Update: vydán stupeň 1 na JV Moravu a JZ SLovensko.


— UPDATE —

Aktuální data naznačují vyšší rosné body, než předchozí den, díky advekci vlhkého vzduchu od J/JZ. V době psaní tohoto updatu přechází fronta přes území Moravy. Modely se i nadále rozcházejí ve svých odhadech labilizace prostředí v odpoledních hodinách. GFS předpokládané hodnoty MLCAPE zvýšil, zatímco ECMWF CAPE zmenšil. Nad územím JZ Slovenska převládá jasná obloha, nebo jen málo oblačnosti. Mohly by zde tudíž být dobré podmínky pro mírnou labilizaci ovzduší, jak udává GFS. Oblast s labilitou se však bude s oblastí výraznějšího střihu větru překrývat jen minimálně, dá se počítat s hodnotami střihu ve spodních 6km kolem 15m/s a spodních 3 km kolem 10m/s. je tedy možné před frontou, popř.na ní očekávat vývoj multicelárních bouřek, v jejichž rámci lze ojediněle až místy počítat s výskytem krup, Lokálně rovněž nelze vyloučit výraznější úhrny srážek, popř. náraz větru do 20m/s.
Původni text předpovědi viz níže:

— SITUACE —

Počasí nad naším územím bude ovlivňovat výšková brázda spojená s přízemní cyklonou nad Skandinávií, která se bude během dne posouvat dále k SV. V rámci této brázdy postupuje přes naše území k východu studená fronta, která přinese do naší oblasti srážky a to včetně přeháněk a bouřek, jež by se měly vyskytovat zejména na Moravě a v Z polovině Slovenska. Otazná je míra advekce teplejšího a vlhčího vzduchu v rámci teplého sektoru, před zmíněnou studenou frontou, na této advekci velmi silně závisí míra labilizace prostředí a tak i intenzita bouřek.

— PŘEDPOVĚĎ JV-V Morava, JZ Slovensko —

Modely se prozatím poměrně výrazně neshodují v míře labilizace a její lokalizaci, zatímco ECMWF klade hlavní labilitu zejména na Moravu a JZ Slovenska, kde předpokládá hodnoty CAPE v rozmezí ca 500-1000 J/kg, model GFS dává labilitu mnohem výraznější s hodnotami MLCAPE nad 1200J/kg na větší Část J Slovenska, kde ECMWF nepředpokládá těměř žádnou labilitu. Model GFS však předešlý den výrazně nadhodnotil advekci vlhkosti a tedy i labilizaci prostředí a je tedy otazné nakolik věřit jeho výsledkům v tomto případě. Tak či onak se oblasti s nejsilnější labilitou poměrně výrazně míjí s oblastí s výraznějším střihem větru, souvisejícím s výškovou frontální zónou, což je v Evropě poměrně typický zjev. Střih větru by tak v regionu s předpokládanou nejvýraznější tvorbou bouřek měl nabývat hodnot DLS kolem 15 m/s, což by mělo zajišťovat poměrně dobrou multicelární organizaci bouřek alespoň v části území. V rámci bouřek pak nelze vyloučit ojedinělá krupobití a silné nárazy větru, s ohledem na nejistotu v modelových předpovědích a prozatím slabší reálné podmínky však zatím necháváme na tuto oblast nultý, základní stupeň rizika. Nelze však vyloučit vydání 1. stupně rizika pro tuto oblast během pátečních dopoledních hodin, pokud budou i reálné podmínky nasvědčovat pro výskyt silných bouřek.

— PŘEDPOVĚĎ zbytek území —

Na zbytku území necháváme nejnižší pravděpodobnost výskytu bouřek, lze předpokládat možnou tvorbu bouřek zejména v rámci postupující studené fronty, stejně tak je možná tvorba bouřek před frontou v rámci některých hor a vrchovin, zejména v J části středního Slovenska. V těchto oblastech nepředpokládáme, že by bouřky měli výraznější projevy, avšak bude záviset i na lokálních podmínkách a skutečném vývoji situace.