Dáša a Honza Drahokoupilovi – Brandýsek, okr. Kladno
21. dubna byl první letošní den, kdy jsme si brali fototechniku s sebou do práce. Ne snad proto, že bychom měli v práci prostor k focení, ale spíš pro případ, že kdyby se po práci zrovna dělo něco zajímavého, tak abychom nemuseli pro věci domů a pak zase rychle zpět do terénu. Lepší je být připravený, než pak smutně koukat… Ovšem zlí jazykové by řekli, že čím víc má člověk techniky, tím menší je šance, že se něco odehraje :-), ale tak aspoň pro ten pocit, že kdyby opravdu náhodou, tak ať nelitujeme. Auto to uveze a nic nás to nestojí…
Aladin predikoval, že většina srážek se má odehrávat od Prahy dál na jih a východ a více či méně tomu tak nakonec i bylo. Během dopoledne se sice nějaké přeháňky vyskytly i na SZ, ale u nás doma se to klasicky obešlo beze srážek. Byli jsme připraveni, že případně i někam popojedeme, pokud by to stálo za to, a tak jsme se po práci chvíli motali aspoň kolem letiště v naději, zda někde vyskočí něco, za čím by stálo za to jet. Bohužel to spíš vypadalo, že je tady po všem. Od SZ se obloha pěkně vybírala a bylo jasné, že k nám domů už nic nepřijde.
Jediné, co nám bylo útěchou, byl pohled k jihu, kde se odehrávala veškerá aktivita. Nejprve kolem 16:45 SELČ jsme mohli spatřit Pěkný Cb, ale to jsme ještě nevěděli, že je to předehra k mnohem hezčí situaci o dvě hodiny později.
Kolem půl sedmé večer se na JZ začalo cosi tvořit. Tou dobou už nad ČR nebyla jediná bouřka a spíš to vypadalo, že zbytek oblačnosti se rozpouští. Ale tady se začalo odehrávat něco, co už asi nikdo nečekal… závěrečná a nečekaná bouřka, která se rozhodla nám zpestřit podívanou na podvečerní oblohu a která se tak nějak stala cenou útěchy. Ale jakou…
Díky minimu okolní oblačnosti bylo na Cbák celkem dobře vidět, když tedy pomineme klasický „alťák“ v jeho okolí. Ale tak hlavně že bylo vidět na vršek, kde se začala rýsovat kovadlina a na její spodní straně se objevily oblaky mamma. Dokonce jsme na nějakých 15 km slyšeli své první letošní hřmění, byť to bylo na hraně slyšitelnosti. Ale tak aspoň něco. Vizuálně to byla ale nádhera. Co pár minut jsme vybíhali udělat nějakou fotku. Situace se stále měnila, světlo se měnilo, vznikaly další a další mammaty…
Pak si najednou Dáša všimla, že pod základnou cosi trčí… Je to tromba!? Rychle jsem běžel pro teleobjektiv, ale i na ten to bylo stále hodně daleko, aby bylo možné rozeznat větší detaily. No „něco“ tam bylo. Vzhledem k tomu, že tou dobou byla bouřka nad jihem Prahy, tak jsme si říkali, že se zaručeně brzy objeví nějaké masakrózní fotky zblízka a nás odvezou :-). Ale nestalo se. Nic se nikde neobjevilo a tak zůstává náš záznam zřejmě jediným.
Naštěstí jsme pořizovali timelapse celého vývoje bouřky, a tak se shodou náhod povedlo zachytit i onu možnou trombu – ovšem v ještě horší kvalitě než předchozí fotky teleobjektivem, protože timelapse se logicky dělal na široký záběr. Nicméně se aspoň zaznamenal vývoj a je vidět, kde to vzniklo a kde to zaniklo.
Slunečního světla ubývalo, ale bouřce to na kráse rozhodně neubíralo. Spíš naopak…
Na závěr přidáváme timelapse prakticky celého vývoje této bouřky:
T. Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník
První zajímavější situaci letošního roku jsem málem promeškal, protože veškeré dění na obloze skončilo pozdním odpolednem a dál už jsem nic nečekal. Najednou mě na kole při cestě domu překvapil nově vzniklý cébák vzdálený pár kilometrů. Rychle tedy nasadit tempo, doma vyzvednout fototechniku a auto a honem kousek za město (N. Strašecí). Naštěstí jeho vývoj neprobíhal moc rychle, takže jsem ho v klidu stihl nafotit ve fázi capillatus s občasným vývojem mammatů. Zapadající slunce se pak postaralo o oblíbenou oranžovou barvu oblačnosti. Pro začátek sezóny to beru všemi deseti. Minulý rok jsem tu takhle pěkný cébák neviděl.
Související odkazy:
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
http://www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps
