J. Fous
Tak jako každý rok, i v roce 2019 jsem se těšil, co že nám obloha v podobě NLC oblaků přinese. Se začátkem června přišel každodenní kolotoč večerního ponocování a k tomu ranního brzkého vstávání. Nutno říct, že táhnout to 2 měsíce v kuse je docela záhul :-).
První NLC se ukázaly již 3. 6., ty mi ale bohužel unikly, budík ve 3 ráno byl pozdě, rozplynuly se právě v tuto dobu, tak jsem si je jen prohlédl na kamerách a pokračoval ve spaní.
9. 6. a 10. 6.
Dvě rána se slabšími úkazy dle mého pozorování – pouze v ranních hodinách, ale bylo vidět, že sezóna se pomalu rozjíždí.
13. 6. večer a 14. 6. ráno
S blížícím se stmíváním jsem sledoval webkamery z východu republiky, jsou dobrými pomocníky (na západě máme poté čas na přípravu) a kamera z Lysé hory ukazovala, že se něco nahoře děje. A s příchodem 22. hodiny se skutečně začaly ukazovat i tady. Sice jen okenní dokumentace, ale první výraznější NLC sezóny jsou tu.
Nastavuji budík na ráno, co kdyby se náhodou objevily lepší. Ve 2:30 zvoní budík, kontroluji kamery a … jsou tam. A vypadají zajímavě, s každou další minutou stoupají výš a zjasňují. Zkouším 1 cvak z okna. Jsou natolik výrazné, že vyrážím do terénu. Po příjezdu na pole jsou nádherně vidět a doslova svítí z oblohy.
Sice se postupně rozednívá, ale to jim evidentně nevadí, stále víc stoupají a zjasňují. Nakonec to byly nejdéle pozorovatelné NLC v této sezóně, byly vidět i po 4. hodině ráno za již výrazného světla.
17. 6. ráno a večer, 18. 6. ráno
Po 2 dnech pauzy se ráno opět objevily. Zde již ale ouřadovala nižší oblačnost, a tak bylo třeba se přesunout víc na jih, abych se vymanil z deklu. Nakonec stačilo pár km, aby se daly alespoň zdokumentovat. Budou i večer nebo nebudou? Ano, byly také, opět poměrně výrazné, ale opět nechyběla oblačnost. Nakonec jsem skončil po půlnoci poblíž Nechranické přehrady, když už zeslábly a padly pod horizont. Rychle domů a spát, budík na 2:30 a … ráno opět nechyběly, opět výraznější a s celkem zajímavou strukturou.
21. 6.
Po 3 dnech pauzy přišlo něco, co asi nikdo nečekal. NLC po celé obloze. První zprávy se ke mě donesly již před 22. hodinou z východu, že jsou NLC i na jihu, kouknul jsem z okna a tady všude nízký mrak. Pouze na severu byla vidět větší oblačná díra. Na kamerách už zářily přes celé záběry, a tak nezbývalo nic než vyjet na sever vstříc čisté obloze. Nakonec opět stačilo jen pár km a začalo divadlo, kdy NLC oblaka byla od západu přes sever až na východ a až nad hlavu, s jemnou výraznou strukturou. Rychle pár fotografií a přesouvám se do Kadaně. Bohužel se mnou se přesouvá od západu i nízký mrak, takže mi moc prostoru pro fotografii nad Kadaní a Ohří nedal. Během chvíle se úplně zatáhlo a bylo hotovo. Během noci se opět vyjasnilo, ale tentokrát se pravidlo ranních NLC nepotvrdilo.
24. 6.
Další z výraznějších ranních NLC přišly za 3 dny. Večerní mi nějak unikly, ale ranní byly opět pěkné. Byly hlavně severním směrem, slabší druhá část byla východním směrem. Vydržely také až do úplného rozednění do cca 4:00h, místy se spojily i s radiačními mlhami :-).
27. 6.
Opět po 3 dnech se ukázaly, tentokrát ale velmi slabé a sotva viditelné a co do plochy malé, ukázaly se až hodně pozdě za poměrně výrazného světla.
28. 6.
Další pozorování ranních NLC oblaků, tentokrát méně výrazné, ale zabírající poměrně široký záběr nad horizontem, rozdělené na 2 skupiny, jedna na severu a jedna na SV menší, sahající výše ve slabém pruhu.
3. 7.
Další poměrně výrazné NLC se ukázaly hned zkraje července. Sice opět nechyběl mrak záškodník, ale občas se přece jen podařilo něco pozorovat a nafotit. Byly od severu až po východ a stoupaly poměrně vysoko. Byly pozorovatelné opět až do 4. hodiny ranní, když se již pro velké světlo na obloze ztratily.
