Cumulonimbus je mohutný a hustý oblak nízkého patra, který vertikálně roste do velkých výšek. Má podobu hor nebo obrovských věží a alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Oblak cumulonimbus je nebezpečím pro letadla. Je doprovázen silnými vzestupnými a sestupnými proudy, nárazovitým větrem, přívalovými srážkami a elektrickou aktivitou.
Cumulus je druh oblaků vznikajících konvekcí a patřících do nízkého patra. Velikost cumulů se může v závislosti na podmínkách značně lišit. Cumuly se vyvíjejí směrem vzhůru ve tvaru kup, kupolí nebo věží. Jejich horní kypící část má často podobu květáku. Části oblaku ozářené Sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé, základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná.
Stratus patří k oblakům nízkého patra. Je to většinou šedá oblačná vrstva s jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení. Skrz něj prosvítající Slunce má zřetelné obrysy. Někdy se stratus vyskytuje v podobě roztrhaných chuchvalců.
Stratocumulus je oblakem nízkého patra. Šedé až bělavé skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa. Skládá se z částí podobných dlaždicím, oblázkům apod. Jednotlivé části oblaku spolu mohou souviset nebo být oddělené.
Nimbostratus je oblak nízkého patra. Bývá tmavý, beztvarý a dostatečně hustý na to, aby zakryl Slunce i Měsíc. Z nimbostratu může padat vytrvalý rovnoměrný déšť nebo sníh.
Altostratus je oblakem středního patra. Šedavá nebo modravá oblačná vrstva s vláknitou nebo žebrovitou strukturou nebo též bez patrné struktury. Pokrývá úplně nebo částečně oblohu, místy jsou patrné obrysy Slunce.
Altocumulus je oblak středního patra a skládá se převážně z vodních kapek. Často ho tvoří válce, které jsou uspořádány do řad nebo do vln či zřetelně oddělených kulovitých kup. Oblak bývá bílý nebo šedý, případně obojí.
Cirrus je typickým oblakem vysokého patra. Je složen z ledových krystalků a má jemný, roztrhaný a vláknitý vzhled. Cirrus vzniká nejčastěji stoupáním stabilního vzduchu. K tomu dochází na frontách. Jak vzduch stoupá, kondenzuje čím dál více vodní páry a vznikají různé druhy oblaků. Cirry se tvoří jako poslední a obsahují poslední zbytky vodní páry. Vzduch nad cirrem je velmi suchý. I když cirrus vzniká jako poslední, bývá to první oblak, který vidíme, blíží-li se fronta.
Cirrostratus je složen z ledových krystalků a patří do vysokého patra. Oblak vypadá jako bílý závoj, který dává obloze mléčný nádech. Není dostatečně hustý, aby zakryl Slunce nebo Měsíc, ale může kolem nich vytvářet rozličné halové jevy.