Autoři: Miroslav Sedlmajer, Veronika Mičáková
23. července 2009 – Pasohlávky u Mikulova
23. července byl typický tropický letní den – teploty dávno překročily třicet stupňů, obloha byla skoro bez mráčku a všudypřítomná vlhkost dělala cestování ještě nepříjemnějším. Tento den jsme se totiž s Veronikou přesouvali vlakem z Adršpachu v severovýchodních Čechách až na jižní Moravu k první novomlýnské nádrži. Cesta byla opravdu úmorná, tři a půl hodiny do Brna bylo až dost, ale posledních třicet kilometrů nevětratelným osobákem se zapařenými koženkovými sedačkami nás takřka odrovnal. A to nás ještě čekalo osm kilometrů, po kterých bych si představoval už jen dlouhý odpočinek s jedním oroseným před sebou. Omyl – už při příchodu do kempu se na nás západní obzor nepěkně mračil, urychleně jsme proto postavili stan, pořádně ho ukotvili a šli se najíst, abychom pak nepozorovali s prázdnými žaludky.
Radar nám ukazoval mohutnou frontu, která nás podle všeho dříve či později musela zasáhnout. To už jsme tušili, že tohle bude dlouhá noc nebo přinejmenším dlouhý večer. Dal by se rozdělit do tří etap – při prvních dvou nás bouře v relativně bezpečné vzdálenosti obešly, ale do třetice se jedna bouřková buňka prošla přímo přes nás, nebo nám to tak aspoň připadlo.
Ještě jsem nezmínil, že to pro mě byla trochu prekérní situace – na obzoru se blýskalo jako o život, k vidění byly hodně pěkné CG blesky, ale já tam stál vybavený jen foťáčkem Ricoh R6 a mobilem. Pomalu mě přepadala beznaděj, ale co – dal jsem Ricohu šanci, ať předvede, co umí. A musím říct, že příjemně překvapil. Sériové snímání je opravdu funkční a rychlé i ve vysokém rozlišení. Ale nezkoušejte to s malou dvougigovou kartou. Nebylo zbytí, než přejít na jiný způsob snímání. Automatika mi dovolila maximálně 1/8 vteřiny, což je na focení z ruky akorát. Mile mě překvapila rychlost spouště, která dostačovala k zachycení déletrvajících výbojů. Některé se na dané podmínky docela povedly, posuďte sami.
Sestřih blesků, Pasohlávky, 23. 7. 2009Autor: Miroslav Sedlmajer
Formát: AVI |
Řádění bouří v okolí doprovázel velice silný nárazový vítr, každou chvíli jsme proto běželi zkontrolovat náš stan, zda ještě drží na místě a skrývali se zatím u zděného objektu sprch. Když už jsme mysleli, že je po všem, odebrali jsme se do stanu spát. Ani jsme nestačili zamhouřit oči a nápor větru promáčkl náš stan dovnitř, tak že jsme měli co dělat, abychom ho udrželi. Okamžitě jsme opět odběhli ke sprchám.
Finální přechod bouře v těsné blízkosti byl opravdu impozantní. Obloha byla co chvíli osvětlena CC blesky, vydatně pršelo a foukal nárazový vítr. Drželi jsme se dál od stromů v relativním bezpečí zděného objektu a čekali, co bude dál. Řádění trvalo nekonečnou půlhodinu, po které jsme měli pocit, že nás stan už musí být dávno na cestě do Rakouska. Jen co se situace uklidnila, vyrazili jsme k našemu příbytku v očekávání toho nejhoršího. Sporé osvětlení a bodové světlo baterky dávalo naší cestě mezi stany a šňůrami ponurou až strašidelnou atmosféru. Jeden stan přímo u cesty byl povalený na bok, sousední stan byl roztrahný na kusy, jak asi mohl dopadnout náš? Vydržel!:-) … a bez ztáty kytičky. S úlevou jsme zalehli a i když nás v noci několikrát vzbudil náraz větru do boku stanu, spali jsme spokojeně až do rána.
Animace situace mezi 21:00 a 23:30 © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 3003.8 kB |
17. srpna 2009 – Komáří vížka u Teplic
17. srpna byl krásný letní den s teplotami blížícími se třiceti stupňům a my jsme se zrovna vraceli z návštěvy hradu Kyšperk do hotelu na Komáří vížce. Západní obzor se s přibývajícím šerem začínal tvářit opravdu zlověstně a my byli rádi, že tentokrát nespíme ve stanu, ale v hotelovém pokoji s příhodně umístěnými okny na západ i na jih. Radar jsme kontrolovali snad po deseti minutách a pohled to byl opravdu pěkný – série jader postupujících východním směrem podél Krušných hor slibovala velmi rušný a neméně zajímavý večer.
Radarová animace od 20:00 do 22:00 SELČ; poloha křížku určuje blízkou Krupku © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 2690.2 kB |
Elektrická aktivita bouře na západním obzoru rostla úctyhodným tempem a já musel řešit jednu nemilou věc – totiž absenci stativu. Nakonec jej statečně zastoupilo pět balení kapesníčků poskládaných podle momentální potřeby. To už jsme slyšeli první hromy a na parkoviště před hotelem dopadaly první kapky. Já se u západního okna marně snažil zachytit nějaký ze zatím ještě vzdálených blesků, když se na okamžik otočil vítr a já měl v mžiku objektiv plný kapiček.
Bouře nabrala na rychlosti a její jádro se sunulo od Bíliny k Teplicům. To už se kapky měnily v proudy vody a do Teplic se zaryly první mohutné CG blesky.
V tu chvíli už přívaly vody bičovaly naše okna a čelo srážek zahalovalo celé Teplice. Jako poslední zmizely mohutná světla nákupního centra a krupské průmyslové zóny. Na Komáří vížce déšť na minutku oslabil, čehož využil poslední z personálu k úprku do auta a kvapnému odjezdu. Na okamžik se liják vrátil v plné síle, aby se na západě mohly objevit světla nejdříve Bíliny, povrchových dolů a následně Teplic. Krupská oblast byla ještě skryta za neprostupnou clonou srážek, když přišel asi nejbližší úder toho večera. Zážitek to byl ohromný a v mžiku se po horském hotelu na Komáří vížce nesla salva nepublikovatelých komentářů:-)
Situace na radaru při přechodu bouře ve 20:40 SELČ; křížek znázorňuje blízkou Krupku © Český hydrometeorologický ústav Velikost: 258.4 kB |
Teplická pánev si dlouho neodpočinula a už byla pod palbou další bouře, jejíž jádro se tentokrát nacházelo jižněji nad Českým středohořím. My na hřebeni Krušných hor jsme zůstali mimo dění a mohli nerušeně pozorovat postup bouře. Elektrická aktivita už nebyla tak mohutná jako poprvé, ale přesto se pár pěkných „kousků“ našlo. Za necelou půlhodinu bylo po všem. Další ze série od západu jdoucích jader zeslábly a my se konečně mohli pokochat úlovky.
Související odkazy a zdroje dat:
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