Bouřky a Supercely na Moravě 26. června 2020

M. Grék, J. Švarc – Úvod k pátku 26. června 2020

Jelikož je tato situace již staršího data, dohledávání potřebných výstupů bylo obtížnější. Není možné přidat historické předpovědní výstupy modelů, např. ALADIN, který situaci vystihl velice dobře. Především situaci pozdního večera a noci na východě Moravy a Slezska, kde trefil vývoj lineárně uspořádaného multicelárního shluku postaveného od JZ směrem na SV s poměrně výrazným back-buildingem.

Alespoň nějaké výstupy však dohledatelné jsou. Můžeme začít pohledem na Airmass produkt družice MSG. Na něm je jasně vidět příčina dobrých podmínek podporujících konvektivní vývoj – výšková tlaková níže. Ta je ve výšce vyplněna studeným vzduchem, tropopauza je v nižších hladinách a tím je níže na Airmass produktu lehce rozpoznatelná.

Pohled na synoptickou situaci včetně frontální analýzy je v tomto případě ne zrovna vypovídající, to však není chyba prognostiků. Na přízemním tlakovém poli je totiž výšková tlaková níže, kromě oblačného štítu v jejím okolí, nerozpoznatelná.

Celá situace začala již v nočních/brzkých ranních hodinách, kdy se na přední straně tlakové níže ve vyšších hladinách atmosféry začaly objevovat jednotlivé přeháňky na jižní Moravě. Postupně se v pásu táhnoucím ze západního Slovenska do východních Čech začaly tvořit bouřky, které vytvořily ne úplně kompaktní MCS. Jednotlivé bouřkové buňky ale ,,razily! cestu tzv. train effektu, což způsobovalo poměrně vysoké srážkové úhrny zejména na jižní a střední Moravě. Vzhledem k vysokému nasycení půdy z předešlé povodňové epizody reagovaly menší toky rychlým vzestupem na II. a III. stupně povodňové aktivity. Místy zde spadlo i přes 40 mm vody.

Během dopoledne bouřková činnost slábla, aby pak kolem oběda bouřky nabraly druhý dech na hranicích s Polskem a na Slovensku. Bouřky následně vytvořily kompaktní linii na přední straně výškové tlakové níže (dále VTN). V ten moment jsme se již dostali do středu VTN, kde docházelo k rozpadu oblačnosti a následná insolace zajistila dobré podmínky pro rozvoj druhého kola odpoledních/večerních bouřek, které díky dobrým dynamickým podmínkám působily lokálně výraznější škody. 

Sondážní měření z Prostějova v termínu 12 UTC bylo téměř ideální pro vývoj silných bouřek. Jediným „limitujícím“ faktorem mohla být absence zádržné vrstvy. Bez ní totiž proběhl vývoj poměrně rapidně a brzy by se vyčerpala dostupná energie. Nicméně s přibývající denní dobou to nebylo na závadu. Bouřky měly dostatek energie a dostupné dynamiky k tomu, aby tak rychle nezanikly. Kromě absence zádržné vrstvy je na měření dobře vidět vysoké nasycení profilu, a to jak v nižších tak ve vyšších hladinách. Při zemi je toto patrné především malým rozdílem mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu (tzv. dewpoint depression).

Rozdíl mezi různými modifikacemi CAPE je takřka nepatrný, hodnoty jak MUCAPE tak MLCAPE bez problému přesahují hodnoty 1300 J/kg. Patrná je rovněž stáčivost větru společně se středně vysokými hodnotami helicity a vysokými hodnotami střihu větru, především v hladině 0 až 6 km. Již předem zmiňovaná snížená tropopauza je vidět i na sondážním měření – položena je ve výšce 9 km, což je na letní období poměrně nízká hodnota. Dalo se tedy čekat, že nás odpoledne čekají silné bouřky, doprovázené kroupami a přívalovými srážkami (zejména díky nasycenému profilu).

,,Druhé kolo“ bouřkové činnosti se rozjelo poměrně brzy a kolem třetí hodiny odpolední byl radar pokryt již spoustou buněk s vysokou odrazivostí. Prozatím se jednalo spíš o jednotlivé buňky, které neměly tendenci se spojovat do shluků. Díky výrazné dynamice prostředí se vyskytlo pravděpodobně i několik buněk s rotací. Na radaru byl velmi dobře vidět pohyb buněk kolem středu VTN, který však nezbytně nutně nemá nic společného s rotací jednotlivých bouřkových buněk resp. tvorbou vlastní mezocyklony. Některé z nich zasypaly zem i kroupami o velikost 3 až 5 cm. Během odpoledne a večera bylo detekováno minimálně 10 buněk, jež produkovaly kroupy. Ty nejvýraznější se objevily na Novo Jičínsku, Frýdecko-Místecku, Ostravsku, Vyškovsku, Znojemsku a Brněnsku.

Ukázkovou supercelou, jež produkovala kroupy o velikosti až 6 cm, byla buňka postupující na trase Jevišovice – Pohořelice (jižně od Brna). Buňka během své životnosti, výrazně pulzovala a sypala jak velké kroupy, tak velké množství vody. Radarová odrazivost buňky dosahovala až 66 dBZ přičemž vysoká odrazivost > 60 dbZ stoupala přechodně i do výšek kolem 11 km (viz. radarový řez níže). Jasná indikace velkých krup či většího množství menších krup, což potvrzují i fotografie krup ze sociálních sítí. Echo top buňky, tedy výška bouřkové buňky od země dosahovala v nejzralejší fázi růstu updraftu i výšky kolem 20 km. Zkrátka ukázková bouřka schopná páchat neplechu…V okolí Pohořelic si navíc downdraft ,,odplivnul“ 60 mm vody a došlo tak zaplavení okolních obcí vodou a bahnem z polí.

Další dvě pravděpodobné supercely se vyskytly na Vyškovsku. Jedna již v závěrečné fázi zániku a druhá ve fázi zralosti (o tom až níže v článku). Obě jsou patrné též na snímku vpravo níže. Buňky produkovaly taktéž kroupy o velikost 3 cm.

• 

• 

• 

• 

Během večera se začaly jednotlivé buňky shlukovat do větších clusterů, což výrazně snížilo riziko dalšího krupobití. Většina ,,krouponosných“ buněk se tak vyskytla v průběhu odpoledne. Večer byla zaznamenána pouze jediná a to v Beskydech (kroupy byly zaznamenány v Kunčicích pod Ondřejníkem). Večerní multicelární shluky tak sebou nesly spíše riziko výraznějších srážek a to zejména pro střední a severní Moravu, kde docházelo k tzv. backbuildingu buněk (viz. popis výše). Večer se pak v souladu s předpovědí vytvořila výrazná linie buněk. Na této linii byla podle místních pozorovatelů zaznamenána i zvýšená blesková aktivita. Kolem druhé hodiny ranní většina bouřek opustila území ČR směrem do Polska.

Jak již bylo zmíněno výše, bouřky přinesly na Moravu lokální přívalové povodně. Tomu odpovídá i analýza srážkových úhrnů pro pátek 26. června. Jihovýchodní Moravu (resp. pás táhnoucí se od Hodonína ke Svitavám) potrápily ranní bouřky. Jižně od Brna (u Pohořelic) je vidět, kde zanechal srážkový ,,nášup“ downdraft výše zmíněné supercely. Srážky v Ostravské pánvi byly zaznamenány především na odpoledních a večerních bouřkách. Při pohledu na srážkovou mapu jsou jednotlivé bouřkové pásy a oblasti, tak jak bouřky v průběhu dne měnily směr, poměrně dobře zřetelné.

První dvě mapy analyzují rozložení bleskové aktivity zachycené sítí Blitzortung včetně jednotlivých výbojů na území ČR. Bouřky v součtu vyprodukovaly 3656 bleskových výbojů nad naším územím.

