Ve dnech 20.–22. dubna se konal ve výcvikovém a rekreačním středisku ČHMÚ v Radostovicích meteorologický seminář, který byl zaměřený na seznámení nás amatérů s tématikou konvektivních bouří. Ve spolupráci lidí z ČHMÚ a A.S.S. se nám podařilo sezvat kolem třiceti účastníků z řad profesionálních meteorologů a „amatérů“, kteří přijeli z různých koutů země a dokonce dorazili i lidé ze Slovenska.
Začátek programu byl naplánován na pátek 20. 4. na 17:00. V osazení Jan Drahokoupil a Miroslav Sedlmajer jsme z Brandýska vyrazili už po 10. hodině dopolední směrem na Zličín, kde jsme vyzvedli další dva účastníky – Lukáše Rongeho a Daniela Hubače. Po jedenácté hodině jsme již společně pokračovali klikatým směrem 🙂 na Radostovice. Cestu jsme sice neměli nejrychlejší, zato jsme mohli obdivovat krásy naší země. V Sedlčanech jsme se stavili na oběd a pak jsme pokračovali k cíli naší cesty. Přesto jsme do Radostovic dorazili už kolem půl třetí a byli jsme tak prvními příchozími. Po krátkém uvítaní s Martinem Setvákem jsme se ubytovali. Do zahájení programu jsme měli ale ještě dvě hodiny času, tak jsme se šli s foťáky projít do přilehlého lesa.
Když jsme se před pátou vrátili, tak už tam byla většina účastníků. Začali jsme se hned neformálně navzájem představovat, ale to již byl čas na zahájení oficiálního programu. Slova se ujal Martin Setvák a všechny nás pěkně přivítal. Pak jsme se pěkně jeden po druhém všem ostatním krátce představili. Poté jsme od Martiny Lacinové dostali několik nutných organizačních pokynů a informací. Zahájení a seznámení bylo tedy u konce a následovala první část programu – Intervalové snímání oblačnosti a následné zpracování dílčích snímků do formátu videa. Zde nás čekalo první překvapení, protože během našeho úvodního představování jsme byli „tajně“ snímáni webkamerou a teď nám M. Setvák pouštěl zrychlený záznam tohoto. Všichni jsme se docela zasmáli :-).
Následovala zhruba hodinová přednáška M. Setváka, který nás zasvětil do možností intervalového snímání oblačnosti a následné zpracování snímků do videa. V prezentaci jsme se dozvěděli, jakou technikou je možné time-lapse vytvářet (například webovou kamerou, digitálním fotoaparátem nebo video kamerou) a jakým softwarem spojit jednotlivé snímky do videa. Na prezentaci M. Setváka navazovala přednáška Jana Sulana z pobočky Plzeň, který nám ukázal možnost snímání oblačnosti pomocí IP-Kamery (což je webová kamera, připojená přímo do počítačové sítě), ukázal nám pár vhodných kamer jako je například IQ-Eye, kterou používájí na pobočce Plzeň. Po prezentaci nám ukázal několik videí z již zmiňované kamery, a musím říct, že některá videa stála fakt za to! Přednášku ukončil Petr Novák, který nám ukázal možnost použití digitálního fotoaparátu k intervalovému snímání a jeho ovládání přes počítač.
Poté se přistoupilo ke sledování celovečeního filmu „Den poté“. Tento film sklidil u zkušených meteorologů velký úspěch a někteří ho v různých částech nádherně komentovali. V částech filmu, kdy letadlo vletí do obrovského Cumulonimbu nebo když arktický vzduch, který klesal k zemi z horních hranic atmosféry „zmrazí“ vlajku USA se v místnosti vždy ozval smích, včetně od profesionálních meteorologů, kteří si film neskutečně užívali:-) Po skončení se šlo spát, protože ráno začala přednáška Petra Nováka o „Radarovém pozorování konvektivních bouří“.
Další den hned po snídani spustil svoji prezentaci na výše zmiňované téma Petr Novák z radarového oddělení ČHMÚ. Obsahem přednášky bylo jak seznámení s principy radarového snímání, historií radarového měření u nás, tak interpretace radarových dat a v neposlední řadě velmi zajímavá kapitola o nemeteorologických odrazech a „rušení“ radarů. Mezitím se mezi nás dostavil i Milan Šálek, přednášející dalšího tématu: Průzkum – historie, současnost, budoucnost. Ve své prezentaci doplňované Martinem Setvákem a Romanem Volným udělal průřez vývojem českého průzkumu, který funguje pod křídly dobrovolníků z řad zaměstananců ČHMÚ. Úkolem „průzkumu“ je zajištění stop a případných svědectví o možných mimořádných jevech a koordinace práce v terénu, komunikace je formou mailing-listu. Během přednášky jsme byli seznámeni také s několika zajímavými případy z historie průzkumu.
Poté již následovalo odlehčení od přednášek v přítmí promítacího sálu v podobě chutného oběda. Ihned po obědě jsme se hromadně vrhli do lesa a to nejen proto, aby se nám lépe trávilo, ale především najít a přinést větve a všelijaké dřevo na plánovaný večerní oheň. Během deseti minut se na dvoře nakupila obrovská hromada dříví, takže někteří z nás pochybovali, že jí večer úspěšně spálíme. Díky velmi příjemnému počasí se plánovaná diskuze nad tématy spolupráce ČHMÚ, České meteorologické společnosti a amatérů mohla přesunout na trávníček a tak jsme společně vytvořili ze židlí a laviček kolečko jako při terapeutickém sezení. Diskuze se sice rozjížděla velmi pozvolna a začínala spíše monologem meteorologů-profesionálů, ale později se atomosféra uvolnila a probírali se velice zajímavé nápady a problémy, točící se především okolo využití a poskytování radarových a družicových dat ČHMÚ.
Pomalu již nastal čas k přesunu zpět do interiéru na odpolední vrchol – přednášku Martina Setváka o družicových pozorováních konvektivních bouří. Již z úvodních snímků byl dobře patrný rozdílný pohled družice a radaru, což je logicky dáno jejich fungováním, ale občas se na to zapomíná. Během přednášky bylo rozebráno několik případů, kdy došlo k existenci tzv. vlečky nebo přestřelujících vrcholků; zajímavým případem je například česká supercela z roku 1986. Nakonec nám byl představen případ bouře z loňského června, kdy bylo mimořádně radarem snímkováno až do 20 kilometrů. V průběhu přednášky dorazila nedělní přednášející docentka Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry.
Mezitím jsme stihli zvládnout večeři a vydat se (ve složení osádky našeho automobilového vozu) obtěžkáni stativy, fotopřístroji a všelijakým příslušenstvím k jednomu z četných rybníků. Na hrázi jsme vytvořili organizovaný čtyřstup a jali se fotit kýčovitý západ – nutno však připustit, že fotky se vcelku vyvedly:-) Naše fotomísto však nezůstalo dlouho skryto, takže jsme s fotkami krvavého slunce zračícího se na vodní hladině nezůstali sami. Následoval návrat k táborovému ohni a opékání buřtů, k chuti přišli i tři dny staré rohlíky, samozřejmě zalité pivem:-) Naše skupinka se znavena odebrala ke spánku již o půlnoci.
Další den po snídani se přiblížila přednáška o dynamice silných bouří zpracovaná Danielou Řezáčovou a Petrem Zacharovem z Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA). Z tohoto tématu jsme měli trochu strach, zda porozumíme, ale oběma prezentujícím se povedlo nám celou problematiku dobře vysvětlit, hlavně docentce Řezáčové, která nám zajímavě zpodobnila proudění ovlivňující tvorbu oblaků:-)
Po kratší všeobecné diskuzi nastal čas na poslední oběd a sbalení si věcí, rozloučení se všemi, kdo ještě neodjeli a v neposlední době zaplacení účtu, abychom nedopadli jako nejmenovaný účastník jednoho z předchozích workshopů:-) Ještě před odjezdem proběhlo kvapné povyměňování kontaktů a v půl druhé jsme již byli na cestě s navigací zapnutou ve směru Sedlčany–Dobříš–Zdice–Zličín–Brandýsek, tak abychom se vyhli nedělní odpolední špičce a průjezdu celou Prahou.
Celou akci nemůžeme hodnotit jinak než velmi dobře připravenou a zorganizovanou, jak co se týče zázemí, tak přednášek a účinkujících lidí. Povedlo se, myslím, pěkné setkání profesionálů s amatéry a v neposlední řadě jsme poznali konečně osobně některé z našich dlouholetých přispěvatelů. Pohodě přidalo rozhodně pěkné „nadstandardní“ jarní počasí. Bouřky jsme si sice nevymodlili, ale ani tak nezůstala obloha se svým sobotním halovým představením pozadu.
