Text: L. Tuháček
Tak opět po roce, máme tu seminářové Vánoce aneb právě si pročítáte souhrn všeho, co se událo kolem letošního bouřkového semináře, pořádaného Amatérskou meteorologickou společností a Českým hydrometeorologickým ústavem.
Vše pro mě začalo několik dnů a týdnů před samotným konáním semináře, kdy se mi ozval Tomáš Novotný, zda-li sleduju tu parádní bouřku, která se blíží k mému domovu. Ihned jsem vystřelil od večeře a začal kontrolovat situaci. Zmocňovala se mě panika, že jsem zase něco zaspal. Po chvilce mi řekl, že si dělá srandu a zda-li bych se letos nechtěl poprvé zúčastnit bouřkového semináře. Že prý je menší účast a našlo by se tam místo i pro mou maličkost. „Poznáš nové lidi, dozvíš se mraky nových a zajímavých věcí“, pokračoval. No to se ví, že pojedu, pokud si ovšem šéf nevymyslí posunutí montáže v zahraničí. Doma jsem byl nakonec ve čtvrtek večer a jakoby měl Tomáš nějaký radar, za 5 minut volal. Naplánovali jsme odjezd na páteční poledne od jeho bydliště v Novém Strašecí.
Jedeme přes Prahu, tunelem Blankou, přibíráme Michala Janouška. Cesta utíká, nikde žádný problém v dopravě. Cestou si uvědomujeme, že vlastně nevíme, kde přesně to v Drhlenách je. Projíždíme Drhleny, zaujala nás cedule odkazující na rekreační areál, to bude ono! Vyjíždíme z Drhlen, nikde nic. Projíždíme další vesnici a ejhle hned před rozhlednou je odbočka k areálu. Přijíždíme 10 minut před první přednáškou. Dle původních instrukcí jsme měli mít chatku pro pět lidí, nyní máme chatku pro čtyři a jsme jen tři. No prima, nebude žádné tulení na dvojlůžku :-). Druhá hodina pryč a přednáška ještě nezačala. Rozhodli jsme vyplnit naše čekání hrou s Frisbee. Přidává se i pár dalších lidí.
Ve 14:30 začíná první přednáška. Slovo si však ještě bere Martina Francová a dává nám několik dalších instrukcí k průběhu seminářového víkendu.
O deset minut později se už ke slovu dostává první přednášející Tomáš Prouza, povídá o historii a výsledcích pozorování a zaznamenávání počasí v jeho domovině v průběhu předešlých 25-ti let. Jeho zajímavá přednáška končí kolem půl čtvrté. Poté máme asi 5 minut přestávku. Během té se ke mně vloudí Dáša a navrhne mi, že by bylo prima, pokud bych napsal tento článek, neboť jsem tady vlastně poprvé a určitě by to bylo super. Tak hezky to povídala, až jsem jí na to kývnul.
Pokračuje přednáškové odpoledne, David Rýva nás seznamuje s derechy, která nás trápila v posledních letech. Zjišťujeme, co že to vlastně je, a že jejich četnost u nás se s lety mění, ba i téměř pravidelně stoupá a klesá. Jeho cílem je zjistit, zda-li to nesouvisí s jinými klimatickými vlivy.
Další přednášku má Zbyněk Černoch, jehož koníčkem je mimo jiné pročítání historických materiálů o počasí a hledání možných tornádových situací. Tentokrát se zaměřuje na dvě zaznamenaná tornáda z roku 1932.
Jdeme na večeři. Následují večerní individuální sportovní i nesportovní aktivity.
My se chystáme na večerní focení nedalekých rybníků, bohužel jsme tam trochu pozdě a to nejlepší světlo už nám jen mává, když se slunce schovává za lesem. Po návratu zjišťujeme, že většina lidí se sešla na terásce u restaurace a probírají všechno možné. Někteří hrají pinčes, jiní se vrací z večerních procházek. Lukáš Ronge ukazuje další technickou vychytávku – kameru, která snímá všechno kolem a pak z toho sestaví panoramatickou fotku – tedy jakýsi třistašedesáti-stupňový snímek.
Je půl dvanácté a většina z nás se už chystá zalehnout. Vzhůru zůstává jen několik lidí, kteří usoudili, že dnešní večer ještě končit nebude.
Sobota 27.5.
Probouzíme se do krásného slunečného rána. Od osmi je snídaně formou švédských stolů. Míchaná vajíčka, párky, ovoce, zelenina, něco sladkého a spousta dalšího. Do devíti, kdy je v plánu zahájení dnešních přednášek, máme ještě chvilku čas. A tak během pár okamžiků se už opět nad krajinou prohání stín „bouřkového“ Frisbee (bouřkového proto, že ho Tomáš bere s sebou na výjezdy při lovení bouřek a krátíme si tak čekání).
Dnešní přednáška začíná představovacím kolečkem, které je na pořadu při každém semináři. Jako poslední přichází řada na mě, matně si vybavuji své jméno a co že to tady vlastně dělám. Ještě že se nikdo nikoho na nic dále neptá, to by se toho ode mě moc nedozvěděli. Ale dobrý, s vypětím všech sil, jsem těch 8 slov zvládl :-).
Následně si již bere slovo Petr Novák z radarového oddělení ČHMÚ a seznamuje nás s novinkami kolem českých radarů a zpracování výstupů z nich. Až nyní si uvědomuji, kolik je kolem toho všeho práce, aby koncový uživatel jako třeba já viděl data na monitoru nebo v telefonu v pochopitelné podobě.
Během přestávky probíhá společné focení, Dáša, Honza a další připravují své přístroje na pořízení skupinové fotky. O podál bzučí Lukášův čtyřvrtulový dron, který vše dokumentuje z výšky.
Jakmile jsme zvěčněni, rozprcháváme se po celém areálu. Po pár minutách se Martině povede nahnat většinu z nás do přednáškové místnosti, kde už netrpělivě čeká Jan Sulan z plzeňského předpovědního pracoviště ČHMÚ se svým povídáním o odhadování charakteru a projevů konvekce.
Máme skluz a tak z organizačních důvodů odsouváme prezentaci Davida Rývy, který si letos přichystal několik přednášek. Cyril Siman z SHMÚ přednáší o extrémně vysokém úhrnu srážek na několika místech Slovenska během loňského června.
Poobědový program začíná David Rýva se svým novým zlepšovákem na zpracování dat a jejich výstupů pro nás uživatele. Následuje krátká diskuse, kde zjišťuje názory ostatních na plánované změny.
Následně se k němu přidává Lukáš Ronge a společně povídají o produktech zobrazování detekce blesků sítě Blitzortung. Posléze porovnávají přesnosti detekce výbojů ze sítí CELDN a Blitzortung. Výsledkem je, že CELDN je přesnější. Přibližují nám rovněž i letošní zásahy bleskem do dvou přistávajících letadel u pražského letiště.
Další si bere slovo Tomáš Púčik. Na jeho přednášku jsem se velice těšil. Dle zaslechnutých informací je to skutečný expert, který byl již několikrát na lovu bouří v Americe. Mimo jiné se podílel na projektu SKYWARN a v současné době spolupracuje s Estofexem a ESSL. Jeho přednáška se jmenovala „Konec?! Stormchasingu v Čechách“ a i přes těšení se na jeho výklad mi trochu mrazilo v zádech v obavě, že se za pár let budu muset dát třeba na focení motýlů. Z přednášky ale vyplynul opak. Intenzita bouří a doprovodných jevů by se měla dle jeho výpočtů zvyšovat. A pokud bychom se k naší matičce Zemi chovali mnohem hůř, budeme na tom u nás s bouřkami „ještě lépe“. Pro lovce a fotografy bouří vcelku příjemné zjištění a zlepšení nálady.
Další přednáška se týká TLE – nadoblačných blesků. Slovo má Tibor Csörgei a doplňuje ho Martin Popek, který je jakýmsi průkopníkem pozorování těchto jevů v České republice. Rozebírají jednotlivé druhy těchto většinou okem neviditelných blesků, popisují techniku, kterou je zaznamenávají a určují jejich polohu v Evropě, protože jsou pozorovatelné v několika set kilometrové vzdálenosti.
Namísto nemocného Martina Setváka si bere slovo Miro Šinger, jehož přednáška „Oblačné struktury bouřek“ pro mě byla velmi zajímavá, neboť to jsou věci, které někde v hlavě mám, ale čas od času je dobré si je připomenout. Dnešní prezentace tímto končí a jde se na večeři.
Po večeři se členové AMS schází, aby si odbyli letošní členskou schůzi a probrali některé záležitosti, týkající se organizace spolku. Nabírají se noví členové, kteří se upisují svou krví ke spolupráci. V okolí probíhá volná zábava. Později večer se vracím na chatku a potkávám Davida, který se připravuje na zítřejší přednes. Je půl dvanácté a vrací se i zbytek spolubydlících. Unaveni dáváme sbohem dnešnímu dni.
Neděle 28.5.
Ráno nás probouzí David se slovy: „Vstáváme, už 10 minut máme být na snídani“, a tak se rychle vydáváme směr restaurace. Po snídani následuje rychlé balení.
Přednáškový program začíná tradičně s několikaminutovým zpožděním, slovo má pro změnu David Rýva. Tentokrát hodnotí databázi supercel a rozebírá jednotlivé situace, které se staly v loňském roce.
Zuzana Chládová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR následně popisuje focení kapek deště vysokorychlostní kamerou. Dozvídáme se, jak taková kapka vypadá během letu, jakou má velikost, tvar a podobně.
Krátká přestávka a slovo si bere Milan Šálek, který popisuje vizualizaci výstupů modelu WRF, což je pro mě španělská vesnice. Mluví velmi odborně a já se většinou ztrácím. Navíc mu několikrát vypovídá službu mikrofon a je nucen zvyšovat hlas, aby ho všichni dobře slyšeli. Zaujme mě pěkná animace supercelární bouře, kterou kdosi vytvořil v popisovaném programu. Velmi působivé.
Kolegové z Plzně Honza Džugan a Luboš Opalecký si připravili sestřih nejlepších úlovků za dobu jejich sledování a lovení bouří od roku 2008. Na řadu přichází i Martin Čeněk, který má několik informací, fotografií a videí k nedávné supercele, která se 19.5.2017 prohnala nad západem Čech.
Radek Tomšů v poslední přednášce ukazuje záběry tromby, která se ukázala u Děčína letos 14. května. Tohle tak někdy vidět na vlastní oči…. http://www.chmuul.org/aktuality/2017-05-19-tromba/
Máme půl dvanácté, začíná závěrečná debata ohledně místa a termínu konání příštího semináře. Hodnotí se právě proběhlý seminář. Přibližně po půl hodině je dodebatováno. Naše výjezdní skupina se loučí, neboť vynecháváme oběd a směřujeme k domovům.
Závěr – poznal jsem nové lidi, ty známé jsem poznal i z jiné strany, dozvěděl se množství informací, které mi doufám pomohou k dosažení lepších výsledků při snaze o fotografování bouřek. Děkuji všem za dobrou náladu a příjemný víkend. Rovněž velký dík patří všem, kdo se podíleli na organizaci a hladkém průběhu celého semináře, a už nyní s těším na ten příští ročník.
Související odkazy:
http://www.drhleny.cz – Rekreační středisko Drhleny v českém ráji
http://dobrmanek.rajce.idnes.cz/Bourkovy_seminar_AMS_a_CHMU_Drhleny_25_-_28.5.2017/ – Fotky od Zbyňka Černocha ze Meteorologického semináře Drhleny 2017
