Na tento den slibovala předpověď tvorbu bouřkové činnosti v odpoledních a večerních hodinách. Už ráno před odjezdem na chalupu bylo velice teplo (kolem 17,5°C v 7h SELČ), což naznačovalo, že by se mělo jednat o pěkný květnový den. Občasným sledováním radarových snímků zjišťuji, že se kolem 13:10 SELČ začíná tvořit bouřková buňka v oblasti Benešova, která velice rychle mohutněla. Kolem 14:20 SELČ slyším první hrom a za ním hned další. Za 5 minut se spouští lehká přeháňka. Jdu se podívat na aktuální radar a detekci blesků a vidím, že v oblasti Jaroměře se vytvořila drobná buňka s velice nízkou bleskovou aktivitou. Tato buňka se za 30 minut rozpadla. A dále zjištuji, že původní malá buňka u Benešova je už pořádná buňka, která zasahuje až k Poděbradům.
Odjíždím z chalupy do Rtyně v Podkrkonoší. Na obloze nic významného nevidím, ovšem za nějakých 30 minut po příjezdu mi volá David Rýva, který mě informuje o velké buňce mířící směrem na Trutnovsko. Okamžitě se jdu podívat na nedaleký kopec a vidím nádherně rozvinutou kovadlinu. Beru foťák a fotím. Z 20–30km vzdálené bouřky slyším časté hřmění. Všímám si také malé buňky vyvíjející se na levém okraji této bouře. Ta buňka velice rychle rostla a prorůstala atmosférou minimálně do 10km, kde začala nad sebou deformovat pár cirrů. Severozápadním směrem vidím pár CG blesků a mohutné srážkové pruhy. Fotím ještě celkové panoráma této bouřky a jdu se schovat. Po cestě domů projiždím velice silnými srážkami s náznakem krup. Vidím také pár CG blesků vzdálených kolem 2km ode mne. Po příjezdu do Trutnova okamžitě kontroluji data z meteostanice, která ukazuje maximální srážkový úhrn 3mm za minutu a celkový úhrn za průchod bouřky 11,4mm. Ochladilo se asi o 10°C.
Další buňka se vytvořila až v 22:00 SELČ v blízkosti Náchoda. Protože byla již tma, byla vidět jen pěkná blýskavice. Vytáhnul jsem foťák a zkusil něco vyfotit, bohužel však bez úspěchu. Další den se kolem 18h SELČ vytvořila malá bouřková buňka, která však neměla dlouhého trvání. Zaslechl jsem 4 hromy a byl konec :-).
Bouřky 27. května 2007 na Svatoňovicku od Tomáše Prouzy
27. květen vypadal na velmi teplý květnový den. Za pravdu tomu dávaly již ranní teploty – v 8:00 SELČ už +19,5°C. Po obloze se vcelku rychle šinuly už od rána od jihu kumuly v různých stádiích vývoje, ale zatím na Cb žádný nedosáhl. Kolem poledne se zdvihl mírný jižní vítr a chod oblačnosti se naopak zpomalil.
První bouřky však začaly vznikat v Polabí u Kolína a vydaly se směrem na severovýchod. Zpočátku nebylo příliš jasné, jestli dojdou až sem a hlavně, kam se stočí. Linie bouřek, která se zatím vytvořila, měla totiž tendenci stáčet se k severu a její postup na východ se zpomaloval, takže se zdálo, že všechno opět „zhltnou“ Krkonoše.
V 15:00 dosáhla teplota +26,8°C a při pohledu na jihozápadní obzor začínalo být jasné, že se něco chystá. Nad obzor začal vystupovat temný mrak, ale již bylo jasné, že nás mine v severozápadním směru.
První známkou blízkosti bouřky bylo zesílení větru a jeho stočení se nejprve na JZ, posléze na SV, kdy v nárazech vanul až kolem 10 m/s. Po 16. hodině prvně zahřmělo společně se zmiňovaným větrem. V 16:36 začíná slabě pršet s rostoucí tendencí, je však viditelné mohutné precipitatio severně od nás, v Markoušovicích (4 km). Snímek z 15:53 ukazuje okraj Cb nad Jestřebími horami.
Bouřka vznikla v oblasti Kolínka a pohybovala se k severoseverovýchodu. Okolo 15:30 SELČ se na JZ a Z obzoru objevily první náznaky přiblížení. V 15:45 se ustálil J vítr o rychlosti kolem 5 m/s. V 16:00 se na Z obzoru vytvořil masivní Cb a vítr se stočil na JZ. Na severu bylo pozorovatelných několik pěkných CG čárových blesků i s doprovodným hromem, nejbližší 3 kilometry od nás v 17:17. Na snímku je horní okraj kovadliny 1. bouřkového jádra v 16:23. Z prvního bouřkového jádra spadly 2 mm srážek. Po 17:20 bouřka odezněla na severním okraji Jestřebích hor.
Mezitím se však od jihu přiblížilo další bouřkové jádro, které vzniklo ve stejné bouřkové linii. Toto jádro se mezitím vysunulo více k východu, takže vše směřovalo k tomu, že nás nakonec taktéž mine. Jeho příchod vypadal následovně (17:33):
Díky orografickým podmínkám však došlo ke stočení bouřky rychle k východu, takže se začala pohybovat nad Jestřebími horami a nakonec zanikla v nitru Broumovského výběžku. Přes místo pozorování přešla pouze svou severní částí, ze které spadly 3 mm srážek bez jiných významných jevů (vítr SV směru pouhé 3 m/s). Kolem 17:40 bylo pozorovatelných několik CG i CC blesků na jihovýchodě, nejbližší z nich ve vzdálenosti pouhé 2 km. Poté bouřku definitivně „stáhly“ Jestřebí hory a velmi rychle zanikla.
Na následující bouřku, kterou je možné vidět ve fotogalerii, jsem „přišel“ díky upozornění známého, který mi na ICQ psal, jak je možné, že vidí gigantický Cb, ale na radaru nic takového není. Šel jsem se tedy podívat udaným směrem a pořídil několik snímků masivního a nádherně vyvinutého Cb incus, který se v té době nacházel někde na jihu Svitavska, tudíž od nás vzdálen více jak 100 km, přesto nádherně viditelný. S jeho identifikací pomohl snímek z družice, na radaru se opravdu „netvářil“ zpočátku nijak výrazně.
A nakonec 3. bouřka dne, taktéž naprosto neočekávaná. Kolem 22. hodiny jsem se právě bavil s Lukášem Rongem, co přinesl tento den a najednou slyším ve 22:20 zvenku podivný zvuk. Zároveň mi Lukáš píše, že podle radaru u Náchoda vzniká nová buňka, zatím bez elektrické aktivity, což v té chvíli už nebyla pravda, vyvrácená dalším, nyní již jasně slyšitelným hromem. Oba jsme se šli podívat ven, jak vypadá situace. U nás právě okraj Cb začal zakrývat Měsíc a po obzoru se šířily pěkné blýskavice. Najednou nějaký ruch a funění a on to pěkně vypasený ježek valící se po louce, asi se taky chtěl mrknout. Následovalo ještě několik záblesků, již bez hromu a bouřka po cca 20 minutách zanikla na česko-polském pomezí.
Tudíž za 27. květen 2007 3 místní bouřky s úhrnem srážek 5 mm a jedna velmi pěkná a velmi vzdálená.
