Bouřky 16. září 2020

Tomáš Prouza – Velké Svatoňovice (okr. Trutnov)

Polovina září v našem regionu obvykle znamená postupné doznívání, v horším případě definitivní konec bouřkové sezóny. I v letošním roce se zdálo, že tomu nebude jinak. Měsíc přinesl již pouze 2 bouřkové dny. Přechod studené fronty v sobotu 5. září však ukázal, že podzimní kombinace ještě dostatečné lability a slušně dynamiky dokáže vykouzlit velmi intenzivní bouřky.

Další šanci na výskyt bouřek, jenž nebyla promarněna, skýtal přechod další studené fronty ve večerních hodinách středy 16. září. Podmínky rozhodně nebyly tak dobré jako v předchozím případě a s rozvojem výraznějších bouřek se ani příliš nepočítalo. Fronta měla přecházet až pozdě večer, ESTOFEX předpověď nevydal, takže jsem vývoji během dne nevěnoval příliš pozornosti.

Okolo 16. hodiny začal rozvoj předfrontálních stacionárních bouřek nad Šumavou, o něco později pak u Příbrami. Již po poledni se lehce „kumulilo“ i nad Krkonošemi, ale do výšky se tomu nějak nechtělo. Okolo 17:40 SELČ se však přímo nad hřebenem Krkonoš u Pece pod Sněžkou povedlo konvekci prorazit zádržnou vrstvu. Během 20 minut již byla bouřka elektricky aktivní, s radarovou odrazivostí přesahující 60 dBZ. I přes vzdálenost okolo 20 km dolehlo až k nám slabé hřmění. Bouřka však nebyla vizuálně nijak přitažlivá. Ačkoliv se jednalo o izolovanou singlecelu, v jejím okolí se vyskytovala vrstva vysoké oblačnosti, před bouřkou vznikalo pásmo Ac castellanus (svědčící o labilitě prostředí) a ještě níže začal rozvoj vrstvy stratokumulu. Bouřka navíc zpočátku stagnovala na místě a nezdálo se, že by se přibližovala. Tudíž jsem její existenci vzal na vědomí, ale dál se jí nezabýval.

To se změnilo v 18:30, kdy se bouřka začala velmi zvolna pohybovat k V až VJV – a tedy přibližovat. Obloha byla plná oblačného balastu, ale přesto jsem vyšel v 18:35 podívat se na dvůr. Bouřka byla v tom okamžiku vzdálená 15 km SZ směrem, přibližně nad Žacléřem. A pak nastal cvrkot. Nad vrcholem bouřky se totiž něco hýbalo! Jednalo se o to, co jsem viděl na jednom „konspiračním“ videu? Vletěl jsem do domu, popadnul kompakt a hrnul se zpět. Fotografovat nemělo smysl, spustil jsem hned filmový záznam a doufal, že aparát dokáže přiměřeně zaostřit.

Co jsem nakonec zachytil? Podařilo se mi pořídit cca 30 sekundový záznam jevu nazývajícího se „crown flash„, česky „korunový záblesk“. Jedná se o změnu orientace ledových krystalků v elektrickém poli v okolí bouřkového oblaku. Při bleskovém výboji dojde ke změně intenzity a orientace tohoto pole a tím i i pozice krystalků. Pokud jsou ledové částice osvíceny Sluncem, dojde ke změně jejich jasu. V podstatě se jedná o přírodní ekvivalent technologie LCD.

Z hlediska mechanismu vzniku se jedná o naprosto běžný jev (elektrické pole se mění v okolí každé bouřky), přesto jsou jeho pozorování velmi vzácná. V okolí bouřkového oblaku je nutný výskyt ledových krystalků vhodné velikosti, tvaru a orientace vůči Slunci. Navíc je nutný nerušený výhled nad vrchol bouřky – což nejlépe splňuje singlecela spíše v ranějším stádiu vývoje. Tedy měl jsem štěstí, byl jsem ve správný čas na správném místě – a podíval jsem se zrovna na oblohu…

Zdrojová bouřka pozbyla elektrické aktivity okolo 19:30 a vzápětí se rozpadla. Izolovaná výrazná bouřka u Skutče se též rozpadla a zdálo se, že je po všem. Během zbytku dne se objevilo ještě pár bouřek na jihu Čech. Až po půlnoci se dočkal Brandýsek, a to nočních frontálních bouřek.