J. Drahokoupil – Brandýsek, okr. Kladno
Tento den jsem opravdu nečekal, že bychom mohli být svědky bouřkové aktivity, jaké se člověk může běžně dočkat v letních měsících. Modely i předpověď Estofexu dávaly tušit, že k nějaké konvekci dojde, ale to, co se odpoledne objevilo na obloze, nás všechny mile překvapilo.
V práci jsem situaci vůbec nevěnoval pozornost, ale o to víc jsem byl překvapen, když jsem v půl čtvrté vyšel ven a rozhlédl se po obloze, jak to běžně dělám :-). Okamžitě mou pozornost upoutaly 4 vzdálené kovadliny – jedna rozsáhlá nad Českým středohořím, další 2 v severních Čechách a také čerstvý konvektivní vývoj na jihozápadě – na Plzeňsku.
 |
Radarová situace v 15:30 SELČ. Křížek značí letiště Ruzyně. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 254.8 kB |
Skočil jsem tedy do auta a zamířil rychle k domovu. Než jsem však dojel domů, kovadlina nad Středohořím se rozpadla a zůstala jen Cs vrstva v horní vrstvě troposféry. Nicméně bylo zřejmé, že by to nemuselo ten den být zdaleka vše, tak jsem si připravil odlehčenou verzi mé fotovýbavy a vyrazil s mamčou na procházku. Již pár metrů od domu jsme zaznamenali další konvektivní vývoj, který jsme měli sice přímo proti Slunci, a tak jsme ho registrovali spíš hřměním než vizuálně.
Vznikající bouřka na JZ od nás se téměř nepohybovala a poctivě narůstala. Elektrická aktivita byla zprvu sporadická a jednalo se převážně o výboje uvnitř oblaku, ale postupem času, jak bouřkový mrak mohutněl, došlo i na CG výboje. Mrak se pohyboval velmi pomalu a stále docházelo k jeho obnovování, takže se bylo celou procházku stále na co dívat.
 |
Radarová situace v 18:00 SELČ. Křížek značí Brandýsek. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 277.4 kB |
Jak se blížil čas západu Slunce, bouřka zároveň dostávala klasický tvar kovadliny. Pomalu se přesouvala přibližně k JJV a vzdalovala se tak od naší pozice. To ovšem neznamenalo, že bychom byli ochuzeni o pěknou podívanou. Zadní strana Cb byla pěkně nasvícena zapadajícím Sluncem, přičemž ve výhledu nebránila žádná jiná oblačnost.
Podobná podívaná mi scházela snad celé léto a muselo na ni dojít až na konci září. Každopádně to byla důstojná rozlučka s bouřkovou sezónou roku 2011.
T. Novotný – Nové strašecí, okr. Rakovník
D. Müllerová – OC Šestka – Praha
Pořád to ještě není konec. Kdo by to byl čekal? Kolikrát už jsme si letos řekli, že tohle byla poslední bouřka a stále nás příroda překvapuje dalšími přídavky. Jen tak dál :-).
Vzhledem k tomu, že jsem přestala sledovat modely, v úterý jsem čekala tak akorát halové jevy na případné cirrovité oblačnosti z rozpadající se slabé studené fronty, která měla svým okrajem zasáhnout sever Čech a kde se očekávaly tak akorát nějaké přeháňky. Proto mě kolem 14:00 překvapilo, že vidím tím směrem kromě čehosi kumulovitého i cebáky. Neváhala jsem a už jsem žhavila drát ke Zbyňkovi, abych se dozvěděla, co je na radaru. Dostalo se mi odpovědi, že to jsou zatím jen orografické bouřky, které se po opuštění hor spěšně odebírají do věčných lovišť. Zůstala jsem tedy v klidu a z práce příliš nespěchala. Přesto mě později po cestě domů pár „kousků“ na severu a severovýchodě zaujalo. Obrátila jsem se pro změnu na Tomáše Prouzu, zdali tam u něj náhodou nebouří, což za chvíli potvrdil. Do toho už mi Tomáš Chlíbec oznamoval, že po práci razí na Šestku.
Myslela jsem si o tom své, ale později jsem blízko domova zahlédla, že cosi západně se moc orograficky netváří, protože to asi bude docela za humny. Radar potvrdil vznikající buňku kousek za Prahou, proto jsem se rozhodla kolem 17:30 vyrazit na Šestku za Tomášem.
Bohužel cesta trvala díky večerní špičce poněkud déle než obvykle, tudíž jsem počítala tak akorát s osvícenou zadní stranou odcházející bouřky, případně nějaké její posmrtné torzo. Proto mě po příjezdu překvapilo, že se vše ještě nachází ve směru Z-JZ a dokonce z toho občas vyletí i nějaké CG. Tato bouřka by si jistě zasloužila pojmenování „lenochod-nezmar“ neboť se na rozdíl od svých předchůdkyň, které jsem za celou sezónu měla tu čest na Šestce pozorovat, neměla příliš rychle na odchod a přesunovala se jen zvolna. S Tomášem jsme měli tedy dostatek času pořídit řadu fotek celého oblaku společně se Sluncem, které se chýlilo k západu a celý oblak prosvěcovalo.
Náš úhel pozorování asi nebyl zrovna nejideálnější, ale vršek cumulunimbu, který se vynořil, nám dával tušit, že kdesi víc západněji mají asi velmi pěknou podívanou, což později některé fotky na fóru potvrdily :-). Bouřka v dohledu setrvávala více než hodinu, a přestože blesková aktivita nebyla zrovna závratná, ač na konec září víc než slušná, vzhledem k tak dlouhému trvání jsme mohli pozorovat odhadem kolem 20 blesků, z nichž se některé předvedly i třeba 3 naráz. Ke konci jsme pozorovali i pár CG+ přímo z vrcholku a když už jsme mysleli, že je dávno po všem, bouřka se sebe vypotila další výboj, přestože jejich četnost už v tu dobu byla jen velmi ojedinělá. Po západu slunce se dost ochladilo, tudíž jsem s velkou chutí oblékla péřovou vestu. Jak netypické oblečení na pozorování bouřky :-). Před osmou hodinou jsme akci ukončili. Ale bylo to tentokrát skutečně už naposledy?
Fotky a video Tomáše Chlíbce:
L. Ronge – Trutnov
V tuto, již poměrně pokročilou roční dobu se již v odpoledních hodinách se začala tvořit první konvekce v Krušných horách a následně i kolem 14. hodiny u nás v Krkonoších. Bouřky u Krušných hor měly poměrně krátkou dobu života, ale bouřka, která se vytvořila u Krkonoš, vydržela zhruba 2 hodiny a navíc byla téměř stacionární, což způsobilo, že v Janských lázních napřelo přes 40mm srážek. Nicméně před 17. hodinou se bouřka rozpadla a dále pokračovala na JV jako jen slabý déšť.
Dále jsem si už nedělal příliš naději, že by se dalo tento den něco pozorovat, ale v 19:00 se na radaru objevilo zcela nové bouřkové jádro, které vzniklo na severní straně Jizerských hor a postupovalo přímo k Trutnovu. Když byla bouřka 40 km od mého bydliště, vyrazil jsem na podzimní lov :-). Protože však v Trutnově panovala silná mlha, vyrazil jsem na blízký kopec, kde jsem měl nádherný výhled na Trutnov zalitý mlhou a blýskající se Cumulonimbus. Stejně jako v létě dám na stativ svoji zrcadlovku a zkouším fotit první fotky na dlouhou expozici. První úlovky na sebe nenechají dlouho čekat. Zkouším různé kompozice Cb a moře mlhy, které bylo pode mnou, ale protože pomalu intenzita blýskání klesá, tak se kolem 20:30 uchyluji domů. Tento den byl opravdu příjemným zpestřením poslední letošní bouřky a hlavně neobvyklým pohledem na Cumulonimbus s mlhou.
 |
Radarová situace v 21:05 SELČ + detekce blesků s historií 90 minut. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 265.7 kB |
Související odkazy:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=39&t=986 – Bouřky 27.9.2011 na fóru A.S.S.
http://hailstorm.rajce.idnes.cz/Bourky_27.9.11 – Bouřky 27.9.11 od Michala Janouška
https://picasaweb.google.com/114933350998911507149/Bourky2792011 – Bouřky 27.9.2011 od Jana Džugana