4. 7.
Slabší NLC se ukázaly i následující ráno, i když byl opravdu jen slabé a spíš více méně viditelné jen fotograficky.
6. 7.
Po jednodenní pauze se ukázaly opět NLC, i když na obloze se praly s oblačností. Nakonec se podařilo je pozorovat aspoň chvíli, kdy oblačnost trochu ustoupila.
7. 7. večer a 8. 7. ráno
Po delší době se ukázaly NLC oblaky večer i ráno. Jednalo se ovšem o nepříliš výrazné (večerní) pozorování. Ranní byly o něco lepší s jemnější strukturou a vyšší jasností. Bylo ale znát, že se blíží konec sezóny každým dnem.
Následující dny již nepřinesly výraznější NLC oblaky (kromě 11. 7. večer, kdy bylo ale všude zataženo), pozorovány byly 16. 7. ráno, 17. 7. večer, 22. 7. ráno a 23. 7. večer.
Poslední NLC oblaky se ukázaly 24. 7. ráno, kdy byly opět ve 2 skupinách – na severu a pak i směrem k východu poměrně vysoko. Bohužel to již byly opravdu poslední v sezóně a další se neukázaly. Sezóna 2018, kdyby byly pozorované ještě 3. a 7. 8. se tedy nezopakovala, i tak se jednalo o velmi vydařenou sezónu s poměrně velkým množstvím výraznějších pozorování.
J. Drahokoupil, D. Müllerová
Letošní sezóna NLC byla úchvatná. NLC byly poměrně často a dostávaly se nezvykle vysoko. A tak jsme si je mohli užít i přímo nad hlavou tak, jak to známe z fotek z vyšších zeměpisných šířek. Ovšem stejně jako v minulých letech i letos fungovaly Murpyho zákony na 100% a většina úkazů se klasicky odehrávala za nebo mezi nižší oblačností a nebo zrovna, když jsme se tomu neměli čas věnovat, či se nám zrovna nechtělo vstávat :-). A tak navzdory bohaté sezóně máme v Brandýsku jen 6 pozorování. Soustředili jsme se spíš jen na ty výraznější…
13. 6. večerní:
První letošní NLC jsme zaznamenali téměř v půlce června. A Samozřejmě u toho nemohla chybět ani oblačnost :-).
17. – 18. večerní a ranní:
Vzpomínám si na zoufalství, když jsme večer při pozdním návratu z Prahy po D7 koukali do rozzářeného severu bez možnosti zastavit a bez možnosti vyfotit TO. Sotva jsem dorazili domů, honem jsme utíkali zachytit alespoň zbytky, které ještě nezakryl mrak, který už se velice těšil… 😛
… a jelikož po večerních bývají často i ranní, které jsou mnohdy i lepší, tak jsme si chtěli trochu spravit chuť a nařídili si budíka. Nakonec byly výraznější ty z večera, ale i ráno se něco zadařilo. Hlavně severní část měla poměrně výraznou a zajímavou strukturu.
21. 6. večerní
Vrchol letošní NLC sezony a možná i ostatních sezón, které pamatujeme. NLC se rozprostíraly téměř po celé obloze, pokud tedy člověk zrovna nehonil bouřku… viz náš jiný článek 😉
(fotky z Mandavy + animace z kamerky)
24. 6. ranní
Konečně bez mraků. NLC docela výrazné i když jich nebylo mnoho.
3. 7. ranní
Poslední letošní úkaz, který jsme tu v Brandýsku zaznamenali a asi i nejúspěšnější, ačkoliv ani tentokrát nemohl alťák chybět :-P. Pás NLC se objevil až přímo nad hlavou (čemuž pás Ac zdatně sekundoval 😛 ).
M. Popek
21. 6.
Večer 21 července jsem pozoroval asi ty nejlepší NLC od roku 2005, kdy jsem tento zvláštní druh vysoké oblačnosti začal pozorovat. Byl to ten největší úkaz, který se zároveň trefil do vynikajících bezoblačných podmínek. Mohutný úkaz se táhnul zpočátku neobvykle k jihu (azimut snad až 205°!). Severovýchodní hranice viditelnosti NLC se mohla pohybovat kolem 40°. Po soumraku zde byl zbytek orografické oblačnosti, která se naštěstí včas odsunula za severozápadní obzor, a tak jsme si mohli tento úkaz vychutnat v plné kráse. Ke konci viditelnosti NLC horní jižní část podivně zčervenala což sem viděl poprvé! Zřejmě se jedná o podobnost s červánky u troposferické oblačnost (viz přiložený obrázek s vysvětlením).
