déšť, takový akorát houbařský. Bohužel stále ani jeden výboj v naší blízkosti.
Zrovna jsme to chtěli zabalit a letošek tím pádem odpískat. Pak se jako na zavolanou blýsklo. A asi za minutu znovu. Blesky byly asi v mracích, protože ani jeden jsme je neviděli. Naštěstí přišel ještě jeden výboj do země, směrově přímo před nás. Podle skoro okamžitého hromu musel být daleko tak několik stovek metrů. Chvíli jsme ještě čekali, nakonec však konečná bilance byly tři blízké výboje. Dále pršelo, struktura však byla už nezajímavá a tak jsme se ke spokojenosti odebrali domů :-).
Ovšem na západě Čech jsme nakonec nebyli sami, kdo pozoroval bouřky. Podezřelou bouřku na jižním konci sledoval z Plzně Luboš Opalecký. Na fotkách je již ve stádiu slábnutí při přibližování se k Plzni, přesto je hezky vidět struktura s wall cloudem, který přetrvával po velkou část života bouřky. Zajímavý byl i vizuální pohyb jednotlivých částí bouřky, kdy základna postupovala zleva doprava, zatímco vyšší partie oblaku opačným směrem díky velmi silné helicitě. Tuto buňku ale nikdo dopplerem nezkoumal. Později se ukázalo, že to nebyla jediná „podivná“ buňka v tomto dni.
 |
Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup bouřky od hranic k Plzni. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 5520.5 kB |
Související odkazy:
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
http://www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps
