Lubomír Opalecký, Jan Džugan, Petr Šťastný – Táborsko a Českobudějovicko
Dvanáctý červenec neměl být zrovna dnem, v který se očekávala nějaká nebezpečná majoritní situace. S kombinací hodnot CAPE sotva 1000J/kg a střihem větru na jihozápadě Čech okolo 25m/s spadal, řekněme, k lepšímu průměru. Z minulosti ale víme, že právě podobné, relativně nenápadné situace nosí mnohdy pěknější bouřky, než ty dlouho předem očekávané po vlnách veder. I proto jsme se rozhodli risknout a zkusit štěstí stormchasingem.
Jelikož studená fronta měla přecházet přes severozápadní půlku Čech brzy, vyjeli jsme na jih na Táborsko, které vypadalo nejnadějněji vzhledem k čase příchodu fronty a okolo 17. hodiny jsme přejeli Vltavu. Stav bouřek však moc pozitivně nevypadal, od západu postupoval pouze občasný déšť a v něm vnořená slabá bouřková jádra. První vlna nás přešla svou nejslabší částí, přičemž za ní se východně od Plzně utvořila druhá vlna s již zajímavějšími bouřkovými jádry. Bouřky postupovaly velmi rychle, strukturu měly však fádní, alespoň na své čelní straně. Jeli jsme tedy na jih od Tábora, abychom získali lepší přehled nad situací, některé bouřky pod Táborem začínaly vykazovat červené odrazy. Před sjezdem z dálnice na Horusice nás jedno jádro zasáhlo přívalovým deštěm, přičemž kousíček od nás určitě padaly i kroupy. Když odcházelo, viděli jsme východně od nás mohutnou srážkovou botu zbarvenou do bíla od krup a odděleným výstupným proudem.
Radarový snímek s detekcí blesků CELDN zobrazující bouřkovou situaci v 18:20 SELČ v Jižních Čechách. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 176.6 kB |
Když se bouřka vzdálila, rozhodli jsme se přesunout trochu víc k jihu směrem na Budějovice, jelikož se od západu blížily další přeháňky. Byly ale nakonec jen slabé intenzity s jen málo zajímavou strukturou. Příznivější vývoj se ale odehrál na západní části Plzeňska mezi 19. a 20. hodinou. Zde se utvořila linie bouřek se směrem postupu k jihovýchodu. Bylo vhodné naplánovat cestu zpět domů a bouřku chytit cestou. Nechtěli jsme dělat zajížďku do Budějovic, proto jsme to vzali zkratkou přes Hlubokou nad Vltavou, kde nás akorát zastihla pěkná duha na odcházející přeháňce.
Fotogenická oblaka nás ale donutila zastavit ještě jednou a to na polní cestě u obce Chlumec. Kromě nižší přeháňkové konvekce a s ní související duhy nedaleko od nás byla dobře pozorovatelná část vzdálené supercely v Rakousku, která zrovna procházela kolem Lince.
Po nějaké době nám byl odhalen pohled na další silnou multicelární bouři někde v předhůří Alp. Podle vzhledu se vytvořila ještě v teplém vzduchové hmotě před frontou. Zaujala nás především její obrovská kovadlina zdobená útvary knuckles.
S vývojem multicely se v okolí stávajících buněk vytvořilo i několik nových. Jedna z nich, která též dosáhla stádia kovadliny, rovněž s útvary knuckles.
Radarová animace v zoomu zobrazující postup bouří nejen jižně od Č. Budějovic. © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 3900.3 kB |
Na celém jihu se táhla ohromná hradba kovadlin silných bouří. Když byla ale zakryta bližší oblačností, jeli jsme konečně vstříc poslední bouřce, blížící se od severozápadu a zamířili směrem na Albrechtice kolem Temelína a dál k Písku, nakonec jsme zastavili u Jehnědna. Bouřka už byla na dohled.
Struktura základny nebyla sice příliš fotogenická, za to nás oslnila pestrá paleta barev. Spodní část mraků byla temně ocelově modrá s přechodem do světle šedomodré barvy vrchních částí bouřky. Skrz základnu a mezery v oblačnosti prosvítalo růžové světlo zapadajícího Slunce.
Blesková aktivita byla slabá, snad jen tři blesky za dobu, co jsme tu bouřku sledovali. Bylo tedy celkem bezpečno, vzhledem ke scenérii se nám vůbec nechtělo do auta. Hlavní část bouřky nás minula východně a nás zasáhla jen okrajově slabým deštěm.
Když bouřka odcházela, otevřel se nám pohled na její cumulonimbus.
Radarová animace v zoomu zobrazující přechod bouřkové konvekce přes Písecko… © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 3619 kB |
Bylo na čase vydat se domů. Z Rakouska sice byly vidět vzdálené blýskavice, ty byly ale tak daleko, že pozorovat je nemělo smysl. Našim bouřkám docházela šťáva, a tak jsme se vydali zpět do Plzně.
Bouřky v tento den nebyly příliš silné. Žádné obří kroupy, shelf cloudy přes celou oblohu, ani žádné nárazy větru o síle vichřice. Ovšem bohatě to vynahradila pestrost pozorovaných jevů a útvarů, které to spolu s kombinací barev a světelných kontrastů hlavně ve večerních hodinách vynahradily.
Související odkazy:
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav