Bouřky 11. 5. 2020

J. Švarc – Dražovice (okr. Prostějov), Štětovice (okr. Prostějov)

V pondělí 11. května 2020 ovlivňovala počasí nad střední Evropou mělká brázda nízkého tlaku vzduchu a spolu sní spojená zvlněná studená fronta. V rámci Jižních, Středních a Východních Čech a Vysočiny se očekávala tvorba bouřek. Prvních výraznějších bouřek letošní sezony. 

Během dopoledních hodin postupovaly od jihu plošně rozsáhlejší vrstevnaté srážky, které se ovšem v rámci Čech začaly částečně rozpadat. Na čele fronty se objevily první bouřky, které postupovaly ze středních Čech dále na sever směrem ke Krkonoším. Další bouřky začaly vznikat na Šumavě. Brzy se zformovaly do rychle postupující SQL se směrem postupu na severovýchod. Linie bouřek prošla trasu od Šumavy přes Vysočinu a západní část Moravy až k Nízkému Jeseníku.

V určitých fázích svého vývoje, především při vzniku nových bouřkových buněk byly bouřky bleskově velmi aktivní (viz. mapa Rozložení bleskové aktivity) a přinesly i menší kroupy s velikostí kolem 1 cm (Vysočina). Bouřky sebou přinesly výraznější srážky především v pásu od Strakonicka přes Příbramsko a Kolínsko až do Krkonoš, kde místy spadlo i přes 60 mm (viz mapa Srážkový úhrn níže). V Podkrkonoší měli hasiči Královehradeckého kraje velmi napilno s popadanými stromy. (https://www.hzscr.cz/clanek/silny-vitr-lamal-hlavne-stromy-hasici-eviduji-pres-130-udalosti.aspx). Nakonec vyjížděli ke 156 událostem spojených převážně s popadanými stromy po silném větru. Tento vítr ale nebyl charakteristicky spojený s bouřkovou činností. Jednalo se spíše o pseudo-borový efekt, jako známe z Jadranu, kde se těžký studený vzduch nashromáždil na polské straně Krkonoš a následně se přelil přes hřeben na českou stranu, kde páchal škody především na lesních porostech a působil komplikace v energetice. Blíže vám situaci přiblíží Tomáš Prouza níže. 

• 

• 

• 

• 

• 

---

Tomáš Prouza – Velké Svatoňovice (okr. Trutnov), Bohuslavice nad Úpou (okr. Trutnov)

V průběhu pondělí 11. května byl očekáván přechod výrazné zvlněné studené fronty od severozápadu. Neměl jsem v tento den službu, a tak jsem se mohl plně věnovat pozorování projevů tohoto přechodu. Ačkoliv se frontální rozhraní přibližovalo přibližně od severozápadu, srážková oblačnost postupovala do našeho regionu od jihu. Teplota během dopoledne poměrně rychle stoupala až k dennímu maximu +22,7 °C, které bylo dosaženo ve 12:37 SELČ. Fronta přešla krátce před 14. hodinou a její průchod se zprvu neprojevil žádnou výraznou změnou oblačnosti ani srážkami. Nad východním Podkrkonoším sice začala narůstat přeháňková konvekce, ale nepřerostla do bouřkového stádia. Nejbližší aktivní bouřky byly v tom okamžiku vzdáleny více jak 80 km jihozápadním směrem.

Po přechodu fronty však začala velmi rychle klesat teplota a především sílit vítr. Z výše zmiňovaného maxima klesla teplota do půlnoci na +2,7 °C (tj. o 20 °C za 10 hodin). Do úterního rána se následně ochladilo až na +1,2 °C v 5:03 SELČ. Přízemní teplota klesla pod bod mrazu na -1,8 °C. První srážky začaly vypadávat okolo 14:30 SELČ v rámci pásma konvekce, postupujícího dále k severu. Bouřky jsme se však nedočkali, jedna prošla Broumovskem (20 km V směrem), druhá okolo Vrchlabí (35 km Z směrem). Na frontální vlně se později odpoledne na jihu Čech zformovalo výrazné bouřkové pásmo, které však východ Trutnovska též minulo – elektrická aktivita v jeho rámci vyhasla 35 km J směrem okolo 19:15 SELČ.

Po zbytek dne pak vypadávaly stratiformní srážky o celkovém úhrnu 10,6 mm. Zpočátku se vyskytovaly ve formě deště, avšak po 19. hodině začaly přecházet do smíšených. Na Jestřebích horách ležel v úterý ráno zhruba od 600 metrů nad mořem sněhový poprašek. Tlak vzduchu nejprve klesl až na 994,9 hPa, po přechodu frontálního rozhraní prudce stoupal.

Kromě samotného dění doma jsem sledoval i to, jak se se silným větrem vyrovná čapí pár na hnízdě v Bohuslavicích nad Úpou. Ačkoliv jsou čápi na různé meteorologické extrémy zvyklí, odolávání silnému větru po velmi dlouhou dobu pro ně bylo vysilující. Naštěstí v té době ještě seděli na vejcích, které lze chránit snadněji než již vylíhlá čápata. Hnízdo i jeho osazenstvo nakonec větrnou epizodu úspěšně přestálo.

• 

Nejzajímavějším meteorologickým prvkem byl vítr. Ten dosáhl na stanici maximální rychlosti 16,5 m/s (60 km/h) ze severního směru, a to opakovaně mezi 19. a 21. hodinou (19:21 SELČ). Jednalo se o pátý nejsilnější náraz v historii měření za 10 let. I průměrná rychlost větru 8,9 m/s byla velmi vysoká, zařadila se na čtvrtou pozici mezi naměřenými rekordy. Pro letní půlrok to byla velmi netypická situace. Takto vytrvalý (přes 8 hodin) a silný vítr ze severního směru se zde příliš často neobjevuje. Zatímco normálně zdejší lokalitu Krkonoše před větrem spíše chrání, tentokrát ho zesilovaly. Studený těžký vzduch se přes ně od severu přeléval a získával na rychlosti (princip bóry). navíc rychlé přízemní proudění pronikalo i přes nižší pohoří v Broumovském výběžku.

• 

• 

• 

Díky tomuto mechanismu působil vítr značné škody, a to především v prostoru východně a jihovýchodně od Krkonoš (Trutnovsko, Náchodsko, Královéhradecko). Nejvíce škod způsobených větrem – poškozené střechy, polámané a vyvrácené stromy, byla koncentrována v pásmu mezi Trutnovem a Náchodem. Meteorologická stanice na letišti v Novém Městě nad Metují naměřila okolo 19:30 SELČ náraz větru o rychlosti 29,0 m/s (v zanikající konvekci). Přímo v naší obci a blízkém okolí bylo zlomeno několik stromů a poškozena rozvodná elektrická síť. Mimo orkány Kyrill a Emma (se kterými se samozřejmě tato událost nemůže svou intenzitou rovnat) jsem nezažil takto vytrvalý vítr s tak vysokou průměrnou rychlostí a nárazy (po dobu delší jak 5 hodin se pohybovaly nad 10 m/s).

---

J. Švarc – Dražovice (okr. Prostějov), Štětovice (okr. Prostějov)

Sezona na střední Moravě začala poměrně pozdě… na druhou stranu rovnou kvalitním bouřkovým systémem na úrovni těch prázdninových. Na Moravě se toho dne nic moc nečekalo. K večeru měly dorazit vrstevnaté srážky a vše se mělo odehrát v rámci Jižních a Východních Čech. Nějaké zbytky snad mohly dorazit i na Vysočinu. Byli mezi námi optimisté, kteří přeci jen šanci na nějaký menší systém přes západní část Moravy čekali. No já k nim rozhodně nepatřil.

Když se přes Vysočinu dále k severovýchodu sunula na radaru dobře vyjádřená SQL, přeci jen naděje pookřála.

Pro Vyškov to zprvu nevypadalo úplně růžově. Organizovaná část systému směřovala přes Drahanskou vrchovinu dále k severu směrem na Olomouc. Navíc u Brna naskočil jako vždy šrot, který by znemožnil jakýkoliv pokus o focení. Vyrazil jsem k Prostějovu na stanoviště v Drahovicích, odkud je dobrý výhled jak na jih tak na západ. Po chvíli čekání a sledování radaru dorazil na kopec ne jen Švarc ale i déšť. Jelikož polní cesta nebyla zpevněná a déšť byl poměrně intenzivní, vyhnal mě zpět na silnici, kde jsem po zhodnocení situace na radaru přeci jen počkal. Vyplatilo se. 

Mezi Vyškovem a Brnem naskočily nové buňky a bylo jasné, že se přeci jen něčeho dočkám. Počkal jsem tedy než doprší a vyjel opět na kopec. Od západu se přibližoval z dáli shelf cloud. Sice byl už zřetelný, ale vyhodnotil jsem situaci, že bude lepší přesunout se vzhledem k vývoji trochu východněji někde směrem na Dub na Moravě. Odhad situace byl správný, nicméně po okreskách to nešlo tak rychle, jak by člověk potřeboval. Následoval jen rychlocvak u Duban, kde byl už  shelf cloud v plné parádě. Na první bouřku k focení celkem slušný kus.

• 

• 

Pozice vůči postupu bouřky nebyla ideální, tak jsem se posunul ještě kousek východně k Štětovicím, kde jsem již zapojil i trigger. Bohužel blesková aktivita systému začínala s postupem ke mně celkem degradovat, takže na kartě uvízly asi 2 kusy. U Vyškova to dle detekce byla ovšem jiná. S první výjezdem jsem byl spokojený, ačkoliv po zpětném shlédnutí radaru a bleskové detekce jsem si mohl ten výjezd ušetřit a zůstat ve Vyškově.

• 

• 

• 

---

Zdroje: 

hzscr.cz – Hasičský záchranný sbor Český republiky
blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps
chmi.cz – Český hydrometeorologicky ústav