J. Kaňovský – Černotín, okr. Přerov
Když se řeknou NLC loni v létě, tak mnohým z nás se vybaví pracovní den datum 21. 6. a neuvěřitelné divadlo, které se tehdy na obloze ve večerních hodinách odehrálo. Pro mě tento den znamenal nejdelší pozorování NLC, ale taky velký provar, protože jsem s sebou neměl foťák ani stativ, jen mobil, který sice NLC zachytil pěkně, ale jemné struktury se slily do větších ploch a nebylo to ono.
Jen o několik dní dříve se ale odehrál úkaz, který málem zůstal v zapomnění a právě o tomto, i když slabším, přesto mimořádně rozsáhlém úkazu NLC, vám chci něco povědět.
Den 17. června začal jako každý jiný pracovní den. Po příjezdu z práce byly na obloze cirry, ale žádné halové jevy na nich, tak jsem to nechal plavat. Až večer kolem sedmé jsem viděl divně široké halo, tak jsem udělal fotky na skládačku (zde nepublikovanou) a vylezlo z toho kromě malého hala i 23° horní parhelium a obě 18° parhelia. Celkem mě to potěšilo. Po očku jsem pak sledoval NLC radar, ale na něm nebylo nic zajímavého. Cirry začaly lehce řídnout, tak jsem kolem 21. hodiny vykoukl z okna a zaujala mě zvláštní oblačnost východním až jihovýchodním směrem, co vypadala jako cirry, ale byla jasnější.
Kolem 21:15 jsem udělal fotku té části oblohy, protože v Maďarsku v té době hlásili NLC a opravdu to byly ony. Sahaly na východní obloze až 45° nad jižní obzor a táhly se přes zenit až na západ, kde mezi cirry postupně prosvítaly jasnější modravé a tyrkysové oblasti stříbřitých oblak. Vyběhl jsem za barák na kopec a během dalších 40 minut jsem pozoroval vývoj, ale bohužel překážely ony cirry, na kterých se objevily zmíněné halové jevy. NLC se pak vyskytly i ráno, ale ve slabší podobě a mě cestou do práce (18. června) čekalo překvapení v podobě HDO a CZO na cirrech.
Další úkaz NLC pak proběhnul v pátek 21. 6., ale to je už jiný příběh, který mnozí jiní zdokumentovali lépe, než já.
M. Grék
21. 6.
Měl jsem pár dní před odevzdáním bakalářské práce, a tak jsem dodělával drobnosti, což znamenalo, že jsem moc pozornosti bouřkám či NLC nevěnoval. Večer jsem kamaráda, který mi pomáhal s filtrací dat do Bc. práce, vezl domů. Hned co jsme vylezli z bytu, všiml jsem si na západní straně stříbřitého povlaku na obloze. Nechtěl jsem tomu prvně moc věřit, ale stejně jsem preventivně s sebou sbalil i stativ a foťák. Než jsem všechno dobalil a než jsme se dobelhali k autu, bylo to jasné, oblaka jen zjasňovala, a tak jsme vyjeli na nejbližší vyhlídku – do městské části Ostravy Výškovic. Na louce jsme nakonec byli téměř hodinu, NLC neměla tendenci slábnout, spíš se naopak ještě zjasňovala. Bez jakýchkoliv pochyb mohu tato NLC nazvat jako nejsilnější a nejkrásnější, co jsem měl možnost pozorovat.
D. Erban
17. 6. 2019
Delší dobu jsem řešil, že jsem neviděl NLC, až přišel den, kdy radar ukazoval slušný bordel, tak jsem vyrazil s kámošem na Horní Paseky u Aše. Bordel na radu nekecal a ofotil jsem si nejhezčí NLC, keré jsem pozoroval. Spokojenej jsem odjel domů ale…
R. Šubert – Fryčovice, okr. Frýdek-Místek
Již několik let se věnuji krajinářské fotografii, rád si občas bezúmyslně vyrazím do přírody. Mnohdy ani nevím proč, ale většinou jsou to momenty, co mě přináší “štěstí” ve formě pozorování zajímavých jevů na obloze. Ať už se jedná o bouře, padající hvězdy, západy slunce, úchvatné kontrasty, barevné tóny oblačnosti apod. Řídím se heslem.“Být včas na správném místě”. Proto se rád vracím na své oblíbené místo k našemu “fryčovickému” rybníku, kde se mnohdy setkávám s překvapením. A to mě na tom nejvíce baví!
V měsíci červnu jsem zaznamenal tři večery, kdy mně situace umožnila sledovat noční svítící mraky. Červenec přinesl pouze jedno ráno s NLC. Z mého pohledu si troufnu tento rok zařadit mezi špičku kvalitních NLC od roku 2015.
Večerní NLC – 10. června 2019
Pro mnohé obyvatele Čech byl tento večer spíše zklamáním. Ve velké míře noční svíticí mraky stínila oblačnost. Zde na východě Moravy a Slezska bylo převážně skoro jasno. Radar zaznamenával slabé odrazy, proto jsem neváhal, popadl fotoaparát a vyrazil na pole. Krátce po 22. hodině se skutečně zvýraznila severozápadní světová strana pěknými NLC. Nic extra to nebylo, ale i to se počítá mezi úlovky.
Večerní NLC – 17. června 2019
Tento klidný bezvětrný večer jsem vyrazil ven na své oblíbené místo k obecnímu rybníku. Zavzpomínal jsem na rok 2015 a představil si scénu odrážející se oblohy na vodní hladině. Jako první mě napadlo kouknout na radar, ale nic zajímavého jsem na něm neviděl. Poté jsem začal doufat, že se objeví něco “svítícího” s připsáním dalšího dne do konta pozorování. Nakonec štěstí přálo připraveným a skutečně se ve vrstvě rozpadajících se cirrů na severním obzoru začalo klubat něco “stříbřitého”. Ano, jednalo se skutečně o NLC, bohužel zacloněné v oblačnosti. Každopádně i tak to byl hezký večer, kdy jsem neodešel s prázdnou kartou.
Večerní NLC – 21. června 2019 (letní slunovrat)
Tento den po příchodu z práce jsem si řekl, že půjdu ven. Vyrazil jsem na vycházku do lesa, slunce již zapadlo a nastala tzv. “modrá hodinka”. Je to chvíle po západu, která trvá asi půl hodiny. Slunce je už pod obzorem, ale ještě stále ozařuje oblohu, od které se odráží modré světlo na krajinu. Opět jsem skončil na svém oblíbeném místě u rybníku, posadil se na lavičku, chvíli přemýšlel, zavřel oči a zaposlouchal se do žabího koncertu. V momentě, kdy otevírám oči, vidím regulérní záři. Připadal jsem si jako za úplňku. Vodní hladina rybníka se proměnila v jedno obrovské zářící zrcadlo. Prostě noční magie. 🙂
Takto výrazné NLC jsem ještě v našich zeměpisných šířkách neviděl. Bylo to něco neuvěřitelného!
Výrazný úkaz sledovali také lidé z centra Ostravy, nebo Frýdku, kteří absolutně neznají charakteristiku tohoto jevu, protože je zde nejvíce světelného smogu z celého kraje.
Počasí přálo po celou dobu pozorování, což bylo klíčovým momentem pro vydařené fotografie. Veškerý “nepořádek”, co by překážel v kompozici, se rozplynul. Tento večer jsem zde strávil několik hodin až do samého konce, kdy mraky nad severozápadním obzorem postupně zanikly.
Ranní NLC – 3. července 2019
Poslední slabší NLC v tomto roce jsem zaznamenal ráno, ještě než jsem vyrazil do práce. Byly na rozdíl od těch večerních zajímavě zvrstvené a fotil jsem je krátce po půl čtvrté ráno.
D. Boura – Děčín
21. 6. 2019
Již několik dní jsem se snažil zachytit pozorování NLC, které patří k velmi krásným ozdobám na naší obloze. Jelikož jsem částečně na okraji husté zástavby okresního města s poměrně velmi členitým terénem s přechodem do značně kopcovité krajiny, nedělal jsem si nijak velké iluze a o to více jsem byl překvapen, když se mi nečekaně při západu kolem 22. hod. rozzářil celý obzor od S až po Z. V tu chvíli jsem nemohl věřit svým očím a chvíli jsem přemýšlel, jestli to opravdu je NLC, nebo nějaký záškodník nízké oblačnosti. Něco tak uchvátného jsem ve své lokalitě ještě nepozoroval, navíc velmi vysoko nad obzorem, jako by to člověk měl přímo nad hlavou. V uplynulém roce jsem pozoroval NLC celkem 3 krát, v prvních dvou případech při plánovaném pozorování byly NLC jen velmi slabé při S obzoru a aby byly viditelné, musel jsem vyšlápnout kopec a dívat se mimo osvětlenou městkou kotlinu.
L. Ronge – Trutnov