• 

• 

---

Jan Švarc, Monika Záhorcová – Švábenice, okr. Vyškov

Výšková tlaková níže nad Moravou? Víc než slušné dynamické podmínky? Pátek odpoledne? To znělo příliš lákavě… Mělo to však jeden otazník. Nad ránem se na Moravě očekávala srážková vlna od jihu. A právě v tom byl ten otazník, zda-li nezůstane příliš dlouho ,,dekl“, který by zabránil insolaci. Předešlý večer jsem trochu paběrkoval s tím, jestli si přivstat na tu pátou ranní a zkusit něco bliknout, ale nakonec to nedopadlo a vzbudily mě blízké údery a silný déšť bubnující o okenní římsy. Frekvence bleskové aktivity nebyla žádná ,,masáž“, ale pokud už něco bylo slyšet, bylo to slyšet hodně. Takové ty rány co vzbudí půlku baráku ze spaní. Při pohledu na radar a následně i na stoupání místních toků, ale začal přecházet úsměv. Jednotlivé buňky se táhly podél své osy jako vlak. Na Vyškovsku ráno spadlo většinou přes 30 mm, u nás na chatě v Orlovicích (okr. Vyškov) 60 mm. Z potůčku s průtokem pár centimetrů a šířce lopaty najednou tekl metr vody v šířce asi několika metrů, který po cestě bral oslabené stromy. Na zahradě, kterou máme ve Vyškově se místní tok Drnůvka taktéž téměř vylil z koryta a chybělo opravdu pár centimetrů, aby nám zaplavil záhony a zahradní boudu. No ono to bylo nakonec jedno, protože v těch záhonech nakonec stálo tolik vody, že všechna cibule letos shnila.

• 

• 

Kolem oběda se začalo vyjasňovat. Předzvěst toho, že bude šance na druhé kolo. A opravdu buňky začaly brzo naskakovat do vysoké odrazivosti. Bohužel vše příliš severně od nás. Později odpoledne ale došlo k vývoji buněk i na Vyškovsku a Brněnsku. Nakonec z toho byly minimálně tři potvrzené supercely pokud si pamatuji dobře.

Po cestě na pískovnu v Hulíně u Kroměříže jsme se asi hodinu zdrželi u Švábenic. No jo, když ony ty updrafty prostě ,,šroubovaly“. Do toho pěkné proti slunce, které chvílemi tvořilo krepuskulární paprsky. Obě buňky šly téměř totožnou trasou po východním úbočí Drahanské vrchoviny k Prostějovu. Po cestě shodily 3 cm kroupy, aby pak při svém sestupu dolů do úvalu zanikly. Na druhé buňce byl patrný i menší wall cloudový límec, ale rozhodně nic takového jako na té učebnicové buňce u Pálavy. Pár fotek oněch dvou zmiňovaných buněk níže. Tentokrát se nám povedlo dojet na místo včas, takže jsme se pustili i do kratšího timelapse se sportovní kamerkou. Po cestě na pískovnu jsme měli možnost sledovat shluk bouřek nad Hanou, ale už jsme byly pro dnešek tak nějak přesycení, tak nás to nechalo chladnými.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Navečer jsme dorazili na pískovnu, rozdělali stany, pivo a upřímně už jsem ani nesledoval radar, nic jsem nečekal. Nicméně ona supercela putující až kdesi od Znojma sice jižně od Brna zanikla, ale ve smyslu její transformace na multicelu, která pak následně projela celou Moravou až kdesi do Polska. No nic zkrátím to. Vzhledem k tomu že na jih není absolutně výhled, tak nás to vyloženě vyhnalo do stanů. Bylo pár blízkých úderů, které mě navnadily přeci jen vytáhnout stativ a zkusit něco bliknout. Blízké údery jsem sice již nestihl, ale jeden pěkně nasvícený cumulonimbus nad Hostýnskými vrchy mám. Jelikož jsem noční fotky snímal sekvenčně, vyhotovil jsem následně (no následně je ekvivalent pro dnešní den kdy píšu tento článek tedy leden :D) krátký časosběr.

---

M. Grék – Ostrava-jih, Mošnov

První bouřkové aktivity jsem se na Ostravsku dočkal ráno/dopoledne. Od jihu přicházel menší a nepříliš vyvinutý bouřkový systém. Na jeho čele se však nacházel shelf cloud. Ten byl zprvu poměrně dobře vyvinutý, nicméně při přechodu přes jih Ostravy se postupně rozpadal.

Druhé kolo bouřek se konalo odpoledne. Prvotně jsem byl lehce pesimistický, neboť bouřky vznikaly rychle, chaoticky a rychle se „udusily ve vlastní šťávě.“ Oblohu na Ostravsku pokryla oblačnost středních a vysokých pater, šlo buďto o rozpadlé bouřky nebo novou a snažící se bouřkovou činnost, která ale měla již v lehce stabilnějším prostředí problémy. Co se však konalo západněji od Ostravy mělo do slabých bouřek velice daleko. Kolega z Mošnova mě informoval, že se na letišti neustále obnovují bouřky. Bouřky se postupně obnovovaly na jižní části a v jedné linii postupovaly směrem na sever. V jednu chvíli z této linie vystřelilo bouřkové jádro. Nemělo vysokou intenzitu, ale kolega pozorující na Mošnově mě upozornil, že mohlo jít o supercelu. Když jsem se byl podívat z okna, od západu skutečně postupovala bouřka, která měla charakteristické rysy supercely – především dobře vyvinutý wall cloud.

• 

• 

• 

Těžiště bouřkové aktivity se postupně posouvalo pomalu směrem na východ. Naskytl se mi úžasný pohled na obnovující se a nově vznikající jádra. Základny oblačnosti byly velmi turbulentní a v oblasti sestupných proudů měla tvar zajímavého výřezu. V jednu chvíli jsem si myslel, že jsem spatřil trombu, ale nejspíš šlo jen o optický klam, útvar nerotoval.

• 

• 

Odbila téměř sedmá hodina večer a já mám již jiné plány. Přesouvám se teda do centra města a vychutnávám si pivo. Několikrát nás trefí bouřkové jádro a přívalové srážky s větrem jdou slyšet i vevnitř hospody. Po příchodu zpět domů mě čeká již třetí kolo bouřek. Od západu postupuje malý bouřkový systém. Na strukturu již není vidět a kromě vydatných srážek se na něm nevyskytuje nic extra zajímavého.

Po přechodu bouřkového systému však show nekončí. Přichází čtvrté a poslední kolo bouřek. Model ALADIN jej předpověděl dokonale, táhl se od JZ směrem na SV a neustále se obnovoval. Tentokrát mě zaujala silná blesková aktivita. Ta nebyla bůhvíjak četná, ale blesky byly velice silné. Meteorologická služba Meteologix tyto výboje změřila a ukazovala vysoké negativní proudové amplitudy kolem -80 kA. Hromy zněly jako klasické pozitivní výboje – explozivní rány, které drnčely s plechy a okny.

Následující den mám denní službu na Mošnově a kombinace vydatných srážek v nasycených profilech společně s obnovující se bouřkovou aktivitou se jasně projevila na nasycenosti půdy. Na mnohých místech stála vrstva vody. Meteorologická zahrádka byla na jednom místě vytopená a půda pod nohami doslova čvachtala, jak byla nasáklá. Z váhového srážkoměru jsme museli odebrat vodu, neboť srážkoměr téměř přetékal. Za 24 hodin spadlo na Mošnově 79 mm srážek, z toho 44 mm spadlo během jedné hodiny.

• 

• 

---

J. Kaňovský, M. Staněk – Hranicko, Novojičínsko, Přerovsko

Miloslav Staněk – páteční ráno a dopoledne

Páteční den byl ve znamení konvekce již od rána. Měl to být to jeden z vrcholů bouřkové sezóny na Moravě, jak slibovaly výstupy z numerických modelů. Očekávány byly nejen multicely s možností tvorby squall line, ale také supercely a bouřky se měly vyskytovat kvůli predikovaným charakteristikám instability i v nočních hodinách z pátku na sobotu, a proto nezbývalo než připravit fototechniku a vyrazit. 

První bouřky na Moravě se očekávaly již v pátek v časných ranních hodinách. Tajně jsem tak doufal, že z noční služby bouřky stihnu. Chvíli jsem sice váhal, zda vyjíždět, jelikož byl v celku opar a dohlednost nebyla nejlepší. Nakonec jsem však vyrazil na Holešovsko, kde se podařilo zachytit roll cloud. Doufal jsem i v nějaký blesk, avšak štěstí nepřálo, blesková aktivita probíhala převážně v rámci oblaků. 

