J. Džugan, L. Opalecký – Plzeň, Božkov
Byly to už tak 3 týdny, co nás modely průběžně masírovaly první možnou letošní možnou bouřkovou situací. Vždy to však vyšumělo do prázdna, nebo z toho byla jedna až dvě jednohromovky a navíc moc daleko, než abychom z nich něco měli. Nakonec i třináctý duben vypadal, že se ponese v podobném duchu. Podmínky pro vznik bouřek neměly být nijak zvlášť oslňující. Hodnoty CAPE dosahovaly pár stovek J/kg, střih větru kolem 15m/s, helicita však měla být na severozápadě Čech lokálně přes 100m2/s2.
Po ránu to však ani na bouřky moc nevypadalo. Bylo docela chladno. Ani odpoledne nedosahovaly teploty kdovíjak vysokých hodnot. V Plzni se teplota ani nedostala k 20°C. Přesto bylo ale docela dusno a takový ten zvláštní stojatý vzduch. S Lubošem jsem ale nechtěl nechávat nic náhodě a tak jsme se domluvili na pozorování na našem tradičním místě za Božkovem, odkud se perfektně pozoruje a okolí ke všemu nabízí možnost úkrytu. Hned po práci jsem tedy vyrazil, vybaven pouze kapesním kompaktem na natáčení, který jsem si pro jistotu vzal s sebou. Sešli jsme se ještě na Slovanech, prohodili jsme řeč a shlédli, jak se situace vyvíjí. Aktivní bouřky se ještě dřív skutečně vytvořily, prozatím byly těsně za hranicemi v Německu, ale měly však obecně chcípající tendenci. V nejpesimističtějším okamžiku, kdy bouřky znatelně na hranici zeslábly, jsme alespoň doufali, že dorazí alespoň závlaha z trvalého deště. Pak se ale najednou nahodila jedna silnější bouřka na Šumavě a měla k našemu údivu namířeno k Plzni. Vyrazili jsme tedy na ten Božkov, doufaje, že alespoň uvidíme první letošní daleké blesky, což bylo koneckonců to nejlepší, co jsme od toho dne chtěli. Pak zavolal Jarda Řehák, že pozoruje z Toužimi CG blesky. To nás velmi navnadilo, prohlédli jsme si radar a skutečně, bouřková linie se na našem území místy opět reaktivovala.
Z vrchu za Božkovem byla na celém západním obzoru vidět tmavá oblačnost s nejasnou strukturou. Trvalo chvíli a amorfní šedinou problikl náš první CG blesk a za pár minut další. Takže tím jsme si splnili to naše očekávané minimum :-). S blížící se linií se začaly vyrýsovávat první náznaky struktury.
Silnější jádra s ohnisky bleskové aktivity byla celkem tři. Jedno bylo zhruba severozápadně, přibližně nad Mariánskými lázněmi. Dál na nás postupovala bouřka od jihu ze Šumavy. A nakonec střední jádro se svými četnými CG blesky, z nichž jeden Luboš cvaknutím zachytil 🙂 . Blesková aktivita s přibližující se bouří dál sílila, na čele mohutněl shelf cloud a i podle nového pohledu na radaru bylo zřejmé, že nakonec nepůjde o zrovna slabou bouřku. Všimli jsme si posléze dýmu vycházejícího z komínů, jak se nakloněn směrem k nejsilnější části bouřky na jihozápad. Přízemní proudění bylo tedy od severovýchodu, což bylo pro sílu bouřky dobré znamení a značilo, že bouřka je dobře živená a mohla by tedy vydržet až k nám.
Jižní buňka, jdoucí od Šumavy na radarovém snímku teď vykazovala bílé jádro. Na první polovinu dubna slušný výkon. Následně se k nám donesla informace o krupobití u Přeštic s kroupami o velikosti okolo 2cm, doslova bylo řečeno kroupy velikosti jahody. Od nás jsme si všimli její mohutné srážkové boty. Tato bouřka byla též zajímavá svým postupem, doslova jakoby surfovala k severu po předním okraji bouřkové linie jdoucí za ní od západu, nutila nás polemizovat o její supercelární povaze, což se ale nakonec nepotvrdilo.
Na radaru, i podle oka bylo v jeden čas vidět, jako kdyby se všechny bouřky chtěly střetnout nad Plzní. Blesková aktivita byla velmi mohutná, zvláště, když uvážíme roční období. Někdy i s frekvencí jednoho blesku za 4 sekundy, za což by se nemusel stydět ani vrchol sezóny v červenci. CG blesky třískaly za nedlouho ve vzdálenosti několika kilometrů, proto jsme se rozhodli raději ukrýt pod přístřešek. Vzduch, který byl doposavaď nehybný se měnil. Zvedal se vítr a nad suchou zemí vířil prach. A to doslova. Četně se tvořili malí prachoví rarášci, kolikrát i po skupinách, cyklicky vířící kolem jednoho pomyslného bodu. Shelf cloud se mezitím dostal nad nás a v jeho závěsu blížil se déšť.
Ten dorazil zprvu v podobě jednotlivých mohutných kapek, dopadajících na zpočátku stále vysušenou a prášící se zem. Déšť pak rychle zesílil a nastal typický letní liják, který doprovázela blesky problikávající obloha. Po pár minutách již z kopce tekly potoky vody. Obloha silně potemněla, bylo jasné, že déšť potrvá dlouho, bouřka postupovala k východu velmi pomalu.
Liják trval asi půl hodiny, pak se oblačnost začala od západu protrhávat. Skulinou mezi oblačností a obzorem prosvitlo Slunce a zahalilo celou oblohu zářivě oranžovým světlem, jaké jsem dlouho neviděl. Vylezli jsme tedy z úkrytu, zda není vidět typicky vysoká červená večerní duha. No byla tam, ale nejevila se příliš výrazná, ze severnějších částí města to o mnoho bylo lepší. Oblohou stále občas prošlehl nějaký ten CC blesk, ale bouřka už slábla a postupovala dále na východ. Poslední, rozlučkový blesk byl však CG+ z kovadliny, který udeřil asi 2km od nás už v době, kdy jsme se chystali domů. Vylekal nás, ale vracet jsme se nechtěli, navíc mezi budovami to už bylo bezpečnější.
Tato první, zahajovací bouřka sezóny nás nakonec zaskočila svou silou. Vzhledem k ročnímu období, dala by se v klidu srovnávat i s nejsilnějšími bouřkami velmi mizerné sezóny 2014 a předčila i většinu bouřek sezóny loňské. S tím, že to dojde až sem v takové formě, jsme nepočítali ani v našich nejoptimističtějších scénářích. Zajímavé bylo, že její síle neodpovídaly jak předpovědní modely, tak ani samotné sondáže. Možná šlo o pouze lokální odchylku v hodnotách lability na Plzeňsku, podpořenou navíc dobrým větrným profilem s přízemním větrem od východním směrů, který zajistil lepší přísun daného množství energie. Byli bychom rádi, aby další bouřky na tuto situaci navázaly, ale aby to také nebyl nakonec vrchol letošního pozorování :-).
Nakonec video z naší akce:
Video od Dana Neumanna z Košutky:
Radarová animace:
 |
Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup bouřek k Plzni. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 4460.9 kB |
D. Müllerová, J. Drahokoupil – letiště V. Havla Praha
Zatímco okolní státy již řádně zahájily sezónu, některé rovnou i supercelami, u nás se bouřkám až na ojedinělé případy zatím příliš nechtělo. První větší šance se objevila na středu 13.4., kdy modely předem avizovaly nějaké slabší hodnoty CAPE v kombinaci se srážkami a kupodivu něco z toho vydrželo i do onoho dne. Vyhladovělá po půlroční pauze jsem ráno natěšeně sáhla po mobilu, kde již čekala notifikace s předpovědí Estofexu, ale následovalo zklamání. Cože? Jen 15%?
Nicméně modely a předpovědi míní, příroda může i měnit. Uvidíme…
Odpoledne po práci jsem vystartovala k letišti za Honzou a jelikož se nic nedělo, akorát před Prahou naskakoval pokus o jakousi linii přeháněk, vyrazili jsme ke Kněževsi na spotterský val sledovat provoz na letišti – oblíbená to kratochvíle při čekání na bouřky :-). Za chvíli nás odtamtud na chvíli vyhnaly kapky a po přechodu přeháňky jsme se vrátili, abychom si vyfotili nejen přistávajícího Korejce se zajímavými polepy, ale zároveň i pěknou duhu s několika podružnými oblouky.
Přeháňková linie po přechodu naší pozice zesílila a na zadní straně se začaly odhalovat celkem pěkné cumulonimby. Po tomto předkrmu už se ovšem v Německu začalo chystat cosi připomínající MCS, a tak jsme se v rámci vyčkávání přesunuli na OC Šestka. U Klatov naskočila na přední straně systému poměrně výrazná buňka s bílými pixely uvnitř jádra a vydala si to podél čela bouřek k Plzni, kde si to kolegové náramně užili. My zatím jak hladoví psi na hostině pod stolem vyčkávali, co nám po tom plzeňském bouřkovém hodování zbude a vzpomínali jsme na podobnou situaci ze 3.4. 2014, z které se nakonec vyklubala jedna z nejlepších bouřek toho roku. Tentokrát nám toho ovšem nezbylo mnoho. Bouřky před Prahou zdechly a aktivní části nás objely bezpečně jihem. A tak jsme mohli v ojedinělých vzdálených záblescích pozorovat jen zbytky „sypajícího“ se shelfu. Brzy dorazila húlava (nárazy odhaduji tak okolo 15 m/s), přišel déšť, bylo patrno, že už nás nic zajímavého nečeká a tak jsme výjezd ukončili.
L. Ronge – Trutnov
Původně jsem plánoval, že pojedu fotit teleobjektivem na kopec bouřky přibližující se od Prahy, ale nakonec když jsem na radaru viděl, že hned za Krkonošemi roste nová buňka, tak jsem hned pobalil výbavu a vyrazil na nedaleký kopec s výhledem na onu buňku. Už během jízdy jsem viděl, že je elektricky aktivní, a tak jsem doufal, že buňka neumře dříve, než dorazím na místo a vybalím techniku. Na místo jsem dorazil asi po 10 minutách, vybalil stativ a foťák a doufal jsem, že bouřka ještě vyprodukuje alespoň jeden blesk. No nemusel jsem dlouho čekat, hned druhá expozice vyplodila následující fotku blesku vycházejícího z kovadliny bouřkového oblaku. Bouřka vyprodukovala ještě pár dalších vnitrooblačných blesků, ale ty nasvítily jen lehce samotnou buňku ale fotograficky to za moc nestálo, takže jsem po 30 minutách odjel zpět domů.
 |
Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující vývoj buňky u Trutnova. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 3799.5 kB |
Související odkazy:
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=50&t=1615 – Bouřky 13. 4. 2016 ve fóru A.S.S.
