V období nevhodném pro rozvoj pořádné konvekce (např. letní tlakové výše, zima) se moje objektivy zaměřují alespoň na mlhy a inverzní oblačnost. Nebudu se zde přesně zabývat definicemi mlhy a jejím rozdělením, ale budu se snažit přiblížit běžnému pozorovateli počasí situace, kdy se lze setkat s mlhami.
Obecně vzato, mlha je oblak stratus, který svojí spodní základnou dosahuje až k zemskému povrchu. Vzniká kondenzací vodní páry z ochlazeného vzduchu v malých výškách nebo těsně u zemského povrchu. Mlhy se dělí podle toho, jakým způsobem dojde k ochlazování vzduchu u země (např. radiační mlhy, orografické, advekční, mlhy z výparu).
Údolní mlhy
Tyto mlhy vznikají zejména v noci a ráno tím, že se od povrchu ochlazeného radiačním vyzařováním tepla ochladí přízemní vrstva vzduchu. V terénních depresích a údolích řek je tento stav ještě umocněn tím, že studený vzduch je těžší než teplý, a proto do těchto depresí stéká z okolních kopců. Navíc téměř každým údolím protéká potok či řeka, které ještě zvyšují vlhkost vzduchu a tím podporují vznik mlhy.
Nejvíce se radiační ochlazování projevuje při bezoblačném počasí (zejména tlakové výše) a slabém větru (nejlépe do 3 m/s), který tak nemůže zajistit výraznější promíchávání nejspodnější troposféry. Pro vznik mlhy je potřebná i výše zmíněná vlhkost, kterou kromě vodních toků, můžou zajistit srážky v předchozích dnech, jež dostatečně nasytily půdu.
Údolní mlhy se obvykle začínají vytvářet z oparu několik hodin po západu slunce a rozplynou se krátce po jeho východu nebo se přetransformují v oblak stratus. V létě jsou radiační mlhy vázány zejména na údolí, zatímco v zimě mohou pokrývat celé území ČR a setrvat zde i celý den.
Pro družicové pozorování údolních mlh jsou nejvhodnější snímky VIS-IR (jen ve dne) z družic MSG a noční mikrofyzikální snímky družic NOAA.
Některé typické situace s výskytem údolních mlh a jejich pozorování:
5. června 2010 – radiační mlhy v údolí Berounky u Zbečna
Předpověď ČHMÚ na 5.6.2010
Situace: Přes střední Evropu bude k SV postupovat tlaková výše.
Počasí v noci:
Jasno, k ránu místy mlhy. Nejnižší teploty 11 až 7 st.C.
Slabý proměnlivý vítr do 4 m/s.
Počasí přes den:
Jasno, postupně až polojasno, ráno místy mlhy.
Nejvyšší denní teploty 20 až 24 st., v 1000 m na horách kolem 16 st.C.
Slabý proměnlivý vítr do 4 m/s.
(tzn. intenzivní radiační vyzařování díky jasné obloze a slabý vítr, který nezajistí promíchávání přízemní vrstvy vzduchu, dostatek vlhkosti ze srážek v předchozích dnech)
Pozorování:
Několik dní před tímto pozorováním vydatně pršelo, což zapříčinilo dostatek vlhkosti, a proto radiační mlhy nebyly vázány jen na údolí řek, ale i na mnohé terénní deprese, ve kterých se hromadil studený vzduch. Mlhy se v údolí Berounky začaly tvořit z oparu asi dvě hodiny po půlnoci a před východem slunce se už “přelévaly“ přes okraje údolí. Na družicových snímcích jsou vidět pouze ty mlhy, které dosáhnou větších vertikálních a horizontálních rozměrů (v údolí Berounky a Vltavy). Studený vzduch stékající do údolí následně proudil ve formě mlhy ve směru toku řeky rychlostí asi dm – první m/s. Mlha se během několika hodin po východu částečně vypařila a změnila v oblak stratus, který se odboural později.
 |
Noční mikrofyzikální snímek družice NOAA © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 241.4 kB |
 |
Animace z družice MSG. © Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 2498.7 kB |
20. 8. a 19. 9. 2010 – radiační mlhy v údolí Berounky u Křivoklátu
Na konci léta se u nás obvykle udržují stabilní tlakové výše a radiační ochlazování se zefektivňuje se stále se prodlužující nocí, což vede k tvorbě mlh nejen v údolích ale i na rovinatém terénu. V hlubokých údolích mohou přízemní teploty klesat až k bodu mrazu. K tvorbě pozorovaných mlh (obě pozorování byla téměř identická) došlo několik hodin po západu slunce a se snižující se teplotou postupně mohutněly. Během noci vznikly mohutnější mlhy (registrovatelné meteorologickými družicemi) i v podhůří Šumavy, Krušných hor, v údolí Vltavy a Labe u Hřenska apod.
 |
Noční mikrofyzikální snímek družice NOAA © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 408.1 kB |
 |
Noční mikrofyzikální snímek družice NOAA © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 401.9 kB |
 |
Animace z družice MSG. © Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 3507.8 k |
Zimní inverzní oblačnost
Teplotní inverze je stav, kdy se teplota s výškou nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Nejchladnější vzduch se v rámci inverze koncentruje nejníže, a pokud jeho teplota klesne na teplotu rosného bodu, tak dojde ke vzniku plošně rozsáhlých mlh nebo oblaků stratus. Tento stav se na našem území vyskytuje zejména v chladné polovině roku a to ve výškách zhruba do 1500 m při anticyklonálním počasí. Teplotní inverzi, kterou podporuje i silnější sněhová pokrývka, často způsobuje nadměrné radiační vyzařování zemského povrchu. Geneticky může být zimní inverzní oblačnost podobná údolním mlhám, ale je plošně mnohem rozsáhlejší a může zakrývat celé území ČR bez ohledu na orografii (výjimkou jsou relativně vysoké pohraniční hory). Sluneční záření často nemá dostatek energie pro odbourání mlh, protože se mj. v chladné části roku nachází nízko nad obzorem. Proto několikadenní inverze bývají ukončeny až s příchodem fronty, která promíchá spodní část troposféry. Inverzní oblačnost výrazně zhoršuje rozptylové podmínky a bývá příčinou smogových situací.
Pro družicové pozorování mlh jsou nejvhodnější snímky 24h-MF a VIS-IR (jen ve dne) z družic MSG a noční mikrofyzikální snímky družic NOAA. Všechna tato data jsou veřejně dostupná na webu ČHMÚ.
Některé typické situace s výskytem údolních mlh a jejich pozorování:
29. 12. 2010 Inverzní oblačnost nad celou ČR pozorovaná z Krušných hor
Předpověď ČHMÚ na 29. 12. 2010
Situace : Počasí nad střední Evropou bude ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu.
Počasí v noci:
Zataženo nízkou oblačností, ojediněle slabé sněžení. Na horách a jen
ojediněle i v nižších polohách, jasno. Nejnižší teploty -9 až -13 st.C,
při celonočním vyjasnění ojediněle kolem -20 st.C.
Slabý proměnlivý vítr do 3 m/s nebo klidno.
Tlaková tendence: setrvalý stav
Rozptylové podmínky: nepříznivé
Počasí přes den:
Zataženo nízkou oblačnosti, ojediněle slabé sněžení. Na horách a ojediněle,
postupně místy i v nižších polohách, jasno. Nejvyšší teploty -10 až -6 st.C,
v 1000 m na horách kolem -2 st.C. Slabý proměnlivý vítr do 3 m/s nebo klidno.
Tlaková tendence: setrvalý stav
Rozptylové podmínky: nepříznivé
Pozorování:
Již den před tím (28. 12.) se za jasného počasí začala tvořit teplotní inverze a po západu slunce i s ní spojená inverzní oblačnost, která zakryla celou ČR, kromě pohraničních hor. Podle aerologických diagramů a webových kamer ČHMÚ bylo zřejmé, že horní hranice inverzní oblačnosti leží v výšce asi 700 – 800 m n. m., což mě přesvědčilo k odpolednímu výjezdu do Krušných hor. Oblačnost se po celou dobu pozorování držela ve stejné výšce, což mi dovolilo pořizovat krásné snímky oblačnosti až do tmy. Z oblačnosti vystupovaly jen hřeben Krušných hor, nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m n. m.) a dým z elektráren v podkrušnohoří. Moje pozorování ukončily až postupně umrzající končetiny:-). Inverze se rozpustila až s příchodem frontálního systému následující den.
 |
Snímek z družice NOAA. © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 166.5 kB |
 |
Snímek z družice NOAA. © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 406.9 kB |
 |
Animace z družice MSG. © Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 7152.2 kB |
 |
Aerologický výstup © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 10.3 kB |
29. 1. 2011 Inverzní oblačnost v sz. Čechách z Milešovky
Předpověď ČHMÚ na 29. 1. 2011
Situace: Počasí u nás bude ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu, která k nám zasahuje od severu.
Počasí (05-22):
Převážně jasno, místy zataženo nízkou oblačností nebo mrznoucí mlhy.
Nejvyšší teploty -4 až 0 st., v 1000 m na horách kolem -4 st.C.
Mírný východní až jihovýchodní vítr 3 až 7 m/s.
Tlaková tendence: slabý pokles
Rozptylové podmínky: mírně nepříznivé, na severovýchodě nepříznivé. Odpoledne místy dobré
Pozorování:
Situace opět vypadala příznivě pro výskyt inverzní oblačnosti s nízko položenou její horní hranicí, protože den před tím bylo jasné počasí tlakové výše s mírným větrem. Po shlédnutí kamer ČHMÚ (především té na Milešovce), družicových snímků a aerologických diagramů jsem se v půl 4 ráno rozhodl vyjet na Milešovku a dostat se na vrchol ještě za tmy, abych mohl pořídit fotografie „moře“ se stopami hvězd. Nejprve mě čekal 3 km dlouhý pochod nelítostným kopcem a lesem, kde jsem měl trochu nahnáno ze zvířat 🙂 Na vrcholu mě však čekalo nemilé zjištění. Horní hranice inverzní oblačnosti sice byla dostatečně nízko pod vrcholem Milešovky, ale díky jv. větru o síle až 10 m/s docházelo k “vytlačování“ oblačnosti po návětrné straně Milešovky a přes její vrchol. To pro mě znamenalo, že jsem výjezd podnikl naprosto zbytečně a místo toho jsem mohl spát jako normální člověk. Podařilo se mi pořídit pouze několik zajímavých fotografií.
 |
Snímek z družice NOAA. © Český hydrometeorologický ústav, NOAA Velikost: 413.6 kB |
 |
Aerologický výstup © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 52.7 k |
