V úterý 13. května se nad Českou republikou vyskytovala masa studeného lehce labilního vzduchu v severozápadním proudění, která přinášela četnou kupovitou oblačnost a možnost slabých bouřek nad většinou našeho území. První konvekce se začala tvořit již během dopoledních hodin a pokračovala v různé intenzitě až do večera.
Od našeho výjezdu s kroupovým zážitkem 2. 5. už uplynula nějaká doba, a tak jsme vlivem abstinenčních příznaků skončili po práci opět na střeše OC Šestka, kde došlo k tradičnímu setkání v podání mé osoby, Dáši a Lenky K.. Po krátkém sledování okolního vývoje jsme se rozhodli vydat se tomu pověstnému štěstíčku naproti a vyjeli jsme lokálním „jedno až dvouhromovkám“ blíž, abychom z toho něco vůbec měli. Ono co člověk taky může očekávat při teplotách kolem 12°C? Aktivní jádra slabých bouřek nás míjela severovýchodně od letiště, takže jsme se vydali k Horoměřicím… zkrátit tak naši vzdálenost od místa dění aspoň o pár kilometrů. Brzy se ukázalo, že to nebyl špatný nápad. Ani jsme nedojeli na místo určení a až jsme museli zastavit, abychom se stihli v klidu pokochat víc než jednohromovkou, která to směrem přes Horoměřice rozjela ve velkém stylu… pravda… celé to trvalo max. 10 minut, víc času bouřky s blesky ten den běžně neplýtvaly, ale i tak to bylo příjemné překvapení. Do focení blesků jsme se sice nepouštěli, vědomi si, že než rozložíme techniku, bude po všem, ale dalo se na to koukat, protože jsme viděli pár celkem pěkných CG blesků.
 |
Radarový snímek ČHMÚ s detekcí blesků CELDN ze 16:05 SELČ, kdy jsme pozorovali větší bleskovou aktivitu toho dne od bouřky nad Neratovicemi. Křížek značí LKPR. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 207.2 kB |
Konvekce ale pokračovala dál a už to nevypadalo tak zle jako v předchozích hodinách, kdy by člověk nevěřil, že uvidí na obloze něco pěkného natož fotogenického. Rozhodli jsme se tedy popojet ještě blíž k dění, neboť nové buňky rostly prakticky ve stejné trase jako předchozí bouřka. Nakonec jsme zaparkovali na místě ne zcela praktickém nicméně s výhledem požadovaným směrem. Nedalo mi to a řekl jsem si, že přeci jen zkusím štěstí a rozbalím foťák s trggerem… co kdyby se povedl jeden blesk :-). Nakonec zůstalo jen u tří hromů po IC blescích ve vršku sledovaného mraku, ale kdyby to bliklo, tak by to bylo docela terno. No, je důležitý být vždy připraven :-). Přesto se povedly alespoň nějaké dokumentační fotky…
Přiblížil se déšť, a tak nejen z obavy, že z parkovacího místa po namoknutí už nevyjedeme, jsme se rozhodli k přesunu zpět k letišti. Jeli jsme stejnou cestou zpět, ale pohled na novou konvekci, která nás „přerostla“ a byla teď jižně od nás, nás dohnal k tomu, abychom ještě odbočili k Přední Kopanině, kde jsme měli celkem výhled do kraje. Tak se tam tak kocháme okolní situací… tu duhou s podružnými oblouky, tu krepuskulárními paprsky, sem tam vzdáleně zahřmí a najednou Dáša ukazuje na vzdálenou ostře ohraničenou hranu oblačnosti na jih od nás… Tam něco visí! To by mohla být tromba… tedy spíš trombička alias „cold air funnel“… no ale to nevadí… honem vyměnit „širokáče“ za „telátka“ a rychle fotit, než to zmizí. Jestli to celé trvalo 3 minuty, je to hodně, ale nějaké snímky jsme získali, což nám pochopitelně udělalo radost… o to větší, že jsme se to odpoledne bavili o tom, že by těm přeháňkám nějaký ten „ocásek“ slušel… no a bylo to tady.
 |
Radarový snímek ČHMÚ ze 17:25 SELČ, kdy jsme pozorovali malou trombu ca jižně od letiště Praha. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 227.6 kB |
Takže nakonec to nebyl marný den. Člověk musí přijmout i to málo a umět se z něj radovat. Ano, větší tromba by se nám jistě líbila víc, ale co by člověk nechtěl při těch „nepodmínkách“, které panovaly…
Související odkazy:
http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav
