(Další fotografie…)
Luboš Opalecký – Plzeň
Radarový snímek ze 16. 7. 2010. Křížek značí Nové Strašecí. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 258.8 kB |
Stále jsem si říkal, že výstraha před bouřkami platí až do rána druhého dne, a proto jsem kontroloval situaci na radaru i v noci. Během první poloviny noci se začaly tvořit další silné bouře jz. od Šumavy, které se postupně spojovaly ve větší komplex a podporovaly vznik dalších bouří. Chvíli před východem slunce se bouře spojily v squall line, která začala na západě překračovat hranice ČR. To byla moje chvíle abych jí vyjel naproti než zeslábne. Problém byl ale v tom, že před samotnými bouřemi se nacházelo srážkové pásmo, kterým jsem se v okolí Žatce beznadějně pokoušel dostat. Když jsem si na radaru všimnul, že střední část squall line tímto srážkovým pásmem bez problému prochází tak jsem se rozhodl dostat co nejdále na východ od srážek, aby bylo něco vidět. Při cestě směrem na Louny, se mi za zády začal objevovat nejhezčí shelf cloud (húlava), jaký jsem kdy viděl. Nikde v okolí ale nebylo žádné vhodné pozorovací místo, a proto jsem se musel co nejrychleji dostat na 20 km vzdálené pozorovací místo u Hříškova na Lounsku. Bylo to hrozné mít v zádech takovou podívanou a žádnou příležitost to zdokumentovat. Po příjezdu na stanoviště jsem si teprve mohl pořádně prohlédnout nádherný shelf cloud, který měl asi pět vrstev. Na zdokumentování (foto, panorama, video, timelapse) jsem měl pouhých 8 minut než mě squall line zasáhla.
Detailnější pohled na ranní snímek z radaru a detekce blesků. Křížek značí Louny. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 196.3 kB |
Ranní snímek z družice MSG v pseudoviditelném spektru. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 142.3 kB |
Squall line při postupu na východ značně slábla což bylo znát i ve škodách, které napáchala. Na Karlovarsku byly polámané první stovky stromů, kdežto u “nás“ jenom ulámané větve. Rychlost větru pod shelf cloudem nepřesáhla 15 m/s, ale když jsem se nacházel přímo ve srážkovém poli, tak rychlost mohla být větší, nechtělo se mi však vystrkovat ruku z auta a říkat si o úder blesku :-). Blesková aktivita byla poměrně silná, neustále to kolem blikalo ale všechny blesky byly schovány ve srážkách.
Tento den se měly odpoledne vyskytovat další silné bouře, které jsem měl v plánu pronásledovat. Během dne ale bylo jasné, že bouřková činnost se přesunula na Vysočinu a na Moravu a na Čechy zbyly jen nevýrazné přeháňky a slabé bouřky, které pro mne nebyly ničím zajímavé. Ale i přesto byl tento den pro mne jedním z nejlepších ve stormchasingu díky té nádherné húlavě.
Radarová animace od 4:00 do 8:00 SELČ. Křížek značí Louny. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 8884 kB |
J. Drahokoupil – Brandýsek, Žebrák, Slaný
Zatímco Tomáš N. ráno úspěšně naháněl krásný shelf cloud na Lounsku, já jsem poklidně spal do té doby, než mě kolem půl sedmé vzbudila blížící se bouře. Rychlý pohled na radar dával tušit, že právě o něco přicházím, ale to jsem ještě neměl ani tušení, co má již za sebou Tomáš.
Inu, rychle snídám, kontaktuji Mirka, který také již nespí, a nakonec se domlouváme, že se sejdeme v 7:45 na Rovinách. Hodláme zde přivítat druhou část MCS, která se zatím nachází v Jihozápadních Čechách a míří k nám.
První jádro ranní MCS nás míjí bez naší účasti. Čas – 6:30 SELČ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 247.8 kB |
Dojíždím na smluvené místo o pár minut dřív, a tak mám čas si nachystat stativ v autě na focení blesků. Venku to nepůjde, protože prší. Ještě než přijíždí Mirek s Verčou, daří se mi vyfotit dva obstojné blesky pomocí Lightning Triggeru. To ještě netuším, že to budou pro tento okamžik také poslední úlovky. Jen co doráží Mirek, dává se do stejné činnosti jako já, ale již bez úspěchu. Neblýská se a celý komplex nám slábne před očima.
Detail radarového snímku s posledními blesky na MCS – 8:05 SELČ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 132.2 kB |
Řešíme co dál. Mirek s Veronikou se rozhodují pro výlet do Konepruských jeskyní s tím, že když se „něco“ bude dít, tak že budou připraveni. Tím „něčím“ by mohly být nové buňky objevující se na jihozápadě. Podnikám odvážný krok a vydávám se jim vstříc.
Nová naděje na jihozápadě v 9:00 SELČ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 264.5 kB |
Vjíždím na rychlostní silnici R7 k Praze, kde se na okruhu napojuji na D5 vedoucí na Plzeň. Plánuji sjezd z dálnice na exitu 41, ale nakonec uhýbám již na exitu 34 u Žebráku. V autoatlasu vybírám předem vytipované místo, kde by mohl být dobrý výhled, a vydávám se vstříc novému terénu. Zde jsem ještě nikdy nebyl. Po krátké chvíli nacházím pěkné místo u silnice pod lesem s dobrým výhledem do kraje směrem k jihu.
Jenže situace mi příliš nepřeje. Bouřky, které se jevily ještě před nějakou hodinou zajímavé, se mezitím úspěšně rozpadly nebo jsou v závěrečné fázi svého života. Nad mou pozici se roztahuje zbytek kovadliny, která je ze spodu rozvlněná ala „asperatus“. Po chvíli se také objevují oblíbené oblaky mamma.
Nad Šumavou se sice objevují nová jádra, ale jak se zdá, ke mně zase dojdou jen zbytky kovadliny. Rozhoduji se tedy blíže prozkoumat nový terén a objíždím okolí a hledám ještě o něco výše položená místa, kde by byl ještě o něco lepší výhled do kraje směrem na jihozápad. Jak tak křižuji místní silničky, všímám si, že zde musely být projevy ranní MSC o něco výraznější než na Kladnesku, protože co chvíli objíždím popadané větve. Není to ale nic hrozného. Nicméně lepší výhledy do kraje nenacházím, tak se vracím opět na původní nové místo a dávám se do krátkého timelapse, během kterého trochu posvačím a sleduji na radaru situaci.
Nevypadá to ale dobře, tak se pomalu balím a vyrážím zpět k domovu na oběd. Jen co se ale najím, objevují se nová jádra na západě. Po druhé hodině tedy vyrážím do terénu podruhé a vydávám se rovnou k letišti u Slaného, kde mám zaručený pěkný výhled na západ.
Čerstvá jádra na západě, která mě vytáhla ven na druhý výjezd. Čas 14:00 SELČ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 278.1 kB |
Při dojezdu na místo jsem ale zklamán situací. Obloha je zakryta mnoha vrstvami nepropustné oblačnosti v podobě Ac i As, a tak sotva mohu rozeznat cumulominby na západě. Jen nevýrazná srážková pásma dávají tušit, kde se asi nachází to, co mě vytáhlo z domova.
Jediné, co stojí v daný moment za pozornost, je bouřka za Krkonošemi v Polsku, která je vidět až sem.
Vzdálená bouřka v Polsku ve 14:25 SELČ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 270.6 kB |
Mezitím se rozjíždějí silné bouřky nad Vysočinou. Nad mou pozicí se ale také začíná něco dít. Od jihozápadu pozoruji příchod bouřky, která o sobě dává vědět občasným hřměním a sem tam viditelným bleskem. Rozhoduji se fotit z auta, protože vůbec nevím, co se děje nade mnou. A aniž bych byl schopen rozpoznat jakoukoliv výraznější změnu, najednou se spouští silný déšť a vzápětí se blýskne. Rychle skáču do bezpečí auta a dávám se do marného snažení o fotky blesků přes zacákané přední sklo. Trigger pracuje, ale na výsledných fotkách jsou blesky sotva vidět… až na jeden.
Začíná pršet opravdu hodně, takže ruším focení blesků a vydávám se přes město Slaný za postupující bouřkou. Intensivní déšť okamžitě zaplavuje silnice a tvoří se proudy vody a velké louže. Bohužel, jak se bouře rychle udělala, tak zase zeslábla a odešla. Naštěstí se obloha trochu vyčistila, a tak mohu při cestě domů ještě pořídit poslední fotky a jednu panoramu.
Tím můj lov definitivně končí. Nelze říct, že by byl tento den vyloženě špatný. Podařilo se mi během celého dne vyfotit celkem 8 blesků, což jen dokazuje, že Lightning Trigger byla dobrá investice. Bez něj bych neměl ani jeden. Objevil jsem nové pěkné místo na pozorování, ale hlavně jsem získal další zkušenosti ohledně bezpečnosti v terénu za bouřek, které se mohou hodit do budoucna…
Nikdy nepodceňujte situaci přímo nad sebou. Pokud nemůžete vidět, co se nad vámi odehrává, je vždy lepší mít se na pozoru a raději být v autě. Cumulonimbus vyvíjející se přímo nad vámi lze někdy jen těžko rozeznat. Nevidíte jeho výšku, nevíte, jak rychle se vyvíjí a první kapky deště bývají často následovány prvními blesky. Pozor na to!
T. Púčik – okolí Brna
17.7. bola situácia mimoriadne očakávaná – modely predikovali výraznú labilitu, s hodnotami MLCAPE nad 2000 J/kg a hlavne k večeru aj mierny strih vetra, dosahujúci zhruba hodnoty 15 m/s v hladine 0-6 km. Do toho všetkého výrazný studený front, ktorý ukončoval vlnu horúčav. Na tento deň sa dozaista upierali zraky všetkých storm-spotterov ale i stormchaserov. Skywarn vo svojej predpovedi pripravil stupeň 2 na značnú časť územia ČR, ESTOFEX detto. ČHMÚ dokonca v dopoludnie na celú republiku vydali Extrémny stupeň nebezpečia. Výrazné multicelulárne búrky s veľkými krúpami, intenzívnymi zrážkami a očakávaný prechod večerného MCS so silnými nárazmi vetra a parádnou bleskovou show, to mali byť chody, ktoré nám Matka príroda mala servírovať počas dňa.
Ako sa však ukázalo, jediné, čo bolo na situácii extrémne, bol fakt, ako s nami zase raz príroda vypiekla. Keďže som mal nočnú službu na RPP v Brne z piatku na sobotu, mal som možnosť sledovať vývoj a hneď na začiatku služby moju pozornosť upútala mamutia bunka nad Bavorskom, ako sa ukázalo supercela, ktorá vyprodukovala krúpy s priemerom 9 cm. Aké typické pre tento región, kde ničivé krúpy sú každoročným zjavom. Nutno povedať, že bunka sa tvorila vo výraznejšom strihu vetra, ako modely predpokladali.
Nasledoval explozívny rozvoj ďaľších buniek a v druhej polovici noci postúpilo pásmo búrok aj nad západné Čechy. Ako sa ukázalo, tieto búrky boli výraznejšie, ako tie v nasledujúcich hodinách behom dňa. Na čele bow-echa boli zaznamenané nárazy až okolo 30 m/s s pomerne veľkými škodami vetrom. A práve tento nočný vývoj bol hlavným faktorom, prečo sa situácia pre ďaľšie hodiny takpovediac mierne pokazila. V miestach, kde modely sústavne dávali najvyššiu mieru lability sa zatiahlo hustou kovadlinou a z búrok vyslaná outflow boundary zrážala dole rosné body. Mezomerítková níž a aj najvlhšia vzduchové hmota sa posúvali značne na východ.
Priznám sa a tuto ma budú chcieť moji českí kolegovia asi chcieť nakopnúť do zadnice, tento vývoj ma (osobne) potešil. Vzhľadom na fakt, že predo mnou bola ďaľšia nočná služba, nemohol som riskovať presun príliš na západ. Ranná inšpekcia dát ukazovala zónu konvergencie nad Vysočinou a veľmi vlhký vzduch nad Moravou. S Tomom Kozlom sme boli už dopredu dohodnutí a tak okolo dvanástej sme vyrazili smerom na Třebíč. Veľké dusno a zároveň kopiace sa congestusy dávali dobré znamenie.
Akonáhle sme vyšli z Brna na D1, tesne pred nami sa vytvoril Cumulonimbus. Použili sme prvý exit a zastali tesne pred ním. Žiadna významná štruktúra, z oblaku sviežo hrmelo a očividne na niektorých miestach aj celkom výrazne pršalo. Po chvíli prezerania sme sa rozhodli, že vzhľadom na vysoké teploty (ktoré sa znova šplhali k 35°C) pojdeme schladiť naše chase-vehicle :). A tak sme vošli na perifériu prehánky a nechali sa skropiť veľkými kvapkami. Aký príjemný pocit :).
Lenže vývoj teraz už len prehánky bol veľmi nevýrazný a tak sme sa rozhodli na presun ku Třebíču. Zastali sme tesne na sever od neho a začalo sa čakanie. Po konzultácii s Davidom Rývom vyzerala situácia takto – najvýraznejšie búrky nad Rakúskom, odkiaľ sa zase vďačne naťahovala kovadlina smerom nad južnú Moravu a okraj Vysočiny, najvýraznejšie rosné body nad Moravou a pár nevýrazných buniek nad ČR. Veru, pohľad na radar nebol veľmi optimistický.
Potom som si spomenul na niektoré poznatky z meteorológie – rozhranie medzi kovadlinou a jasnou oblohou často iniciuje búrky – predsa len, ide o „rozdielne prehrievanie“ povrchov. Majúc na mysli toto, využil som ďaľšej konzultácie s Davidom, ktorý odhadol to naj, tak ako my, na Vysočinu.
Odpolední vývoj intenzivních bouřek na Vysočině pohledem družice MSG. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 182.9 kB |
Po chvíľke bezradného čakania začali okolo Jihlavy naskakovať prvé bunky – najprv pomerne nevýrazné, potom prvý červený odraz :). A v tomto momente sme sa rozhodli konať a dostať sa ku južnému koncu vznikajúcej multicely. Multicela sa transformovala na pomerne výraznú búrku, hlavne po vzniku silného jadra (viac ako 60 dBz), ktoré sprvu pripomínalo tvar neskoršieho štádia microburstu a potom sa následne výrazne rozrastalo. Búrka mala len pomalý postup smerom na východ, pričom zároveň propagovala mierne smerom na juh. V určitých okamihoch na ňu bol impozantný pohľad, v jednom momente sa na južnom konci vytvoril výrazný wall cloud. Zrážky zároveň nadobudli zelenavý odtieň a belasejšiu farbu – znak vypadávajúcich krúp. Viacej však povedia fotky. Takýmto spôsobom sme sa pred multicelou dostali až do Brna.
Tu som nastúpil na nočnú službu na RPP v Brne, kde som zaregistroval spočiatku slabé búrky v tesnom okolí Brna, produkujúce iba pár výbojov. Neskôr od juhozápadu sa však nasunul pekný komplex búrok, charakterizovaný významnou elektrickou aktivitou, väčšina bleskov však prebiehala vnútri oblakov a iba malé percento bolo typu CG. Po uplynutí hlavnej časti búrky, kedy elektrická aktivita dosahovala až 60 bleskov za minútu, boli blesky už sporadickejšie, avšak objavovali sa pekné výboje typu „anvil crawler“. Niektoré z nich sa mi podarilo odfotiť.
Radarová animace od 13:00 SELČ do 22:00 SELČ. Křížek značí Brno. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 9084.3 kB |
Další data…
24-hodinová sumace z detekce blesků ČHMÚ. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 70.6 kB |
Související odkazy a zdroje dat:
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/sat/ – Družicové oddělení ČHMÚ
http://www.eumetsat.int – Evropská organizace pro meteorologické družice
Související diskuze na fóru:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=37&t=731 – bouřky 17. 7. 2010