• 

• 

• 

Společný výjezd odpoledne:

V odpoledních hodinách jsme byli domluveni, že se spolu sejdeme v Přerově a vyrazíme na odpolední bouřky. Situace se vyvíjela podle plánu, i když původně jsme se měli vydat spíše na jihozápad, nakonec jsme jeli za bouřkami k Bystřici pod Hostýnem. Ty jsme však nestihli a proto jsme směřovali k Hranicím a Novému Jičínu. Já (Jirka) jsem tak vlastně klidně mohl zůstat doma a Míla mě mohl vyzvednout. Kdo však den předem, když jsme se domlouvali, věděl, jak se budou přesně bouřky vyvíjet? Cestu však zpozdila různá příkoří, jednak auto s poruchou, které na cestě do Přerova v dopravní špičce nebylo možné předjet a též průjezd samotným Přerovem, a tak nám celkem pěkné bouřky unikly a my pozorovali jen jejich kovadliny. 

Zastavili jsme poblíž Bystřice a udělali pár fotek. Pokračovalo se dál směrem k Hranicím. Bouřky bohužel byly rychlejší a zdrhaly do Oderských vrchů. Nakonec se nám podařilo alespoň zdokumentovat škody po kroupách a downburstu při cestě k Teplicím nad Bečvou u obce Ústí, jednalo se o polehané brambory a obilí na polích, vyplavené meze a jeden spadlý strom přes cestu a pár větví. V obci Skalička 3 km východně od nás ležela souvislá vrstva krup, ale o tom jsme neměli ani tušení, tak jsme tam bohužel nejeli, dneska toho lituji, mohla být důkladná dokumentace. 

• 

• 

• 

Poté jsme se přesunuli k obci Špičky, kde jsme dále fotili. Na jižní straně dorůstaly nové buňky, na jejichž updraftech se to pěkně vařilo díky vlhkosti z předešlých jader.

• 

• 

Postupně se bouřky vzdalovaly, a tak jsme se přesunuli směrem k Novému Jičínu. Cestou padaly kroupy o průměru do dvou centimetrů. Usadili jsme se pak mezi Valašským Meziříčím a Novým Jičínem, kde se podařilo vyfotografovat učebnicový příklad train effectu na multicele. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Střih větru však stále nepodmiňoval vývoj struktur bouřek, ačkoli se podmínky z hlediska dynamiky měly dle modelů postupně k večeru zlepšovat. Mezitím začala vznikat mohutná supercela v oblasti Mikulova s postupem dále k Pálavě. Těžiště naší pozornosti se tak přesunulo na jih. Byli jsme však přes 150 km daleko, abychom supercelu zachytili. Navíc byl Míla večer pozván na menší oslavu s přáteli, a tak jsme se domluvili, že už pomalu pojede domů. Vysadil mě doma v Černotíně a pokračoval dále na Otrokovice. Při cestě domů však několikrát zpozorněl, bylo totiž znatelné, že dojde k tvorbě dalších bouří, které by mohly mít supercelární charakter. Tak se i stalo. Zde předávám slovo opět jemu, protože v mé oblasti se nic kromě nádherné hrady cumulonimbů na východě dlouho nedělo.

• 

• 

• 

• 

Míla:

Nejdřív se má pozornost zaměřila na supercelu na Prostějovsku, která však byla poměrně vzdálená. Tak jsem sjel u Hlinska pod Hostýnem na vedlejší silnici, že něco málo vyfotím. Supercela byla stále daleko, nicméně zaujal mě vcelku rychle se vyvíjející Cumulus congestus. Nejdříve s nevýraznou základnou, poté tvar základny začal být podezřelý a bylo pravděpodobné, že pomalu začíná celá buňka nakloněná vlivem střihu větru rotovat. Jelikož mě tlačil čas, neváhal jsem a jel jsem blíže. Oblast updraftu se postupně zužovala a prodlužovala, byla znatelná rotace. Buňka však kvůli kovadlinám ze supercely na jižní Moravě a na Prostějovsku postupně přestala vykazovat vertikální rozvoj, updraft postupně slábl a buňka se nad Holešovem rozpadla, (zde jen doplním, že se s největší pravděpodobností jednalo o left mover, kterému se právě kvůli kovadlinám nepodařilo vyvinout v plnohodnotnou supercelu).

• 

• 

• 

Mé zraky se tak zaměřily na supercelu, která se přesunula tou dobou z Prostějovska na Přerovsko, ta však též postupně začala slábnout. Na rozloučenou se snažila vytvořit shelf cloud, to už se však rotace vytrácela.

• 

• 

• 

• 

• 

Jel jsem tak domů a na zmiňovanou oslavu. Bouřky už slábly, nedoufal jsem tak, že ještě chytne supercela z jižní Moravy druhý dech a zamíří si to (už značně zesláblá, bez větší bleskové aktivity) přes Chřiby a do Moravské brány. Pouze smutně jsem pak koukal na krásné blesky v kovadlinách.

Zde už si beru opět slovo já (Jirka)

U mě se večer začaly natahovat kovadliny ze supercely, která postupovala právě od Prostějova k Přerovu, na severní straně se utvořily nádherné mammaty. V dáli na SZ byly pak pozorovatelné věže kupovitých oblaků nad Jeseníky.

• 

V podvečerních hodinách se zdálo, že Přerovská bouře se stáčí směrem ke mě, tak jsem vyjel na nadjezd na železnicí a zde chvíli pozoroval. Nad západem byla mohutná kovadlina a nad obzorem linie pod kterou se na jižní straně bouře začal vynořovat shelf. Zanedlouho začal nabývat podezřelých tvarů, protože z jihu byl ostře ohraničený a vypadalo to, že dál na sever též nepokračuje. Celá bouře tak začala připomínat ohromnou HP supercelu. Navíc pravá část značně zezelenala a na hrozivém vzhledu jí dodávaly desítky blesků viditelné v onom zeleném jádru a temné zlověstné dunění. 

Začalo pršet z kovadliny, tak jsem se uklidil domů a sledoval, co bouře předvede. Ta se ale stočila podél Moravské brány na SV a utekla za mohutné blikačky nad Oderské vrchy. V závěsu za ní se ale tvořily nové buňky, které občas vykazovaly krásné základny, z nichž na jedné se utvořil pod updraftem zajímavý výběžek, nakonec identifikovaný jako scud cloud. 

Po odchodu těchto bouřek se zdálo, že bude konec. Ale milá supercela od jihu se rozhodla, že s tím zamíchá a začala postupovat směrem k nám. Zanedlouho se začalo od JZ blýskat, prozatím slabě. Bouře podnítila vznik buněk v mém okolí, ze kterých vznikl mohutný systém s bílým jádrem na jižním konci, jehož severní okraj mě přešel. Buňka vykazovala určité znaky, že by mohla být další supercelou, zejména tvarem updraftu a bleskovou aktivitou, která se odehrávala většinou právě kolem věže v kovadlině a nad námi v jádru. Spadlo i pár krup a po odchodu systému byla patrná masivní kovadlina natažená proti směru proudění (back sheared anvil). Chtěl jsem fotit blesky na zadní straně, ale od jihu se nasunuly další vznikající buňky takže začalo pršet, zanedlouho z nich vznikl další mohutný systém postupující dále na SV do Slezska. V oblasti podbeskydí způsobily bouřky četné problémy větrem, přívalovým deštěm a také kroupami, které v Kunčicích pod Ondřejníkem dosáhly veikosti až 4 cm.

Pozoroval jsem dlouho do noci blýskání z oněch systémů, které se odsouvaly dál do Polska.

---

Z. Černoch

Z Plzně na Moravu kvůli velmi dobrým podmínkám vyrazili Luboš Opalecký s Petrem Šťastným. Rozhodli se díky probíhající mizerné sezóně v okolí Plzně vyjet na velmi daleký a nejistý lov na východ. Já jsem měl naštěstí ranní směnu, a tak jsem byl z práce doma již po 10. hodině a mohl sledovat vývoj konvekce, která se začala tvořit. Bouřky západně od Větřkovic vypadaly zajímavě a zamířil jsem nad Svatoňovice. Nedalo se pořádně nic vyfotit. Bouřky se tvořily velmi rychle, ale né tam, co jsem si přál. Místo toho jsem sledoval z daleka nárůst nové buňky jižně od Větřkovic. Byla to první fotogenická a taky krátce velmi silná bouřka, která při postupu k severu rychle zeslábla.

• 

• 

Mezitím volali přátelé, kteří přijeli až z Plzně, že jsou pobliž Větřkovic a mě začal stávkovat telefon. Chtěl jsem ho rozšlapat a 100x přejet, protože jsem se s nimi nebyl schopen pořádně domluvit, kde se potkáme. Když konečně spojení chvilku vydrželo, dozvěděl jsem se, že jsou nad Větřkovicemi u místní vodárny, a tak jsem jim přikázal zůstat na místě a nikde neodjíždět. Když jsem projel lesem a směřoval na setkání, měl jsem před sebou nádherné panorama rychle se vyvíjející bouřky a já se rozhodoval – fotit nebo jet. Nakonec jsem se skřípotem zubů dorazil na místo setkání a ihned po přivítání jsem se dal do focení. Nejlepší vývoj jsem nezachytil, ale ten mají kolegové. 

• 

• 

Následoval přejezd k Pohořílkám, odkud jsme sledovali bouři nad Ostravskem a poslouchali její dunění. Při pohledu na radar jsme se rozhodli, že pojedeme vstříc pravděpodobné supercele postupující od Vyškova. Při cestě od Olomouce k Přerovu jsme pozorovali velmi zajimavý vývoj na jednom kumulu. Vypadal jako slábnoucí supercela.

• 

• 

Po velkých nervech, kdy jsem jako místní „znalec“, ve skutečnosti zoufalec, neznalý výhledů okolo Přerova, hledal nej místo pro lov. Nakonec jsem odbočil a zaparkovali jsme na vedlejší cestě u obce Lapač západně od Přerova. K našemu nemilému překvapení supercela slábla.

Stále byl patrný vývoj, který dával naději, že by lov nemusel dopadnout špatně. Začal se vyvíjet roll cloud, který se při přibližování postupně přetransformoval do shelf cloudu. 

• 

• 

Vzhledem k rychlému postupu nastal odjezd směr Přerov, kde jsme krátce zastavili a provedli dokumentaci vývoje.

Pak velmi rychle po nově dokončené dálnici směr Hranice na Moravě a hlubokým údolím výjezd nad Potštát. Dojeli jsme akorát na čas. Před námi se otevřelo panorama na přícházející bouři. 

• 

• 

Hned za ní postupovalo několik dalších bouří, a tak jsme se mohli jen kochat. Na samý závěr jsem se dočkal i několika blesků. Kluci již byli na cestě zpět, a tak si blesky nemohli vychutnat. Doufám, že se jim na Moravě líbilo :).

• 

• 

• 

• 

• 

• 

---

M. Geryk

Pátek 26. června byl pro mě takový rozporuplný. Přes Česko postupovala brázda nízkého tlaku od západu, podporovaná výškovou tlakovou níží. Dynamika troposféry byla velká, střih větru DLS (0 až 6 km) dosahoval v poledne v Prostějově 22 m/s, labilita (MLCAPE) se pohybovala kolem 1 500 J/kg. ESTOFEX dával nad Česko jedničku (mimo JZ), nad sever Moravy a nad Slezsko dokonce dvojku.

Konvekce začala naskakovat poměrně brzy v poledne, v blízkém okolí se tvořily cumulonimby a postupovaly směrem k severu. Bouřky ale míjely Přerov východně i západně, jak už to tu bývá…

Po 16. hodině nastal na obloze přechodný klid a tak jsem s dětmi vyrazil na procházku těsně za město. Ale nad obzory to všude bublalo a od Z se přibližovaly další bouřky. A tak jsme zase spěchali domů…

• 

• 

• 

• 

Přes celou oblohu už byla natažená kovadlina z přibližujících se bouřek a kolem 20:30 se zjevil nad Z-SZ obzorem nádherný shelf cloud. Poté ho následovaly další a další konvektivní buňky a já jen nevěřícně koukal na to, jak úplně všechny Přerov míjely. Odpoledne to bylo východně a západně, večer severně a jižně…

Takže opravdu rozporuplný den – hezkých bouřek hafo, přímý akční zásah žádný.

• 

• 

• 

• 

• 

---

Související odkazy:

www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps