Místo konference alias ECSS Venue se konalo v nádherném barokním sále Sparkassensaal. Zahájení bylo naplánováno na 9:00 a za půl hodinky se začalo s první částí celé konference s názvem Numerical Weather Prediction.
Numerical Weather Prediction
První bod na programu byl talk Simulation of historic European tornado events using the 20th Century Reanalysis Harolda Brookse. Jako case studies byly použity případy outbreaku z roku 1967 ve Francii (známý též jako Western Europe tornado outbreak, report z Holanska k nalezení zde), outbreaku v Borculu z roku 1925 a tornádo z roku 1916 ve Wiener Neustadth, kterému se budeme věnovat podrobně později. Jak se simulují italské supercely představil Mario Marcello Miglietta na případu z supercely Friuli-Venezia. Celý talk lze shlédnout na tomto odkaze.
Nowcasting and forecasting
Krásy automatizace warningů byly představeny v talku Paula Jamese v podobě německého NowCastMIXu, který je aktuálně ve vývoji pod hlavičkou DWD. Celou prezentaci lze najít na tomto odkazu. Další automatizované vydávání předpovědí přišlo z dílny MeteoSwiss, založené na nowcastingovém systému TRT – Thunderstorms Radar Tracking. Nástroj slouží k trackování bouřkových buněk a sledování jejich vývoje v časovém posuvu. Allesandro Hering ve své prezentaci nastínil, jak by se tato vychytávka dala využít např. k rozesílání varovných SMS v okruhu výskytu bouřek. Malé nahlédnutí do předpovídání bouřek ve Finsku ve spolupráci s neuronovou sítí poskytla prezentace Petra Ukkonena. Ačkoliv jsem se setkala s nakousnutím ideje užít strojového učení v kombinaci s WRF v brmlabu, je to pro mne absolutně terra incognita. Zároveň tedy není překvapením, kolik projektů týkajících se tohoto tématu již po světě existuje, zároveň už se neuronové sítě přihlásily o část práce v oblasti výpočtů numerických modelů. Asi mám profesní deformaci, automatizace totiž tvoří zásadní část mé pracovní náplně 🙂
Icebreaker Reception
Posledním pondělním bodem na programu byl večerní icebreaker, tedy zajímavá příležitost k seznámení se s ostatními účastníky konference. Po pokecu s početnou československou částí výpravy jsem skončila u „videosession“ s částí ESSL týmu spravující ESWD. Povídalo se nejen o tornádech s přechodem z Německa do Čech, ale také o často kladených otázkách okolo ESWD. Není nad to ujasnit si některé záležitosti přímo s provozovateli databáze. První den jsem tedy přežila překvapivě dobře.
Climatology
K efektu „reklamy na Bóbika“ došlo u prezentace Johna Allena díky slidu vtipkující na téma neštastně řešených reportů krup. Takže „take home message“ je tedy snažit se být při reportech např. do ESWD pokud možno co nejpřesnější a tomuto efektu se vyhnout. Ruku na srdce, kdo z vás report tohoto stylu neviděl alespoň jednou? Připravte se na to, že takovou činnost budete na výjezdech či stormspottingu dělat – mít s sebou malé pravítko ať už fyzické či v podobě aplikace na telefonu je velmi praktická věc 🙂 Dáša Mullerová a Honza Drahokoupil to vyřešili vizitkami s 10cm pravítkem na zadní straně, aplikací na telefonu to řeším já, neboť telefon je věc kterou mám neustále po ruce, ať už jsem kdekoliv.
Krásné infografiky týkající se nejen historie, ale též statistik pozorování tornád v Evropě měl ve svém talku Bogdan Antonescu, viz přiložená serie slidů pod fotkami. Jak vlastně viděli tornáda a waterspouty pozorovatelé předešlých generací a jak vypadalo tehdejší zaznamenávání pozorování lze nahlédnout v posteru „On the violence of tornado, and the storm“, dostupném v článku na blogu autora. Zajímavé je též složení „sběratelů“ těchto jevů. Tak např. u Jeana Charlese Athanase Peltiera si většina lidu nejspíš spojí s Peltierovým jevem či Peltierovým článkem, nikoliv však s reporty tornád.
Také v Evropě se vyskytují tornado outbreaks. Na základě jakých parametrů vlastně outbreak jako jev definovat a jak se dají outbreaky dostat za použití ESWD dat pomocí reanalýzy představil Lars Tijssen.
Satellite
Výhody MSG rapidscanu ve vztahu k overshooting tops a vlastnosti databáze schraňující tento fenomén odprezentoval Martin Setvák. Dokonce i AMS a spol. měla možnost se zapojit do prací souvisejících s rapidscany v roce 2012 a to sběrem timelapsů.
Poster session 1
První prezentace posterů v druhém patře probíhala za patřičného hemžení meteorologického lidu. Poster je obvykle A1-0 plakát s představením právě probíhajícího rozpracovaného projektu či nástinu experimentu. Materiál je většinou papírový, ale byl tu k vidění jeden látkový. Lidé migrují od panelu k panelu a ptají se autorů na doplňující informace k prezentované záležitosti. Často obsahují interaktivní prvky jako QR code či jiné formy odkazů na zdroje. Vyhrazená hodina a půl by dozajista nestačila k oběhnutí všeho, někteří prezentující byli na místě již před samotonou session.
Trošku netradičním prvkem v prvním patře byla umělecká instalace tvořená z plátěných boxů, které byly vystaveny napospas živlům na různých rakouských lokalitách v průběhu roku 2013. Inu dneska už může umění dělat skoro každý. I počasí.
Pár fotek z atmosféry na místě 🙂 V době lunchbreaku, kdy se všichni rozprchli po okolí za účelem lovu něčeho k jídlu nebyla v sále skutečně ani noha. Vždy bylo ale možné najít někoho u zmrzlinového půltu na schodišti. Výborný sociální prvek, při pojídání zmrzliny jsem načala spousty diskuzí 🙂
National efforts at forecasting , warning and research
Americká NSSL oslavila 50 let existence. Současný vývoj a výhledy do budoucna představil Steven Koch. Z plánovaných záležitostí z této instituce stojí rozhodně za zmínku projekty FACETs, MPAR, na poli forecastingu pomocí blesků užití tvz lightning jumps.
Co všechno se dá dělat se snímky z MSG nastínil Jochen Kerkmann ze školícího týmu EUMETSATu. Protože je toho opravdu hodně, přikládám link dostupný online kde lze najít spoustu tipů pro interpretaci rozličných produktů ze satelitních snímků. Věřím že se některé z nich mohou hodit. Přehled jak se napříč Evropou dělají varování si připravil Alois Holzer. Byl to rozhodně zajímavý výlet do tohoto světa – v chaosu plynoucího z rozdílných parametrů, tresholdů a časových rozmezí se může jeden rychle ztratit. Většinově stále převažuje manuální tvorba varování.
„Tornado of 1916“ guided walking tour
Prohlídka města s poněkud netradiční tematikou cestování po místech škod tornáda z 10. července 1916 byla předposlední částí středečního programu. Nutno podotknout, že Wiener Neustadt rozhodně není obvyklou turistickou destinací a dobře vybavená skupina s množstvím A3 kartonů a mikrofonem budila v městečku značnou pozornost. Pár kolemjdoucích se dokonce zastavilo a celou sešlost si vyfotilo.Zastavení proběhlo na jednotlivých místech s fotografickou dokumentací škod, tudíž šlo porovnat stav před a poté. Události je též věnován pomník na městském hřbitově. Tornádo si vyžádalo 36 obětí. Poslední zastávka byla situována před branou bývalé Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, kde tornádo způsobilo největší škody (až F4+ podle stupnice ESSL) a vzalo nejvíce životů. Poster k události ke stažení zde.
Conference dinner
Společenský event schovaný názvem conference dinner spočíval, jak jinak, než ve večeři. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. A nebo ne, i náhoda má své kouzlo… Nezbylo na mě skoro žádné místo, tudíž jsem vylosovala náhodnou skupinu meteorologů s volným místem k sezení. Moje přítomnost padla na skupinku ze srbského RHMZ a mého „hotelového spolubydlícího“ Abdullaha Kahramana z Istanbulské univerzity. Probírali jsme všechno možné, od lokálních podmínek domovských zemí, až po věci týkající se talků a posterů viděných během posledních tří dnů. Ale došlo třeba i na diskuzi o rozdílech mezi češtinou a srbštinou…v angličtině 🙂 Na tento večer připadal ještě jeden bod programu – udělení Nikolai Dotzek Award v podobě obří kroupy. Třetí cenu v pořadí obržel Harold Brooks.
Storms, supercells and tornadoes
Tato část byla hodně o modelování, tudíž se musím přiznat, že jsem se dost často nechytala 🙂 Každopádně z toho, co jsme pochytila, můžu třeba uvést pěknou prezentaci týkající se vlivu gravitačních vln nad orografií, anabatických a katabatických větrů ve vztahu k silným bouřkám v prezentaci Alejandra de la Torre. Lokace této studie je pro nás mírně exotická – Jižní Andy. Kdo byl na posledním bouřkovém semináři, vzpomene si na misocyklóny, o kterých povídal Jan Sulan. Rozšíření tohoto tématu přinesla Kelsey Mulder v prezentaci Origin of Vertical Vorticity in Misocyclones along a Tornadic Narrow Cold Frontal Rainband in the UK. Celou prezentaci včetně komentáře je možno shlédnout zde.
Poster session 2
Druhá část posterových prezentací probíhala v obdobném duchu jako první. V záhlaví je např. poster Bernolda Feursteina o silném tornádu v Německu z 18. století. Pokud jsem u minulé poster session zmiňovala interaktivitu, objevil se poster interaktivitu přímo vyžadující. Lisa Schielicke a její poster Size and intensity of vortex structures in a simulated idealized supercell as seen from the kinematic vorticity number získal srdce poroty a získal ocenění za favorite poster jak ze strany účastníků, tak ze strany komise.
Dále se zde vyskytla práce týkající se určování škod pomocí poškození na různých částech rozličných druhů dřevin v podání Martina Hubriga. Poster je dalším dodatkem do chystané IF-Scale – International Fujita-Scale. Více o IF-scale v naskenovaných dokumentech.
ESSL jde s dobou dle aktuálního zalíbení v sociálních sítích. V průběhu celé konference bylo možné sdílet postřehy a fotky na twiterrovém kanále pod hashtagem #essl_ecss. Provoz procházející skrze toto médium bylo možno sledovat i v offline verzi na dvou panelech v sále.
Lightning
Tato část se mi líbila asi nejvíce, neboť blesky jsou aktuálně kvůli projektu, který právě startujeme, středem mé pozornosti. Velmi hezkou prezentaci měla Vanna Sullivan z Texas Tech University, týkající se rozdílné polarity náboje bouřek v různých „regionech“ a různých stádiích vývoje během pozorování. Protože prezentace zatím není nikde online, přikládám pro zběžný přehled alespoň poster a pdf týkající se stejného tématu. Další příspěvek se týkal velmi podobného tématu z dílny Oskara van der Velde. Trocha statistiky ještě nikoho nezabila, a tudíž jsme podívali na charakteritiku dat získaných z Ebro Lightning Mapping Array. 3D zobrazení vlastností a rozložení blesků z LMA byla luxusní podívaná. Poslední položkou byla kombinace pozorování na SYNOP stanicích a polské detekční sítě PERUN, tedy srovnání počtu dní s bouřkou hlášených ze stanic v závislosti na vzdálenosti blesku zaznameném detekční sítí. Zkoušeli jste někdy sami měřit, z jaké vzdálenosti je ve vaší lokaci hrom ještě slyšitelný? S realtime vizualizací BO by to mohlo být zajímavým zpestřením pozorování 🙂
Video Session
Sbírka toho nejlepšího, co Evropa dala na poli tornád, byla představena v příspěvku Thila Kuhna. „Chaserpicnic“ je tak z hlavy nevyženu. Oskar van der Velde poskytl vlastní pozorování z své vysokorychlostní kamery. Záznamy všemožných typů blesků se zřetelnými fázemi vývoje můžete zkouknout na vimeu autora. Nakonec připadla scéna s waterspouty.
Radar
Project PECAN je uživatelům našeho IRC znám spíše perfektní prací se sociálními sítěmi – konkrétně častými updaty twiterového účtu. Letošní léto proběhl na pláních v USA rozsáhlý sběr dat se záměrem přijít na kloub nočním MCS. Předběžná data a poměrně široká plejáda rozličné techniky – od DOW přes mobilní meteostanice, sondáže, až po tři kusy letadel byla představena v prvním pátečním talku. Ukázalo se také, že touha po pořádném stanovišti se netýká pouze stormchaserů, ale i pro DOW je potřeba vybrat perfektní místo. A ani v placatém terénu Great Plains to vůbec není triviální úkol, v ČR by se asi obsluze DOW nelíbilo 🙂
Impacts
Nejzábavnějším bodem impaktové části byla bezpochyby prezentace Martina Gobera s přehledem různých „urban legends“ týkající se bouřek v Německu. Pověry „Berlín zabíjí bouřky“ či „Labe žádná nepřekročí“ podrobené exaktní studii pomocí analýzy dat vrhly na celou problematiku zajímavé světlo, protože několik obdobných pověr žije i na území České republiky nejen mezi běžnou populací, ale i mezi stormchasery. Takže, není na čase se na nějaké pověry podívat a vznést „Myth busted“? Alexander Keul odprezentoval zajímavý přehled postavený na datech z různých částech světa obývaný různými typy lidských populací. Poněkud zárážející bylo zjištění, že lidé s vyšší úrovní vzdělání bývají častější obětí meteorologických živlů, neboť právě díky informovanosti pociťují mnohem menší strach než méně vzdělaná populace. V listu sportů se také vůbec neumístil golf, jak je zvykem ve statistikách pocházejících ze zámoří.
Closing and Award Session
Skutečně posledním rozlučkovým eventem se stalo rozdání cen za prezentace a postery. Nemám z tohoto bodu moc fotek, protože kdybych mohla udělit cenu za nejúspěšnějšího fotobombera celé ECSS, dostal by ji Mateusz Taszarek. Jeho střapatou hřívu mám asi na 20% fotek ;] Proto jsem si od něj vypůjčila fotku Tomáše Pučíka, který si vysloužil jednu z cen z publika za svoji prezentaci The representation of (severe) thunderstorm environments in Europe using different reanalysis datasets. Cen bylo celkem rozdáno šest, všechny lze nalézt zde.
Tak, a je to za námi. ECSS 2015 is over. Bylo to skoro pět dní mezinárodní atmosféry. Příští ECSS se bude konat v Pule v Chorvatsku od 18. do 22. září 2017. To možná slibuje i pozorování waterspoutů.
Konečnou tečkou za konferencí byl oběd se skupinkou, která zůstávala na místě kvůli Estofex meetingu. Celá akce se tedy velmi vydařila. Přivezla jsem si spoustu nových postřehů a jiných pohledů na věc, získala mrak kontaktů (opravdu jsem nečekala že rozdám polovinu svojich vizitek výměnou za jiné 🙂 a poznala lidi, jejichž jména jsem dosud znala pouze ze čtení jejich paperů. Setkala jsem se mimořádnou otevřeností, což byl pro mne popravdě „unexpected error“. Podařilo se mi též ulovit pár velmi praktických rad (a configů) pro zdárné překonání některých nedokonalostí a blockerů na mých stávajích projektech. Doufám tedy, že to zvládnu též implementovat a povede to k žádaným výsledkům. Celkový dojem z akce je velmi pozitivní a ač bude cesta na další iteraci konference mnohonásobně delší a komplikovanější (alepoň se poprvé proletím letadlem), určitě počítám s účastí. So, see you in Pula?
PS: najdete nás v houfu účastníků konference?
