Jelikož na mě vyšla služba na stanici zrovna na pátek třináctého, byl jsem připraven na všechno. Po celé odpoledne jsem
sledoval radar, ale ještě z večera to nevypadalo na něco velkého. Když jsem dělal měření ve 22 hodin, tak jsem měl ještě nad
hlavou jasnou oblohu posetou hvězdami. O dvě hodiny později se zatáhlo a chvíli před půlnocí jsem si všiml prvních
záblesků za jihovýchodním obzorem.
Naše stanice se nachází v areálu bývalého letiště Holešov (LKHO) a jelikož původní hangáry a budovy již neexistují, máme
výhled na všechny strany neomezený zástavbou. To ale také přináší jistou nevýhodu a tou je, že jsme také široko daleko
nejvyšší bod. A to má na blesky vliv, jak se později ukázalo.
Radar i mé pozorování se shodli na velké rychlosti postupu bouře. První CG blesky jsem viděl asi ve 23:40. V tuto dobu se
také cumulonimbus ukázal v celé své kráse a nad zatím klidnou krajinu se vyloupl podezřele nízký oblak ze kterého byla
většina blesků směrována do země. Oblak se závratnou rychlostí zvětšoval a než jsem udělal asi tři fotky na dlouhou
expozici, byl prakticky nad stanicí. Oblak doplňovala zajímavá struktura vodorovných pásů.
Mapa v okolí Holešova na detekci blesků se změnila na neforemnou záplavu plusů a mínusů a to také odpovídalo realitě. Pár
minut po půlnoci, tedy již 14. srpna, začalo peklo. Poslední fotku asi 2 km vzdáleného blesku jsem pořídil pár minut před
prvním „blízkým“ úderem blesku. Když jsem totiž sklízel foťák, protože se spustil liják, který stejně znemožnil fotografování
přes skleněnou výplň dveří, silně se zablesklo a s okamžitým zahřměním udeřil blesk cca 10 až 12 metrů od stanice. Namířil si
to do kukuřičného pole i když tam nebyl žádný vyšší bod. To jsem již tušil, že to nebude obyčejná bouřka a ještě se něco
semele.
 |
Množství blesků vytvořilo jednolitou čerň nad Holešovem. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 39.3 kB |
 |
Radarová animce přechodu bouře přes Holešov. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 1806.5 kB |
Liják bičoval do střechy stanice a silný vítr nám sebral i volně položené věci, co byly před stanicí. Obloha neutichala silnými
záblesky světla a hrom střídal hrom. Silnější a bližší. Další blízký zásah do pole a po něm asi další dva. Sleduju radar a očima
tlačím odrazy směrem od Holešova. Ještě mě napadá zapnout video na druhém foťáku a nechat jej natáčet celou tu
hrůzostrašnou atmosféru. Objektiv míří směrem k oknu na západ, přesně tam, kde máme zahrádku s přístroji. Mačkám „REC“
a nechávám video svému osudu. Uplyne asi 25 vteřin, když se velmi silně zableskne a na krátký okamžik vidím CG blesk za
oknem, jak olizuje náš stožár, kde máme anemometry. V tu chvílu zapomínám, že jede video. Nicméně jsem stativ postavil do
nešikovné polohy, kde je stožár zakryt středovým rámem okna.
 |
Video blízkého blesku, 14. 8. 2010
Autor: Patrik Trnčák Formát: WMV |
Strach mě nedovolí se jít podívat k oknu, ale na počítači projistotu kontroluju data z anemometrů. A je to jasné, náš hlavní
anemometr („ultrasonic“) píše „no data“. Přepínám proto na záložní (miskový), který zázrakem funguje. Ještě ani
nedokončím práci na počítači a další silný záblesk. Vidím ho jen periferním viděním, ale rachotící hrom je důkazem, že to bylo
zase blízko. Podle pozdějšího zjištění to odhaduji na 25 metrů od stanice.
Stožár nesoucí anemometry je vzdálený asi 20 metrů od stanice. Jelikož u hlavního anemometru stačí vyměnit několik
součástek a pak funguje, je jasné, že výboj buď nebyl tak „silný“, nebo blesk přímo nezasáhl samotný přístroj. Pokud by
blesk nezasáhl stožár, byl podle mého odhadu spíše „před“ stožárem, tedy blíže ke stanici, než „za“ stožárem. Před stožárem
jsou totiž umístěné také kovové sněhoměrné tyče. I když video není prokazatelným důkazem, myslím si, že blesk zasáhl
přímo náš stožár. Hrom byl velice hlasitý a jakoby „řezaný“ než dunivý. Pro srovnání uvedu, že první a také nejbližší zásah
blesku těch 10 – 12 metrů do země následovalo spíše „žuchnutí“ než silný hrom.
Jak bouřka přišla, tak také odešla. Od jihovýchodu směrovala na severozápad a že přišla nad Přerov jsem poznal tak, ževypnuli proud vždy, když se zablesklo. Ráno jsem prošel místo nejbližšího zásahu bleskem a prohlédl jsem také stožár, alenikde žádné patrné známky po spálení. Hlavní anemometr tedy po dvou dnech opět funguje, ale po předchozím zážitku si myslím, že zásahy bleskem budou častější než v dobách, kdy stanice byla přímo na letišti mezi vysokou zástavbou hangárů.
Související odkazy a zdroje dat:
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ
Související diskuze na fóru:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=37&t=754 – Bouřky 13. a 14. 8. 2010
