Fotky: autoři, L. Ronge, M. Meglič, M. Lacinová
Na konci našeho prvního společného setkání meteorologů amatérů a profesionálů, které se konalo poblíž Radostovic ve výcvikovém a rekreačním středisku ČHMÚ a proběhlo loni 20. až 22. dubna, jsme si slíbili, že se další rok opět sejdeme, pokud to bude jen trochu možné.
Netrvalo to moc dlouho a první obrysy nového srazu se začaly rýsovat už koncem roku 2007, což jen svědčilo o tom, že o další setkání všichni opravdu stojíme a velmi se na něj těšíme. Termín konání byl nakonec stanoven na 11. až 13. dubna, tedy ještě o týden dřív než loňský rok. Během jara se postupně začal tvořit možný program, kontaktovali se loňští účastníci a hledali se případní noví zájemci. Celkem se nahlásilo kolem čtyřiceti lidí – od nás z A.S.S., „kolegové“ ze Skywarnu, dále pak lidé z ČHMÚ, SHMÚ a UFA a další lidé. Program sliboval mnoho zajímavých témat, takže se bylo opravdu na co těšit. Jelikož jsme se letos měli sami poprvé zhostit dvou témat, příprava na setkání probíhala daleko pečlivěji.
Do Radostovic jsme se v pátek 11. dubna vydali v obsazení Jan Drahokoupil, Miroslav Sedlmajer a cestou přistoupivší Lukáš Ronge. Vzhledem k tomu, že na tento den byly předpovídány jedny z prvních jarních bouřek, tak jsme trochu doufali, že třeba cestou nebo večer v místě konání uvidíme nějakou pěknou bouřku. Z počátku cesty to na významnější konvekci moc nevypadalo, ale nakonec se přeci jen začalo něco tvořit na západ od nás. Po chvilce hledání vhodného místa jsme zastavili a jali se fotit a timelapsovat oblačnost, která se jevila jako docela pěkné Cbčko. Naneštěstí v to dobu zrovna nefungoval radar v Brdech a tak jsme si nemohli pořádně ověřit, co se děje. To nám ovšem nebránilo udělat pár fotek a dva krátké timelapsy a přitom se trochu občerstvit 🙂
Poté jsme už pokračovali směrem k Radostovicím. Cestou jsme se ještě zastavili v Sedlčanech na nutném obědě.
Jak jsme přijížděli k místu určení, tak se už vyvíjela poměrně bohatá kupovitá oblačnost a východně od našeho místa se už tvořil první „opravdový“ cumulonimbus.
Dorazili jsme nakonec až kolem 16:45. To už byla na místě větší část účastníků, ale stále se ještě na pár lidí čekalo. Ještě před oficiálním začátkem jsme se tedy dali do řeči s ostatními a utvořili jsme venku pár diskutujících hloučků.
Oficiální začátek semináře se neobešel bez tradičního představení všech zúčastněných. Oproti minulému roku se objevilo několik nových tváří, přesto většina účastníků zde nebyla poprvé…
Už minulý rok jsme si potají přáli společný výjezd nás všech meteorologů profesionálů i amatérů v konvoji, jaký známe z amerických filmů. Letos nám byla dopřána lehká „ochutnávka“. Ačkoli po večeři začala zajímavá přednáška Martina Setváka o vývoji Průzkumu, naše pozornost stále směřovala k dění na obloze. Radar a detekce blesků na maličkém displeji mobilního telefonu nás nenechávaly na pochybách, že první jarní bouřky jsou tu! Tedy téměř „tu“ – jejich poloha byla od Radostovic vzdálena asi 30 kilometrů západně. Nebylo zbytí – po krátkém vyběhnutí, kdy jsme s neskrývaným údivem zaregistrovali první blesk, jsme se zachovali krajně nespolečensky a opustili Martinovu přednášku. Kdo my? Stručně řečeno ASS a Skywarn: Jan Drahokoupil, Lukáš Ronge, David Rýva, Tomáš Púčik a v roli řidiče i pozorovatele tentokrát Mirek Sedlmajer.
 |
Podvečerní konvekce Autor: Lukáš Ronge Místo pořízení: Radostovice Formát/velikost: MPG 2,6 MB |
Nebyli bychom to správní nadšenci kdybychom si už dopředu s pomocí turistické mapy nevyhledali zajímavá místa s výhledem na různé světové strany v okolí Radostovic. Inu zamířili jsme do místa zvaného Horsko necelé tři kilometry daleko. Kdyby nás někdo pozoroval, vypadalo by to určitě zajímavě – pětice lidí obtěžkaná roztodivným náčiním vyhrnuvší se ze zaparkovaného vozu ponechaného u silnice se rozeběhla doprostřed zoraného pole do míst, která skýtala nejlepší výhled západně na probíhající bouři. Mapa opravdu nelhala – rozhled na západ přes město Mladá Vožice byl věru velmi pěkný.
 |
Radarový snímek sloučený se snímkem systému detekce blesků z 11. 4. 2008, 19:50 SELČ, poloha křížku značí Radostovice ©2008 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 260 kB |
Každý se zhostil svého úkolu, trojice z ASS praktické části čili focení a „Skywarnisti“ předpovědi a popisu nejbližšího vývoje bouře. Vedli jsme si se střídavými úspěchy, ale ani na chvíli jsme neopomněli komentovat situaci nepublikovatelnými výrazy :-). Zároveň jsme lamentovali nad tím, že s několika fotkami záblesků v mracích se přeci nemůžeme vrátit zpět. Kam by se poděla naše pověst úspěšných lovců z Brandýského oka :-). Se slábnoucí bouří postupující severně rapidně klesaly i naše naděje na pěkný úlovek. Přeci jen se zadařilo – všem nám třem fotografům se povedlo vyfotit ten samý blesk – nic moc, řeklo by se podle fotky, ale přeci jen – byl to první letošní bleskový úlovek.
Po návratu jsme našli už jen několik debatujících hloučků zvědavých na naše úspěchy. Chvíli jsme ještě vydrželi povídat si, ale únava byla silnější, čekala nás sobota a s ní i nejdelší přednáškový program. Sluší se doplnit, že Mirek Provod s přítelkyní se tou dobou pohybovali od Mníšku pod Brdy (kde pozorovali zblízka „naší bouři“) až po Krušné hory, kde tou dobou bylo několik velmi aktivních buněk.
V sobotu ráno si jako první vzal slovo Martin Setvák se svou prezentací „Teplotní pole horních hranic konvektivních bouří“. Téma to bylo opravdu zajímavé. Na několika modelových případech z nedávné minulosti jsme mohli sledovat analýzy vývoje konvektivních bouří z pohledu meteorologických družic. Mimo jiné jsme se mohli z přednášky dozvědět, že některé silné letní bouřky mohou i v našich končinách dosáhnout téměř do dvacetikilometrové výšky, což bylo operativně zjištěno pomocí radaru Brdy. Především jsme se ale věnovali studii interpretací teplotního pole horní hranice oblačnosti „prstencových“ konvektivních bouří. Srovnávali jsme bouře vykazující studený prstenec a bouře se studeným U a zamýšleli jsme se nad tím, zda podstata vzniku může být pro oba druhy bouří stejná či je rozdílná.
Další prezentací toho dne s družicovou tématikou byla demonstrace sofistikovaného prohlížeče dat získaných z družic MSG v podání Jána Kaňáka.
Dále jsme se také dozvěděli o novinkách v české radarové síti. Prezentaci uváděla Hana Kyznarová. Kromě již známých informací nás seznámila s asi největší novinkou a to aktualizací radaru Brdy pro získávání dat dopplerovských rychlostí s maximální jednoznačně určitelnou rychlostí 31,3 m/s. Stejnou rychlost dokáže zaznamenat také radar Skalky. Systém není zatím dokonalý, ale je to každopádně krok vpřed a už se těšíme na první hodnotné informace získané měřením dopplerovských rychlostí.
Poté proběhla pod vedením Milana Šálka diskuze na téma Databáze konvektivních jevů. Srovnávali jsme databázi ČHMÚ s databází ESWD (European Severe Weather Database) a bavili se o možnosti propojení obou. Řešili jsme, kdo by u nás prováděl verifikaci hlášených jevů, pokud by to zrovna nebyli lidé z ČHMÚ.
Po obědě jsme se vrhli na sérii trochu odlehčených přednášek. První byla od Martina Setváka a věnovala se intervalovému snímání současně s prvními výsledky s fotoaparáty Ricoh. Součástí přednášky bylo nejprve stručné pojednání o tom, co to vlastně intervalové snímání (timelapse) je, jaké jsou metody snímání a jakými přístroji ho lze provozovat. Velká část prezentace se pak věnovala přímo fotoaparátům značky Ricoh a jejich momentálně nejvhodnějšími a zároveň nejrozšířenějšími modely pro intervalové snímání – Ricohu R6 a GX 100. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací o těchto dvou modelech, o jejich možnostech nastavení a autor připojil několik vlastních zkušeností k ovládání a bezproblémovému chodu fotoaparátů.
Následovalo společné focení…
… a hned po něm jsme se všichni vydali k hrázi místního rybníka vyzkoušet v praxi výše zmiňované Ricohy. Pod velením Martina Setváka jsme na hrázi vytvořili řadu pěti fotoaparátů značky Ricoh a jali se timelapsovat stejnou scénu s různými nastaveními pro pozdější srovnání výsledné kvality. Ostatní členové, nemajíc Ricohy, jen nechápavě kroutili hlavami a celou „show“ si fotili a natáčeli. Pro nezaujatého pozorovatele by to musela být dost zajímavá podívaná.
Jak se celá tato akce protahovala, zájem „nericohistů“ opadal a postupně se trousili zpět do areálu ČHMÚ. Nás pět ale ještě zůstalo a přesunuli jsme se o kus dál, abychom tam našli lepší kompozici pro naše fotografování. Zde jsme provedli pokus číslo dvě.
Když jsme byli spokojeni, také jsme se vrátili.
Další na programu sobotního dne bylo předvedení IP kamery, kterou používají meteorologové v čele s Janem Sulanem v Plzni-Mikulce. Po krátkém představení samotné kamerky nám Honza Sulan pustil několik vybraných timelapsů pořízených od počátku instalace kamery až po začátek roku 2008. Na jednom videu z 19. 7. 2007 jsme dokonce zpětně identifikovali možné tornádo!
Ještě před večeří se dostalo na autorské promítání, kdy několik účastníků semináře poskytlo k promítání své materiály v podobě fotek nebo videí. Největší uznání nakonec sklidil Mirek Meglič za jeho profesionálně zpracované video se sestřihy toho nejlepšího za rok 2007.
Po večeři jsme pak ještě shlédli pěkný dokument o tornádech v Americe. Tím jsme završili dlouhý a náročný den. Někteří ještě zůstali a bavili se do noci, jiní se odebrali na kutě.
Posledním společným dnem byla – stejně jako o rok dříve – neděle. Po snídani si naši pozornost získali prezentující mimo řady ČHMÚ. První dva příspěvky patřily ASS, konkrétně Janu Drahokoupilovi a Lukáši Rongemu. Prvně jmenovaný si připravil krátkou, ale o to zajímavější přednášku o nepříliš probádaných jevech, takzvaných Transient Luminous Events (českým ekvivalentem jsou stratosférické blesky nebo doslovnější překlad krátkodobé slabé záblesky). Cílem prezentace bylo vzbudit zájem o tuto problematiku a pokusit se v nadcházející sezóně tyto jevy zachytit i z České republiky. Na závěr prezentace nechybělo ani doporučení, jakou techniku k zaznamenávání těchto jevů nejlépe využít.
Lukáš Ronge si připravil téma z trochu jiného soudku, rozhodl se zmapovat pro lovce bouří možnosti datového připojení v terénu. Příjem podstatných dat je totiž v českých podmínkách poměrně složitý – možnosti připojení v terénu jsou značně omezeny jak rychlostmi, tak finanční náročností. Lukášova přednáška nám pak dala představu o tom, jaké varianty v připojení máme v závislosti na našem poskytovateli mobilního internetu.
Jako poslední si vzali slovo dva zástupci projektu SkyWarn David Rýva a Tomáš Púčik a velice poutavě a zasvěceně nás provedli možnostmi amatérské předpovědi počasí pomocí dostupných meteorologických dat a modelů.
Vydatný poslední oběd na sebe nenechal dlouho čekat a nás najednou čekalo loučení. Někteří z nás, kteří přijeli z větší vzdálenosti, vyrazili k domovu ihned po obědě, kdežto my ostatní jsme v malých hloučcích ještě asi hodinu debatovali. Naše osádka vstříc Praze a Brandýsku vyrážela jako téměř poslední a tak jsme měli možnost začít hodnotit proběhlé setkání. To, že se již těšíme na další, myslím, mluví za vše.
Na závěr přikládme kompilaci fotografií od Tibora Szalaye:
 |
Momentky z Radostovic Autor: Tibor Szalay Místo pořízení: Radostovice Formát/velikost: EXE 15,8 MB |
Zdroje dat:
- Radarové oddělení ČHMÚ
- Siemens AG
- Vaisala Oyj
Související odkazy:
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Radarové oddělení ČHMÚ
ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav – hlavní stránka
Radostovice 2007 – Meteorologický seminář Radostovice 2007
